V případu íránského podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha mohlo dojít k porušení zákona. V hlavním líčení před Městským soudem v Brně, kde čelí Zadeh obžalobě z křivé výpovědi, měl předseda senátu Michal Kabelík státnímu zástupci a obhájcům spoluobviněných rozdat přepisy z mobilních zařízení, přestože byl obhajobou opakovaně upozorněn, že obsahují ústavně chráněnou důvěrnou komunikaci s obhájci. Zprávu přinesl i portál iRozhlas.cz
Stalo se tak, přestože ke stejnému porušení zákona došlo ze strany státního zástupce již v přípravném řízení. „Mohu říct, že jde zjevně o zcela výjimečný případ, ať již rozsahem zásahů do základních práv obžalovaného, tak intenzitou flagrantního a s největší pravděpodobností vědomého porušení důvěrnosti vztahu mezi obhájcem a klientem, to vše navíc za situace, kdy je nejvyššími evropskými soudními autoritami aktuálně a opakovaně zdůrazňována nedotknutelnost uvedeného vztahu,“ sdělil České justici předseda České advokátní komory (ČAK) Vladimír Jirousek.
Kabelík pochybení odmítl. „Samozřejmě, že ten postup byl v pořádku, jinak bych to nedělal,“ řekl soudce Radiožurnálu.
Jak k celé situaci došlo? Opatřením Městského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2017 byl přibrán Kriminalistický ústav Praha pro rozšifrování Zadehova mobilního telefonu a tabletu. V souvislosti s tím podal Zadeh námitky proti znaleckému ústavu, protože nebyl ustaven jednak ústav na Policii České republiky nezávislý a jednak ústav co do odbornosti daleko vhodnější. Ze seznamu znaleckých ústavů vedeného Ministerstvem spravedlnosti je přitom patrné, že existuje čtrnáct znaleckých ústavů kvalifikovaných v oblasti kybernetiky.
Zadehovi vadila i formulace otázek, který v této souvislosti soud znalci položil, nezohlednil totiž důvěrnost komunikace s obhájci, materiály obhajoby a ochranu soukromí dalších osob s tím, že formulace otázek tak, jak jsou položeny „zcela ignoruje skutečnost, že na zkoumaných zařízeních je uloženo velké množství komunikace Obžalovaného s jeho obhájci, jakož i množství dokumentů, které obsahují informace o rodinném životě, zdravotním stavu či soukromí třetích osob zcela bez návaznosti na probíhající trestní řízení. Všechny tyto informace musejí zůstat mimo trestní spis.“
Úmyslné porušení zákona
Mohlo by vás zajímat
Protože soudce Kabelík nereagoval na vznesené námitky déle než měsíc, Zadeh je rovněž přednesl dne 10. 1. 2018 u hlavního líčení, kde však předseda senátu námitku zamítl. Zadeh proto navrhl, aby o jeho námitce rozhodl senát, což se nestalo ani po dvou měsících, kdy byla obě komunikační zařízení odblokována a jejich kompletní obsah byl vložen do spisu. Rozhodnutí senátu o námitkách bylo obžalovanému oznámeno až dne 28. 3. 2018.
Při hlavním líčení konaném u Městského soudu v Brně dne 28. 2. 2018 předložil Kabelík stranám kompletní obsahy odblokovaného iPhonu i iPadu na nosičích Blu-ray. Nejednalo se pouze o soubory, u kterých by bylo možno v hypotetické rovině dovozovat jejich vztah k trestnímu řízení, ale i veškeré soubory osobní, soukromé a důvěrné povahy, u nichž lze jakoukoliv souvislost s trestním řízením již na první pohled vyloučit, a kromě toho byly zpřístupněny i soubory obsahující na ústavní úrovni chráněnou komunikaci obžalovaného s jeho obhájci, strategie obhajoby, připravovaná právní podání, připravované otázky na svědky či znalce apod. Rozsah materiálů obhajoby, ke kterým Vrchní státní zastupitelství a soud takto získal přístup, přesahuje 20 tisíc stran.
