Poslanci se opět přeli o navrhovaném zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti. Debata se protáhla a k hlasování o vládní novele trestního zákoníku se dnes Sněmovna nedostala. Hlasování se uskuteční patrně na příští schůzi, která začne zhruba za dva týdny. Až na příští schůzi budou poslanci schvalovat i vládní technickou novelu volebních zákonů.
Maření spravedlnosti míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Čin podle hlavního kritika Marka Bendy (ODS) nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu. Pozastavil se i nad tím, že při podezření na jeho spáchání by bylo možné nasadit i odposlechy. Benda pohrozil, že pokud Sněmovna schvalování neodročí do příští schůze, začne předčítat záporné stanovisko advokátní komory.
„Budete hrdinně bránit tomu, aby byli postihováni lidé, kteří se snaží, aby soud rozhodoval o jiných lidech na základě nepravdivých informací, na základě lží a podvodů, které tam někdo za tímto účelem úmyslně přinesl,“ reagoval odcházející ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Obviněný má právo před soudem lhát, ale ne vytvářet a překládat falešné důkazy, zdůraznil
Benda sice návrh na přerušení projednávání novely neprosadil, k předčítání stanoviska se ale nakonec uchýlit nemusel. Debata se rozproudila tak, že zabrala zbývající čas předobědové části dnešního jednacího dne, která je určena na schvalování zákonů. Například Pirát Jakub Michálek se občanských demokratů tázal, jaký je jejich recept na advokáty, kteří chodí za svědky a nabádají je k vyrobení falešných důkazu. Poslanci ODS zase poukazovali na údajně vágní formulace navrhovaného trestného činu a zastáncům vzkazovali, že v jejich očích je každý obžalovaný „sprostým zločincem“.
Ústavně-právní výbor doporučil už dřív nový čin zpřesnit a zmírnit. Bendův návrh na jeho úplné vypuštění z předlohy odmítl.
Maření spravedlnosti se podle úprav doporučených výborem mělo výslovně omezit na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Žádné další změny výbor nepodpořil. Patřil k nim požadavek Jana Chvojky (ČSSD) na vyřazení tohoto činu ze zvlášť závažných, díky čemuž by kvůli němu nebylo možné nasazovat odposlechy. Benda a Chvojka neprosadili ani vypuštění svádění k tomuto činu.
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách a věnuje se i dalším oblastem.
(čtk)
