S dvouletou přestávkou zveřejňuje od roku 2006 vrchní státní zástupce VSZ v Olomouci vlastní výroční zprávu o činnosti. Oprávnění předložit zprávu o činnosti státního zastupitelství vládě má podle zákona jen nejvyšší státní zástupce. Výbušný obsah zprávy Ivo Ištvana pro veřejnost je však ve většině pomíjen a ignorován jako sama existence zprávy.
Zákon o státním zastupitelství nezná zveřejnění výroční zprávy okresních, krajských nebo vrchních státních zastupitelství. Podle ustanovení §12 jde o výlučné oprávnění nejvyššího státního zástupce předložit zprávu vládě:
„Oprávnění nejvyššího státního zástupce: (6) Nejvyšší státní zástupce nejpozději do poloviny kalendářního roku předkládá prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý kalendářní rok,“ uvádí doslova zákon.
Vydávání vlastní zprávy o činnosti pro veřejnost je tedy iniciativa Ivo Ištvana jdoucí nad rámec zákona. Naopak vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová žádnou výroční zprávu o činnosti veřejnosti nepředkládá: „Nevidíme žádné překážky bránící tomu, aby Vrchní státní zastupitelství v Olomouci informovalo veřejnost o své činnosti i tímto způsobem. Zveřejňování této zprávy je věcí rozhodnutí vedení VSZ v Olomouci a nijak nezakládá povinnost takto postupovat i pro Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ uvedl k tomu na dotazy České justice mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
NSZ: O zprávě na webu víme
Způsob informování veřejnosti o činnosti orgánů činných v trestním řízení zase upravuje trestní řád ve svém § 8, který se vztahuje vždy jen ke konkrétním trestním věcem. Proto Nejvyššímu státním zástupci zveřejnění textu nevadí: „O zveřejňování zprávy o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na webových stránkách justice.cz víme. Tato obsahuje toliko statistické a analytické údaje a neobsahuje konkrétní informace z trestních ani jiných věcí zpracovávaných tímto státním zastupitelstvím,“ uvedl mluvčí NSZ.
Jenže výroční zpráva Vrchního státního zastupitelství v Olomouci už několik let po sobě obsahuje kritické a výbušné komentáře jak vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství, tak proti Policii ČR nebo GIBS. Vypadá to, jakoby VSZ v Olomouci stálo mimo monokratickou soustavu řízenou Nejvyšším státním zastupitelstvím, vymykalo se a k veřejnosti hovořilo hlasem samo za sebe. To nečiní žádné další státní zastupitelství.
Kritická situace v Olomouci kvůli absenci reformy
Například ve výroční zprávě za rok 2014 stojí, že situace v odboru závažné hospodářské a finanční kriminality (OZHFK) je kritická. Jde o odbor, který vykonává dozor nad zákonností mimo jiné ve věci Nagyová a spol. „Na kritickém stavu OZHFK se podepisuje mimo jiné stále nevyjasněná otázka další existence vrchních státních zastupitelství a způsobu fungování specializovaných odborů pro boj se závažnou hospodářskou kriminalitou. Odkládání řešení personálního obsazení odboru kvůli čekání na definitivní vyřešení podoby reformy justice či soustavy státního zastupitelství tak již vážně ohrožuje kvalitní výkon dozoru ve věcech vedených na OZHFK,“ uvádí se v Ištvanově zprávě za rok 2014 ke stavu tzv. 6. odboru.
Z předešlých zpráv lze usoudit, že práce odborům přibyla po změně jednacího řádu státního zastupitelství, na základě případů solárních elektráren a v důsledku boomu insolvenčních řízení. Komentář ke stavu OZHFK z výroční zprávy za rok 2015 je ovšem šokující: „Je tedy zřejmé, že výrazný nárůst nové agendy započal v roce 2012, skokovým nárůstem o více než 100%, přičemž tento trend je již čtyři roky po sobě setrvalý. Zatížení odboru je již delší dobu na samé hranici únosnosti, při níž je ještě možné vykonávat průběžný intenzivní dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a postupovat v řízení ofenzivním způsobem a současně negenerovat chyby,“ stojí ve zprávě doslova. Pokračování trendu zopakoval Ivo Ištvan ve své zprávě za rok 2016.
