Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. S odvoláním na vysoce postavený zdroj Hradu to dnes uvedl server Aktuálně.cz. Podle dalšího zdroje webu souvisí nejmenování Koudelky mimo jiné se zprávou BIS o údajné výrobě jedu novičok v Česku, kterou si prezident od tajné služby vyžádal.
Koudelku měl Zeman jmenovat generálem v úterý u příležitosti Dne vítězství, jeho povýšení schválila vláda. Mluvčí BIS Ladislav Šticha serveru potvrdil, že ředitel civilní kontrarozvědky pozvánku dosud neobdržel. „Podpis povyšovacích dekretů je plně v rukou prezidenta republiky a věc nebudeme nijak komentovat,“ řekl serveru.
Kromě zprávy o novičoku je důvodem nejmenování podle zdroje Aktuálně.cz nedávné vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali před vyhoštěním pod diplomatickým krytím, a nespokojenost s prací BIS.
„Státní vyznamenání a jmenování generálů nikdy nekomentujeme,“ řekl serveru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na otázku, proč prezident nejmenuje Koudelku generálem.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes v tiskové zprávě po setkání s Koudelkou a šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem uvedl, že se v Česku nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala látka typu novičok. Babiš se s oběma šéfy tajných služeb sešel kvůli vyjádření prezidenta z minulého týdne. Zeman uvedl, že rozvědky poskytly ve své zprávě rozdílné informace. S odkazem na vojenské zpravodajce Zeman řekl, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok. V ČR však byla testována pouze v rámci programu zaměřeného na ochranu vojsk.
Novičok byl v březnu využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Šlo však o typ A234, který se liší od látky syntetizované v ČR, uvedl dnes úřad vlády.
Koudelka je dlouholetým pracovníkem civilní kontrarozvědky, v tajných službách pracuje od roku 1992, nyní má hodnost plukovníka. Deset let vedl odbor kontrašpionáže. Ředitelem BIS je od předloňského srpna.
Zeman v říjnu 2016 odmítl povýšit ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise, i jejich jmenování tehdy schválila vláda. Důvod neuvedl, podle spekulací to bylo kvůli postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při návštěvě dalajlamy. Oba Zeman povýšil později, v květnu 2017.
V minulosti také Zeman odmítl jmenovat profesory Martina C. Putnu, Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Pražský městský soud minulý týden prezidentovo rozhodnutí o nejmenování fyzika Ošťádala a uměleckého historika Fajta zrušil. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Soudci prezidentovi věc vrátili k dalšímu řízení, toho však neváže žádná konkrétní lhůta, v níž by musel znovu rozhodnout.
(čtk)
