Podle místopředsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáše Zadražila loňská novela insolvenčního zákona nevedla k odbřemenění soudů, ale spíše k proměně jejich agendy. Podle něj by měli mít insolvenční správci obdobné postavení jako mají soudní exekutoři. Zadražil to prohlásil na sympoziu k problematice exekucí a insolvencí, které se konalo 24. května v Paspově sále na pražském Smíchově. Hlavním tématem byla zejm. oddlužovací novela, která podle Zadražila přinese soudům nárůst počtu případů, což bude mít negativní vliv na rychlost jejich vyřizování.
Sympozium organizované Stálou konferencí českého práva a Českou asociací věřitelů bylo věnováno exekucím a insolvencím, a to v kontextu nyní projednávané oddlužovací novely z dílny ministerstva spravedlnosti. Po již tradičním přivítání ze strany Karla Havlíčka se slova ujal prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Ten připomněl, že prvním čtení v poslanecké sněmovně prošla oddlužovací novela, jejíž původní znění doznává řady změn. Dále uvedl, že za posledních deset let bylo podána kolem 160 000 návrhů na oddlužení, z toho 120 tisíc jich bylo schváleno. Největší množství pak bylo v roce 2013. V současné době tvoří cca jednu čtvrtinu návrhů tzv. společný návrh manželů na povolení oddlužení, který zavedla novela účinná od 1. 1. 2014.
Ve vztahu k aktuálně projednávané novele pak Staněk uvedl, že asociace věřitelů vnímá riziko, které by přinesla tzv. nulová varianta oddlužení, tj. že by nebyla stanovena žádná minimální částka, kterou by musel dlužník zaplatit. Podle prezidenta České asociace věřitelů by stát měl myslet na neinstitucionální věřitele jako jsou drobní živnostníci. A umožnit jim například prominutí zmeškání lhůty pro přihlášení do insolvenčního řízení.
Staněk uvedl, že je nepochybně potřeba podat pomocnou ruku lidem, kteří se dostali do dluhové pasti ne vlastní vinou. Problém ale vidí v tom, že lidé, kteří se zadlužují nyní, se zadlužují za diametrálně odlišných podmínek, než byly v minulosti. Ale důsledky přinese oddlužovací novela i pro ně.
Staněk dále poukázal na v praxi problematické situace, kdy probíhá exekuční řízení, ale před dražbou je podán insolvenční návrh za účelem zmařit dražbu, na kterou už exekutor vynaložil finanční prostředky. Je tak otázkou, zda by nebylo vhodnější realizovat dražbu a výtěžek rozdělit mezi věřitele.
Po šéfovi asociace věřitelů vystoupil Marek Výborný. Ten je členem podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, jež byl zřízen právě v souvislosti s projednávanou novelou. Smyslem je vést o ní odbornou diskuzi ještě před tím, než se jí bude zabývat ústavněprávní výbor. Cílem pak dle Výborného je hledat „rozumný kompromis“. To znamená takový, který by minimálně poškodit seriózní věřitele a zároveň „s jistou mírou vstřícnosti hleděl na dlužníky, kteří chtějí své dluhy platit.“ Podle Výborného projedná ústavněprávní výbor oddlužovací novelu během června, nyní se sbírají pozměňovací návrhy, na přípravě některých z nich se podílelo i ministerstvo spravedlnosti.
Výborný pak k obsahu novely uvedl, že rozhodování o podmínkách oddlužení by se mělo přesunout na konec procesu oddlužení, jinak řečeno již by nebylo na začátku při vstupu do oddlužení. Dojde tak k posílení úlohy insolvenčních správců a soudců. Správci budou soudcům podávat zprávy o oddlužení a soudy následně posoudí, zda dlužník dělal maximum toho, co mohl.
Vedle úpravy podmínek oddlužení jsou ale podstatné i další otázky jako jsou způsoby podávání insolvenčních návrhů, odměňování správců a dále upřednostnění jistiny při splácení před jejím příslušenstvím. Vedle toho je třeba upravit i výpočet nezabavitelné částky. Poslanci si k tomuto vyžádali stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí. Výborný totiž usiluje o to, aby byli dlužníci motivováni více pracovat s vědomím toho, že jim zůstane více finančních prostředků. Na závěr pak Výborný zdůraznil význam prevence. Podle něj je třeba zasadit se o výchovu a vzdělávání nejen mladé generace, třeba je i práce se seniory. A právě v této oblasti má význam zejm. neziskový sektor.