Rozsáhlé prorůstání zločinu do Policie ČR
Stejně tak vrchní státní zástupce dlouhodobě upozorňuje na tragický stav Policie a úniky, pokusy ovlivňovat trestní řízení a na obchodování s informacemi z trestních spisů: „Úniky, ovlivňování, obchodování s informacemi z trestních spisů: Tyto trestní věci jsou vysoce závažné, a to i s přihlédnutím k tomu, že řada případů ukazuje na špatný stav Policie ČR a na rozsáhlé prorůstání zločinu či klientelistických vazeb do struktur Policie ČR (příp. i GIBS), a to i do vysokých pozic, kde se koncentrují důvěrné a citlivé informace o trestních kauzách, což fakticky znemožňuje úspěšný a účinný boj se zločinem,“ napsal ve zprávě za rok 2015. Tuto pasáž nakonec převzalo Nejvyšší státní zastupitelství do výroční zprávy předkládané podle zákona vládě.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci informaci o prorůstání zločinu a klientelistických vazeb v nějaké formě do Policie ČR každoročně opakuje. Ivo Ištvan tak učinil i v letošní výroční zprávě, o které Česká justice už informovala a z níž vyplynulo, že úniky mohou být systémový záměr.
Také kritika vyhledávací činnosti policie zazněla už loni, kdy VSZ v Olomouci srovnalo činnost ÚOOZ a ÚOKFK a nového útvaru NCOZ: „Z uvedené časové řady vyplývá, že se průběžně snižuje počet věcí zahajovaných zcela nově, a to zejména věcí vyhledaných operativně pátrací činností policie, zatímco na přibližně stejné úrovni zůstává počet věcí tzv. vyloučených, kdy jde většinou již o starší, historické skutky.“
Zpráva je výpověď o rozvratu
Jenže aby si veřejnost učinila úplný obraz o činnosti Policie ČR, musela by číst rovněž výroční zprávu VSZ v Praze. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pod sebou má dva obvody, Brno a Ostravu, zatímco VSZ v Praze má takových obvodů šest a navíc Prahu jako sídlo centrálních orgánů s vysokým potenciálem zločinnosti.
Zpráva o činnosti VSZ v Olomouci je mimořádně zajímavá výpověď o poměrech ve státě ve vztahu k Moravě i o charakteru trestné činnosti na Moravě. Ale platí výroky vrchního státního zástupce Ivo Ištvana i pro Čechy? Zvláště, když je zpráva nejvyššího státního zástupce zohledňuje jen okrajově? Nebo jsou poměry v Čechách stejné, jen je to neexistencí výroční zprávy VSZ v Praze zamlčováno? Jaká jsou činěna opatření?
A jaký je vůbec důvod zveřejňování výroční zprávy mimo zákon a jen jednoho ze dvou vrchních státních zastupitelství – snad kromě podezření, že se nejvyšší státní zastupitelství a VSZ v Olomouci dlouhodobě nedokáží domluvit a Ivo Ištvan proto svoji kritiku každoročně záměrně opakuje? Nebo je to naopak informační uzavírání se ze strany VSZ v Praze, které oč více má analytiků, o to méně předkládá veřejnosti analytických informací, ač mu to stejně jako Olomouci zákon neukládá?
Na další otázky České justice, například zda VSZ v Olomouci konzultuje s nadřízeným NSZ v Brně informace a komentáře, které do své vlastní zprávy zařadí, když jde o výlučné oprávnění a tedy výlučnou odpovědnost NSZ nebo zda analytikům NSZ nevadí, že před zákonným termínem předložení zprávy NSZ je zveřejňována zpráva VSZ v Olomouci s vlastním obsahem, mluvčí NSZ Petr Malý poskytl České justici souhrnný komentář k výroční zprávě Ivo Ištvana: „Tato zpráva žádným způsobem nenahrazuje zprávu o činnosti státního zastupitelství vydávanou Nejvyšším státním zastupitelstvím podle § 12, odst. 6 zákona 283/1993, o státním zastupitelství.“
Irena Válová
