Ministerstva a další centrální úřady by měly do jednoho roku dostat návod, jak mají postupovat při řešení případů sexuálního obtěžování. Průzkum v několika resortech totiž odhalil i závažnější případy jako pokusy o styk ve výtahu či nabídky výhod za sex. Výsledky poskytl odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády. Opatření proti sexuálnímu obtěžování doplnila vládní strategii k prosazování rovnosti pohlaví na roky 2014 až 2020. Materiál s novými úkoly schválila tento týden Babišova vláda v demisi.
Průzkum se v několika ministerstvech uskutečnil loni a předloni. Na dotazníky odpověděli pracovníci a pracovnice resortů zdravotnictví, práce či průmyslu. „Přestože výsledky nejsou reprezentativní, indikují to, že k sexuálnímu obtěžování dochází i ve státní správě. Míra sice není nijak závratná, ale dochází i k závažnějším formám obtěžování včetně pokusu o navázání fyzického styku ve výtahu – tedy k tomu, co by už bylo možné považovat za překročení pracovně právního sporu a co by přecházelo do trestně právní roviny,“ řekl ředitel odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radan Šafařík.
Průzkum podle něj ukázal, že v 90 procentech se obětí obtěžování staly ženy. Naprostá většina těch, kteří obtěžovali, byla v pozici nadřízených. Nejčastější jsou podle výsledků sexuálně podbarvené vtipy a poznámky, okukování a přílišná tělesná blízkost. Opakovaně se objevovaly i výzvy k sexu, pokusy o intimní rozhovory a nechtěný fyzický kontakt, ale také nabídky výhod za sex. Obtěžované to řešily tak, že se dotyčnému snažily důsledně vyhýbat či se nechaly přeřadit do jiné kanceláře.
Vlastní průzkum si udělalo už v roce 2015 ministerstvo obrany. Odpovídalo 1615 dotázaných, z nichž 29 procent tvořily ženy. Podle výsledků se setkalo se sexuálním obtěžováním sedm procent žen a téměř dvě procenta mužů. Celkem 31 procent žen a 18 procent mužů mělo pocit, že se problematika podceňuje a že většina případů zůstává skryta. Výzkum z Univerzity obrany pak ukázal, že s obtěžováním v této škole mělo zkušenosti osm procent dotázaných. Pětina dalších uvedla, že ví o nějakém případu od spolužačky či spolužáka. Loni resort obrany podobný průzkum provedl ve vojenské střední a také ve vyšší odborné škole, výsledky by měl mít do pololetí.
Příručku pro řešení sexuálního obtěžování vypracuje vládní odbor rovnosti. Hotová má být do června příštího roku. Podle Šafaříka by v návodu personální odbory ministerstev měly najít, jak by měly k případům přistupovat a jak by měly vést rozhovor s oznamovatelkou či oznamovatelem. Postup by měl být ve všech úřadech jednotný. „Chceme státní správu naučit, že to je důležité téma. K obtěžování by nemělo docházet u moderního zaměstnavatele, jímž by státní správa měla být,“ dodal Šafařík.
Podle autorů doplněného seznamu úkolů má sexuální obtěžování dopad nejen na oběť, ale i na chod úřadu. Neřešené případy mění klima na pracovišti, řízení lidí je obtížné a výsledky pracovníků se zhoršují, což se může promítnout i do vyšších nákladů.
Na sexuální násilí a obtěžování strhla pozornost mezinárodní kampaň #MeToo neboli Já taky, v níž oběti popisovaly své zážitky. V Česku vyvolala ale i nenávistné a zesměšňující reakce. Ještě před kampaní na rozšířenost sexuálního obtěžování upozornil průzkum Agentury EU pro základní práva (FRA) z roku 2014. V Česku se do něj zapojilo přes 1600 žen. Pětina Češek tehdy uvedla, že v posledním roce nějaké sexuální obtěžování zažila, třeba nevhodné návrhy, dotěrné otázky či zírání. Dvanáct procent českých žen pak řeklo, že je v posledních 12 měsících někdo osahával, odhaloval se před nimi, posílal jim nevyžádané sexuální snímky a maily či je sexuálně urážel.
(čtk)
