Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle nějž má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Původně je odmítl jmenovat. Zeman dnes uvedl, že sám nic nepodával a odkázal na své právní oddělení. Právník Hradu Marek Nespala řekl, že stížnost se stala po nepřiznání odkladného účinku nadbytečnou a že Zeman ve věci rozhodne na základě podkladů, které si prostřednictvím ministerstva školství vyžádal od Univerzity Karlovy.
Důsledkem stažení kasační stížnosti je to, že verdiktem Městského soudu v Praze se už nebude zabývat vyšší instance, tedy Nejvyšší správní soud (NSS), který dnes řízení zastavil. Usnesení je dostupné na webu soudu.
Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to údajnými vážnými prohřešky akademiků z minulosti. Pražský městský soud na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem letošního dubna vrátil záležitost prezidentovi k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.
Prezident se obrátil na NSS a požádal, aby přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek, který sama o sobě nemá. Soud mu ale nevyhověl s vysvětlením, že v návrhu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné hrozící újmě. „Poněvadž projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí podání, nevzbuzuje pochybnosti, NSS usnesením řízení (…) zastavil,“ stojí ve stručném usnesení.
„Já jsem sám žádnou stížnost zpět nepodával, tohle řeší jednak naše právní oddělení, jednak náš právník Nespala. S důvěrou se obraťte na něj,“ uvedl dnes Zeman v závěru své cesty v Ústeckém kraji. Připomněl své výhrady k Ošťádalovi i Fajtovi. „Je otázka, aby soud posoudil, zda tyto argumenty jsou, nebo nejsou relevantní,“ dodal prezident.
„Rozhodování o kasační stížnosti by nemělo smysl, protože by probíhala dvě řízení zároveň,“ vysvětlil právník Nespala. Zeman podle něj o věci rozhodne v řízení obdobném správnímu. Právník vyvrátil interpretaci, že Zeman stažením kasační stížnosti vyklízí pozice. „Naopak. Prezident do toho teď půjde čelem, věc se bude posuzovat meritorně, tedy co do jejího základu. Samozřejmě veškeré argumenty zůstávají. Setrváváme na právním postavení hlavy státu jakožto ústavního orgánu a jeho aktů jakožto aktů ústavních,“ řekl.
Nespala zároveň upozornil, že Hrad v tuto chvíli „s napětím čeká“ na dodání doplňujících podkladů. Marně je podle něho v únoru 2016 žádal už od tehdejší ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD). „Ihned po rozhodnutí Městského soudu v Praze jsme znovu požádali pana ministra Roberta Plagu (ANO) a poté, co bylo rozhodnuto o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tak jsme to urgovali,“ popsal právník, který už dříve uvedl, že jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity.
Zemanovi u Fajta vadí jeho údajná žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala prezident kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí o nejmenování oznámil v lednu 2016 dopisem Valachové.
Zeman v následném správním sporu argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Soud však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.
(čtk)