Kabelík tak umožnil státnímu zastupitelství v „daňové kauze“ získat zcela legální přístup ke komunikaci vedené o této kauze mezi Zadehem a jeho obhájci a k materiálům obhajoby, které se nacházely v paměti zkoumaného iPhonu a iPadu. „Je třeba zdůraznit, že Mgr. Kabelík v postavení soudce, s plným vědomím všech rozhodných skutečností, zlegalizoval pro státní zastupitelství jinak důvěrnou a orgánům činným v trestním řízení zapovězenou a procesně nepoužitelnou komunikaci mezi obhájcem a jeho klientem. Zároveň tím výrazným způsobem oslabil, přesněji znehodnotil, účinnou obhajobu vedenou obhájci, rozvrátil procesní taktiku obhajoby, rozkryl důkazy, jež měly být soudu předloženy k vyvrácení tvrzení obžaloby, včetně osob znalců a svědků, kteří měli obhajobu podpořit,“ konstatuje Zadehova obhájkyně Alena Kojzarová s tím, že s uvedenými důsledky byl Kabelík minimálně srozuměn, resp. byl veden přímým úmyslem, což lze doložit zejména tím, že byť sám obsah obou přístrojů vyhodnotil jako nevýznamný pro jím vedené trestní řízení, přesto jej dal k dispozici státnímu zástupci, obžalovaným a jejich obhájcům.
Během hlavního líčení na námitku vztahující se k nepřesnosti otázky na znalce uvedl, že soud a znalec znají právo, a proto ujistil, že soukromá komunikace a komunikace s advokáty bude z posudku vyloučena, ale již pár dní na to zaujal zcela protichůdný postoj.
Trestná činnost organizované skupiny OČTŘ
„Klient je přesvědčen, že postup orgánů činných v trestním řízení, které zcela ignorovaly skutečnost, že na zkoumaných zařízeních klienta je uloženo velké množství komunikace s jeho obhájci, množství dokumentů obhajoby, jakož i řada dokumentů, které obsahují informace o rodinném životě, zdravotním stavu či soukromí třetích osob zcela bez návaznosti na probíhající trestní řízení, je nezákonný a protiústavní,“ píše Kojzarová v dopise, který v této věci zaslala advokátovi Marku Nespalovi, předsedovi Výboru odborné pomoci a na ochranu zájmů advokátů ČAK (VOPOZA). „Pokud všechny tyto dokumenty a údaje byly založeny do trestního spisu, tak mohlo dojít dokonce ke spáchání trestného činu ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ dodává advokátka.
V dopise Kojzarová upozorňuje rovněž na to, že typicky je ochrana komunikace mezi obhájcem a jeho klientem aplikována pouze na zaznamenávanou komunikaci, ale již ne na záznamy, které jsou shromážděny například u obviněného. Je pode ní zcela nelogické, aby na jednu stranu byla striktně chráněna důvěrnost komunikace mezi ním jako obviněným a jeho obhájci, na druhou stranu, aby tuto ochranu bylo možné velmi snadno obejít tím, že OČTŘ se přes historii navštívených stránek a paměť telefonu či přes datové uložiště dostanou k veškeré komunikaci obviněného s jeho obhájcem.
Komunikace, která byla obsažena v zabavených, nejen že podle Kojzarové obsahuje množství právních podání mezi ním a jeho obhájci, ale obsahuje rovněž řadu verzí těchto podání, komentáře o tom, které argumenty použít, které ne a proč, komunikaci o tom, jaké argumenty nechat na později, komentáře a hodnocení svědeckých či účastnických výpovědí v přípravném řízení i řízení před soudem, různé návrhy otázek pro svědky a znalce do další fáze řízení a stovky dalších podnětů. To vše navíc ve stále „živé“ a projednávané daňové trestní kauze.
Intimní detaily
K záznamům komunikace a dalším materiálům a strategiím obhajoby dostalo především Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Jak dále Kojzarová upozorňuje, do znaleckého posudku a tedy nyní i do spisu byla zařazena mimo komunikace s obhájci i soukromá korespondence s manželkou, rodinné fotografie, informace o zdravotním stavu Zadeha a lékařských zákroků u jeho manželky, informace a fotografie příbuzných včetně malých synovců a neteří. „Z pořízených fotografií a doprovodných údajů je navíc například možné dovodit, kde se klient (či jeho blízcí) pravidelně nebo často vyskytují, jaké mají návyky apod. Přitom k těmto informacím nyní mají přístup osoby, které jsou stíhaný pro trestnou činnost, které se měly dopustit na klientovi a osoby, které mohou takové informace využít proti klientovi. To vše bez toho, aby existoval jediný legitimní důvod pro to, aby všechny tyto informace byly do posudku zařazeny.“
