Nastupující ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) chce připravit dokument „Strategie justice“. Ten podle ní v tuzemsku dlouhodobě chybí. Malá to sdělila v exkluzivním rozhovoru pro Českou justici. Při navrhování legislativních změn chce co nejdříve vytvořit ucelený systém, který do budoucna vyloučí roztříštěnost a nekoncepčnost legislativních návrhů. V rozhovoru rovněž vysvětluje okolnosti ohledně obvinění ze střetu zájmů, i to jak se s ním vypořádala.
Už máte představu, co uděláte pro zlepšení stavu resortu?
Abychom mohli jakýkoli resort zlepšovat, musíme ho mít podrobně zmapovaný. Proto se co nejdříve do hloubky seznámím s chodem na ministerstvu, teprve pak se vyjádřím ke konkrétním krokům na zlepšení. Obecně soudím, že je dobré navázat na systémová opatření uplynulých let, která se osvědčila v praxi. Z toho logicky vyplývá, že jedním z mých prvních a zásadních úkolů v roli ministryně spravedlnosti bude vyhodnotit míru jejich realizovatelnosti, účelnosti, vhodnosti i potřebnosti pro praxi. A v neposlední řadě též provedu analýzu a zhodnocení efektivity vynaložených nákladů.
A konkrétně v oblasti justice?
V oblasti justice považuji, s ohledem na zachování kontinuity, za nutné navázat na kroky učiněné v předchozím období. Ovšem za současného jasného definování koncepce rozvoje justice v nejbližších letech. Je bezpodmínečně nutné, abychom vytvořili jasný a přehledný dokument, který bude obsahovat cíle realizovatelné z hlediska rozpočtových rámců. Takové cíle, které budou efektivní podporou pro fungování resortu justice. Tímto by měla být „Strategie justice“, což je dokument, který na ministerstvu dlouhodobě chybí, a který jednotlivé složky resortu i odborná veřejnost považují za nezbytný především z důvodu zprůhlednění a profesionalizace řízení ze strany ministerstva. Transparentní „Strategie justice“ také přispěje ke snadnějšímu přístupu k financování některých projektů realizovaných z evropských prostředků.
Můžete zmínit konkrétně, co budou vaše priority v rámci legislativy i justice?
Po prvotních analýzách a na základě výstupů z nich zaměřím na dokončení práce na předpisech, které jsou rozpracovány, přičemž budu prosazovat přehlednou a jasnou koncepci. Hodlám udělat vše pro zrychlení soudního řízení a vymahatelnosti práva v ČR, rovněž se zaměřím na aktuální problematiku Vězeňské služby ČR a prověřím, zda není nutná reorganizace Legislativní rady vlády a Rozkladové komise ministra. Další z mých priorit je optimalizace odměňování soudního administrativního aparátu. K dosažení svých cílů hodlám prohloubit spolupráci se všemi subjekty, které spadají pod ministerstvo, s Kolegiem předsedů krajských soudů, předsedy NS a NSS, se Soudcovskou unií ČR, ale i se stavovskými komorami.
Ministerstvo bylo v uplynulém období kritizováno představiteli justice, poslanci z ústavně právního výboru či profesními komorami za oblast legislativy. jak si představujete vzájemnou spolupráci?
Ze strany informované i odborné veřejnosti zaznívá už delší dobu názor, že Ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě upíná až přespříliš své úsilí právě směrem k legislativní činnosti, a to až na výjimky s diskutabilními výsledky. Osobně se domnívám, že hlavním nedostatkem je neucelená koncepce navržených novel. V rámci jednoho zákona je jich navrženo například šest a je bezpodmínečně nutné je uspořádat a sjednotit. Nechci kritizovat své předchůdce, protože tato problematika je velmi složitá, ale hodlám se v tomto směru zaměřit právě na ucelenou koncepci a chci při navrhování legislativních změn co nejdříve vytvořit ucelený systém, který do budoucna vyloučí roztříštěnost a nekoncepčnost legislativních návrhů. V neposlední řadě pak budu klást důraz na otevřenou komunikaci a konzultaci s dotčenými subjekty, což je oblast, která byla v poslední době ze strany ministerstva, soudě i dle názorů odborníků, poněkud opomíjena.
A co další oblasti působnosti resortu?
Především bych ráda zdůraznila, že je mým největším cílem dělat takové kroky, které povedou co nejrychleji k pozitivním změnám v praxi. A to ve všech resortech, které pod ministerstvo spadají. Ministra spravedlnosti vnímám jako člověka, který umí řešit věci koncepčně, systémově, nezaujatě a také kolektivně, ve spolupráci s dotčenými stranami i nezávislými odborníky. Právě těchto zásad se vždy pevně držím. A mám-li být konkrétnější, pak chci navázat na kroky, které už byly učiněny v oblasti ICT, nicméně i zde považuji za nutné podrobit pečlivé analýze jejich účelnost, stupeň realizovatelnosti i rentabilitu. V oblasti ekonomiky a investic pak provedu důkladnou analýzu řízení oblasti ekonomiky a investic Ministerstva spravedlnosti. A to včetně přehodnocení manažerského přístupu, ve kterém musí jít o zjednodušení a zkrácení procesů realizace jednotlivých úkonů. Např. pokud předsedové soudů odpovídají za realizaci veřejných zakázek v rámci daného soudu, jeví se mi jako naprosto nadbytečný další dohled, či posuzování ze strany ministerstva. Samozřejmě s výjimkou následné finanční kontroly dle zákona. Tato byrokratická zátěž vede k nepružnosti a mnohdy zabraňuje realizovat nutné investiční akce v daném rozpočtovém období.
