Rath má jít do vězení na 8 a půl roku. Tlakům jsme nečelili, řekl předseda senátu

Za korupci u veřejných zakázek Středočeského kraje má jít bývalý hejtman David Rath na 8,5 roku do vězení. Rozhodl o tom dnes Krajský soud v Praze, který někdejšímu vrcholnému politikovi sociální demokracie vyměřil stejný trest jako před třemi lety. Nařídil také, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

Rath k dnešnímu jednání soudu nedorazil. Vyjádřit se k němu chce na tiskové konferenci, která se uskuteční na Hradčanském náměstí. Na vyhlášení rozsudku nepřišli ani zbylí obžalovaní.

Manžele Kateřinu a Petra Kottovy, kteří podle obžaloby machinace s tendry organizovali, potrestal soud 7,5 lety vězení. Podle soudu by měli přijít také o peníze a cenné papíry, které se našly u nich doma a na bankovních účtech. Podnikatelka Lucia Novanská má jít do vězení na pět let, soud jí uložil i peněžitý trest. Ivaně Salačové, která se ke korupci přiznala, uložil soud za korupci podmínku. Podnikatelka v Rathově kauze figurovala jako spolupracující obviněná.

Mezi potrestanými byli i manažeři zdravotnických a stavebních firem, které se účastnily zmanipulovaných tendrů. Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let vězení, manažery zdravotnických firem Puro-Klima a Hospimed Martina Jireše a Jindřicha Řeháka potrestal soud 5,5 lety vězení. Tříleté podmínky vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl.

Předseda trestního senátu Robert Pacovský vyloučil, že by soud při řešení korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha podléhal vnějším tlakům. Při zdůvodnění rozsudku zdůraznil, že jde o verdikt nestranného senátu. O vině obžalovaných ho přesvědčily důkazy.

Mohlo by vás zajímat

Ústavní soudce David Uhlíř odchází, zpravodajem byl v takřka třech tisících případech

„Soud musí kategoricky vyloučit, že by podléhal vnějším tlakům,“ řekl v úvodu Pacovský. Za klíčový důkaz označil výpověď podnikatelky Ivany Salačové, která se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji vypadal. „Nebyl to osamocený důkaz,“ podotkl Pacovský.

Její výpověď podle něj doplnily například odposlechy pořízené policií, které jsou po pětiletém trvání procesu terčem kritiky advokátů a důvodem, proč byl původní odsuzující rozsudek zrušen. „Nelze pominout rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se otázkou zabýval a konstatoval použitelnost odposlechů,“ řekl Pacovský.

Soudce připomněl, že obžalovaní v odposleších používali krycí řeč, kterou však Salačová pomohla policistům odtajnit. Zdůraznil také, že soud rozhodoval pouze na základě odposlechů, kterým bylo zřetelně rozumět. Advokáti si totiž dlouhodobě stěžovali na to, že jim rozumět nelze. „Členové měli možnost si odposlechy opakovaně přehrát, i za optimálnější situace, tedy v klidnějším prostředí, než je soudní síň,“ uvedl Pacovský.

Soudce také uvedl, že není pochyb o tom, že Rath o ovlivňování zakázek věděl a až na několik výjimek do něj nezasahoval. Soudce se také vrátil k zatčení Ratha z května 2012, kdy ho policie chytila s krabicí vína, kde bylo sedm milionů korun. „Soud vylučuje, že by s tou krabicí někdo manipuloval,“ uvedl Pacovský. Rath se od počátku hájí tím, že v krabici bylo víno, které policie zaměnila za peníze, když krabici „ztratil z dohledu“.

Soud obžalovaným vyměřil stejné tresty jako v roce 2015. Verdikt však o rok později zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. Případ se tak musel před soudem řešit znovu.

Státní zástupce Petr Jirát není spokojen s tím, že bývalému hejtmanovi Davidovi Rathovi a manželům Kateřině a Petrovi Kottovým nepropadl veškerý majetek, jak soudu navrhoval. Soud rozhodl o tom, že jim mají propadnout pouze miliony, které u nich našla policie při domovních prohlídkách. Jirát kvůli tomu zváží, zda podá odvolání.

Jirát rozsudek považuje za spravedlivý. Neobává se odvolacího řízení před pražským vrchním soudem, který již jednou odsuzující rozsudek v korupční kauze zrušil kvůli nasazeným odposlechům. „Nemělo by to dopadnout stejně, protože Nejvyšší soud jasně řekl, že ty odposlechy jsou naprosto v pořádku a jsou použitelné pro toto řízení,“ řekl Jirát.

Státní zástupce uvedl, že neočekával, že soudní řízení potrvá pět let. Zdůraznil, že tři čtvrtě roku zabrala fáze od zatčení podezřelých po předání případu k soudu. Zde se však kauza zadrhla. „Nemohu to blíže komentovat. Trestní řád dává obžalovaným obrovský prostor pro to, co se tady těch pět let dělo,“ řekl Jirát. Zákonodárci by se podle něj měli zamyslet nad změnami, aby se podobná situace nemohla opakovat.

Machinace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Pak je zatkla policie.