Závěrem v dopise upozorňuje Kojzarová na to, že v případě předchozího zneužití odposlechů mezi obviněným Zadehem a jeho obhájci nebyly z celé situace vyvozeny žádné trestněprávní důsledky a nedošlo k takovým změnám, které by zabránily opakování celého incidentu. Současné opakované zneužití těchto odposlechů je o to závažnější, že k němu došlo přímo ze strany nezávislého a nestranného soudu, konkrétně Městského soudu v Brně, který tyto vědomě distribuoval všem spoluobviněným a státnímu zástupci v rámci hlavního líčení. „Samotná problematika zneužívání odposlechů mezi obviněným a jeho obhájci přitom podstatným způsobem přesahuje vlastní zájmy klienta, jelikož se jedná o situaci, do které se velice snadno mohou dostat i další osoby, a proto je nutné, aby pro osoby, které jsou za tuto situaci odpovědné, byly vyvozeny adekvátní odpovědnostní závěry, které budou skutečné, nikoli pouze iluzorní (tak jako v případě udělení výtky JUDr. Galátovi). Zároveň je zjevná potřeba přijetí příslušných kontrolních mechanismů tak, aby se podobná situace již neopakovala u jiných obviněných.“
Jak vyplývá z dopisu Nespaly předsedovi ČAK Vladimíru Jirouskovi, lze konstatovat, že projednávaná věc stejného obviněného je opakováním nezákonného směřování orgánů činných v trestním řízení, v tomto případě soudu, a je proto i z tohoto důvodu velmi vážná a naléhavá. „Po vyhodnocení předložených podkladů byla Výborem jednomyslně věc vyhodnocena tak, že jde o zcela jasnou právní záležitost, u níž lze pochybení a jednání bona fide vyloučit s pravděpodobností, která hraničí s jistotou a naopak lze na základě dostupných informací vyslovit důvodné podezření, že jde o úmyslné zneužití práva v neprospěch advokáta. VOPOZA proto navrhuje vydání stanoviska ČAK s vyjádřením zásadního nesouhlasu s postupem předsedy senátu MS v Brně, Mgr. Michala Kabelíka v předmětné věci a zvážení podání podnětu k zahájení kárného řízení soudce Mgr. Michala Kabelíka pro kárné provinění ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Výbor rovněž navrhuje vstup České advokátní komory jako vedlejšího účastníka do řízení o ústavní stížnosti, kterou by k doporučení Výboru podala advokátka – pro trvající protiústavní zásah do důvěrnosti komunikace mezi klientem a jeho obhájcem s návrhem, aby Ústavní soud ve smyslu § 83 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu zakázal MS v Brně v dané věci v tomto jednání pokračovat,“ uvádí stanovsko.
Podnět ke kárné žalobě
Představenstvo ČAK se danou problematikou podrobně zabývalo na květnovém zasedání a jednomyslně dospělo k závěru, že nelze jinak, než vůči soudci Kabelíkovi podat k rukám ministra spravedlnosti podnět k zahájení kárného řízení. Předseda ČAK Jirousek uvedl, že jedna věc je přitom řešení konkrétního případu, druhou pak akutní nutnost takové jednoznačné legislativní úpravy důvěrnosti předmětného vztahu, jež by obecně vylučovala byť jen úvahy o podobných atacích, jež vylučují standardní způsob obhajoby, na kterou má v civilizovaném systému každý obviněný či obžalovaný nezadatelné právo. Komora podle předsedy celou věc považuje za absolutně zásadní a citlivě zváží i vstup do řízení před Ústavním soudem. „Na závěr snad jen tolik, že v dané věci došlo navíc k masivnímu narušení osobnostních práv obžalovaného a členů jeho rodiny, jež s případem absolutně nesouvisí, avšak o jejich obecně dehonestujícím potenciálu, jako vždy za podobných okolností, není pochyb,“ dodává Jirousek.
Není to poprvé, kdy se ČAK vyslovuje k postupu orgánů v kauzách Zadeha. V únoru 2017 se společně s Unií obhájců ČR ostře postavila proti odposlechům obviněného s jeho obhájci, které byly v rámci jeho trestní věci rovněž zařazeny do trestního spisu místo toho, aby byly neprodleně smazány. I tehdejší postup orgánů činných v trestním řízení považovala Komora za zcela bezprecedentní zásah do základních lidských práv osob na našem území a požadovala vyšetření této záležitosti a vyvození důsledků ze zjištěných pochybení. Věcí se nakonec Nejvyšší státní zastupitelství zabývalo a zjistilo vážná pochybení při nakládání policie s odposlechy i pochybení dozorového státního zástupce u vazebního řízení. „ČAK obvykle do probíhajících kauz nijak nezasahuje, a pokud ano, tak pouze tehdy, má-li problém zásadní význam pro řešení obecných otázek obhajoby, nebo je-li bezprostředně ohrožen výkon základních lidských práv. A to se v tomto případě opětovně stalo,“ vysvětlila důvody mimořádného postupu Komory mluvčí Iva Chaloupková.
Dušan Šrámek