S předřazením splácení jistiny před příslušenstvím se pak ztotožnil i Vladimír Plášil, nový šéf Exekutorské komory. Ten na úvod prohlásil, že souhlasí s tím, že je třeba dosáhnout sociálního smíru. Dále zmínil, že podle posledních čísel došlo v minulém roce k poklesu nových exekucí, a to o 10 %. A přestože patříme k nejméně zadluženým evropským státům z hlediska domácností, platí, že je zde vysoký podíl jejich ohrožení chudobou.
Podle Plášila je ve vztahu k právní úpravě exekucí a postavení exekutorů zahraničním vzorem Belgie, kde fungují soukromí exekutoři. Ti provádějí například tzv. předexekuční mediaci, kdy se exekutor na náklady věřitele schází s dlužníkem, aby projednali to, jak bude svůj dluh splácet. Prezident Exekutorské komory pak také prohlásil, že exekutoři a insolvenční správci jsou partneři mající stejný cíl a že exekutoři mohou pomoci například s řešením nepatrných konkurzů.
Filip Hanzlík z České bankovní asociace měl poněkud kritičtější úvod. Podle něj je špatně to, že se odborníci na sympoziu sešli nad stejnou novelou, jako minulý rok, ačkoliv tehdy návrh dramaticky neuspěl. Oceňuje, že se vede odborná diskuze, nicméně podle něj se měla vést ještě před tím, a ne až nyní v rámci výborů a podvýborů.
Dle Hanzlíka se jedná o složitou a komplexní problematiku, která vyžaduje komplexní řešení. S oddlužením totiž souvisí například otázka zastavování bezvýsledných exekucí, slučování exekucí, dále odepisování nevymahatelných pohledávek, ale i otázky daňové (stát má podle Hanzlíka podíl spoluviny na stavu, který je, co se tedy zříci určité části daňových příjmů?). Na závěr pak zdůraznil potřebu posilování finančního povědomí ve společnosti. Podle něj by měl stát namísto několika milionů na zlevnění jízdného pro studenty dát prostředky na výuku finanční gramotnosti.
O problému zvýšení agendy insolvenčních správců následně hovořil Michal Žižlavský. Nový koncept oddlužení totiž počítá s tím, že se opustí kontrola na vstupu dlužníka do oddlužení, institut kontroly na vstupu má nahradit „kontrola na cestě“. Ta bude ležet na bedrech insolvenčních správců.
Insolvencím z pohledu soudce se věnoval další řečník – Tomáš Zadražil, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zdůraznil, že problematika oddlužení není skutkově a právně jednoduchou agendou. Novelou účinnou od 1. 7. 2017 mělo dojít k odbřemenění soudů. Podle Zadražila došlo sice k výraznému snížení počtu jednání, ale práce soudům neubyla, protože je plně zachován soudní přezkum. Soud tedy i nadále zůstal přezkumným orgánem. Navíc v případě jakýchkoliv nedostatků musí vyzývat správce k jejich odstranění a následně to zkontrolovat, dříve bylo možné mnohé vyjasnit v soudní síni. Došlo tedy pouze ke změně agendy a změně ve struktuře nápadu. Zadražil dále uvedl, že se snížil nápad insolvenčních věcí, stále to je ale poměrně dost – 280 věcí za měsíc na ústeckém soudu. A klesl i počet odmítnutých návrhů, dříve to bylo kolem 20 za měsíc, ale například letos v dubnu soud odmítl pouhé tři návrhy (a to jsou započteny i návrhy věřitelské). Snížení nápadu je ale podle Zadražila vykompenzováno náročností úkonů. Pokud jde o nějaký výhled do budoucna, pak se podle ústeckého soudce předpokládá narůst případů o 30 až 40%, bude-li se schopnost platit posuzovat až následně. V regionech jako je právě Ústecký kraj pak bude toto číslo ještě větší. To bude mít velmi negativní dopad na rychlost vyřizování insolvenčních věcí. Podle Zadražila ministerstvo spravedlnosti tuto informací má již dlouho, ale přesto s posílením insolvenčních soudů nepočítá.
Podle Zadražila je institut oddlužení účinný a žádoucí, ale je třeba vést debatu nad postavením insolvenčních správců a jejich pravomocech. Správce by měl mít obdobné postavení jako má exekutor. Například správce by sám přezkoumával pohledávku a vhodnost způsobu řešení úpadku. Soud by pak byl stížnostním orgánem, rozhodujícím incidenční spory. Stejně tak by pomohlo odbřemenění od administrativy a oprávnění správců ve vztahu k insolvenčnímu rejstříku a vkládání dokumentů jako mají notáři ve vztahu k veřejnému rejstříku.
Na sympoziu kromě zmíněných řečníků vystoupil mj. i místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, soudní exekutor Lukáš Jícha anebo šéf Asociace inkasních agentur Radek Laštovička.
(ros)