V rámci aktuální novely insolvenčního zákona jste ještě jako poslankyně přišla s významným pozměňovacím návrhem. Chtěla byste coby ministryně na předložené novele změnit i některé další věci?
Vím, že se v případě mé osoby vede bouřlivá diskuse, proč jsem se věnovala právě tomuto zákonu, zda v tom není střet zájmů. Logická a jediná správná odpověď je ale v tomto případě nabíledni. Už výše jsem zmínila, že měnit lze jen něco, co člověk dobře zná. A právě insolvenční zákon a veškerá problematika, která spadá do této oblasti, je mi dobře známa, a proto mám představu, co je třeba změnit, nicméně i v této oblasti je třeba otevřít odbornou diskusi a na základě této dělat změny, a to změny systémové a koncepční. Navíc bylo právě toto téma otevřené je tedy o něm potřeba diskutovat a nacházet smysluplná řešení.
Vy tedy nevnímáte jako střet zájmů to, že váš manžel pracuje jako insolvenční správce, pokud byste měla rozhodovat například o jejich odměnách?
To, že je můj manžel advokát a už více než osmnáct let insolvenční správce, je veřejná informace a vždy jsem byla v tomto směru otevřená. Velmi mě proto udivuje premisa, že jeho profese povede ke střetu zájmů. Na jejím základě by totiž např. ministr zdravotnictví (analogie ale najdeme u všech resortů) nesměl mít manželku zaměstnanou ve zdravotní pojišťovně, natož aby byla ředitelkou nemocnice. A co kdyby podpořil návrh na zvýšení odměn pomocnému zdravotnickému personálu a ono se ukázalo, že jeho žena je sestřička?! Věřím, že každému soudnému člověku to přijde úsměvné stejně, jako mně.
Jde ale i o váš osobní obchodní podíl v insolvenční společnosti.
Můj podíl ve společnosti OK INSOLVENCE v.o.s. byl 0,5 %. Převedla jsem ho však na manžela a je i mimo společné jmění manželů.
Diskutována je i novela exekučního řádu, kterou ministerstvo předložilo. Jak ji hodnotíte?
V této souvislosti bych odkázala na svou odpověď na otázku, jak bych se zhostila úkolu v oblasti legislativy. Jen za dobu vlády mého předchůdce bylo přijato šest novel exekučního řádu, přičemž dle názorů odborné veřejnosti i samotných exekutorů téměř žádná v důsledku nevedla ke zjednodušení exekučního řízení, či k jeho větší srozumitelnosti. Právě toto je ukázkový příklad deficitu jednotné koncepce, o které jsem se zmiňovala. Stejně tak lze hodnotit i novelu, na kterou se ptáte. Byť předkladatelům nelze upřít dobrý úmysl, návrh trpí nejen legislativně technickými nedostatky, ale zejména nedostatky věcnými. Proto je třeba tyto nedostatky odstranit, navržené změny analyzovat, utřídit, sjednotit a teprve takto, lidově řečeno “seskládané do komínků”, předložit ke schválení. Jinak to nic dobrého nepřinese.
Česká advokátní komora volá dlouhodobě po zvýšení advokátního tarifu. Chcete se tomuto problému věnovat?
Znovu opakuji, že se chci věnovat všem subjektům spadajícím do resortu ministerstva, tedy samozřejmě i advokátní komoře. Ve spolupráci s Českou advokátní komorou a odborníky důkladně proberu tarifní vyhlášku, kdy tato odborná diskuse samozřejmě může vyústit v případnou legislativní změnu či může také mít jiný výsledek. To však nelze predikovat bez důsledné analýzy stávající situace a diskuze s odbornou veřejností, které jsem zcela otevřená.
Jste pro zavedení nějaké formy soudcovské samosprávy?
Pokud jde o soudcovskou samosprávu, jde o věčné téma české justice. Dlouhodobě je diskutován model nejvyšší rady soudnictví. Prioritou je ovšem předložení zákona o soudech a soudcích, tedy předložení nového zákona, který umožní lepší výběr kvalitních uchazečů o tuto funkci, nastaví systém vzdělávání, hodnocení a kariérního postupu a zvýší tak prestiž i kvalitu jejich práce. Předložení zákona o soudech a soudcích s případným zřízením nejvyšší rady soudnictví ovšem může vyplynout až z důsledné analýzy a sběru zkušeností z okolních států evropského prostoru a samozřejmě na základě odborné debaty. Proto hodlám i v této oblasti těsně spolupracovat s odborníky zejména z řad justice.
Dušan Šrámek
