Stát kvůli riziku rozvratu podrobí kontrole všechny zajišťovatele bezpečnostních služeb

Zcela nový zákon o soukromých bezpečnostních službách navrhlo ministerstvo vnitra. Stát v něm zavádí novou kategorii osob, které zajišťují bezpečnost samy sobě. Po zrušení komunistické vyhlášky o ostraze socialistického majetku nejsou totiž tyto osoby nikterak podchyceny a služby jsou konány živelně i držiteli zbrojních průkazů. Nově se budou muset registrovat na ministerstvu vnitra.

Návrhem zcela nového zákona o soukromých bezpečnostních službách plní současná vláda ANO2011 své programové prohlášení a legislativní plán pro rok 2018, stojí ve zprávě RIA čítající 198 stran. Nový zákon má podchytit všechny, kteří vykonávají bezpečnostní služby včetně těch, kteří zajišťují bezpečnost sami sobě s více než deseti zaměstnanci nebo jsou ozbrojeni.

Důvodem je konkurenční boj mezi podnikateli v bezpečnostních službách na jedné straně a strach státu z nepodchycených provozovatelů služeb jako bezpečnostním rizikem pro stát na straně druhé.  Podle zprávy RIA absencí tvrdých podmínek pro výkon bezpečnostních služeb vzniklo „nepřehledné podnikatelské prostředí, které oprávněně vyvolává nedůvěru veřejnosti v objektivitu poskytovaných služeb, vnáší řevnivost mezi samotné provozovatele a celkově výrazně negativně ovlivňuje klima v této oblasti.“

Nástroj politických stran i revoluce

Současně podle zprávy RIA mohou bezpečnostní služby „představovat, díky svému personálnímu a materiálně technickému vybavení, výrazné bezpečnostní riziko“. Soukromé bezpečnostní služby se mohou stát a stávají se nástrojem nekalého konkurenčního boje podnikatelských, politických a dalších subjektů, uvádí se doslova ve zprávě. Jako příklad je uveden zásah bezpečnostní službou do komunálních voleb v Praze v roce 2010 a do vnitrostranické krize vládní strany instalací odposlechu v bytě politika.

Stávající neexistence kontroly státem pak vede k riziku poškození demokratického zřízení a ekonomiky ČR na zakázku kriminálních živlů a cizích mocností: „Soukromé bezpečnostní služby by se, nejenom v určitých vyhrocených společenských situacích, mohly stát útočištěm a nástrojem kriminálních živlů a zpravodajských služeb cizích mocností schopných, v rámci legálně získaných zakázek vážně poškodit demokratické zřízení České republiky, narušit základní ekonomické procesy, eliminovat systémy a prvky kritické infrastruktury apod.,“ uvádí se doslova ve zprávě RIA.

Stát má z těchto lidí strach oprávněně. Zaměstnanců v soukromých bezpečnostních službách je totiž více, než policistů: „Soukromé bezpečnostní služby ve stále větší míře doplňují činnost orgánů státu a územních samosprávných celků  – orgánů veřejné moci – při zajišťování vnitřního pořádku. V polovině roku 2017  podle informací Ministerstva vnitra v České republice podnikalo v předmětné oblasti 6815 podnikatelských subjektů se 44 918 zaměstnanci  Roční tržby činily v roce 2015 přibližně 21, 8 mld. Kč, v roce 2016 cca 21 mld. Kč,“ přibližuje situaci důvodová zpráva  a zpráva RIA. Podle webu Policie ČR činil počet policistů v roce 2017 celkem 40 389 členů sboru.

Irena Válová