Karel Bačkovský z Odboru bezpečnostních politik Ministerstva vnitra ČR a jeho kolegyně Kateřina Jamborová byli jedněmi z těch, kdo stáli u zrodu návrhu zákona o zpracováních osobních údajů, který „adaptuje“ české právní předpisy do souladu s evropským Obecným nařízením o ochraně osobních údajů známým jako GDPR. V legislativním slangu je tento zákon označován jako „adaptační zákon“. Již zítra a následně ve čtvrtek ho budou projednávat výbory Poslanecké sněmovny a je již jisté, že termín 24. května, kdy měl začít platit spolu s Nařízením, se nestihne. Nejen o tom jsme diskutovali v našem rozhovoru.
Je jisté, že se poslanci chystají navrhnout nějaké pozměňovací návrhy do adaptačního zákona, což napovědělo veto dvou poslaneckých klubů při jeho projednávání 18. dubna. Nyní se jím budou zabývat Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, Ústavně právní výbor, Hospodářský výbor, Volební výbor a Výbor pro zdravotnictví. S Vaší zkušeností a znalostí legislativního procesu, dá se odhadnout, kdy by adaptační zákon mohl vstoupit v platnost?
Karel Bačkovský: Už před prvním jednáním ve Sněmovně jsme se bavili s některými politiky, kteří o to měli zájem, na pracovní úrovni. Vysvětlovali jsme jim řadu věcí, oni samozřejmě zase sdělovali své postoje nám a dá se očekávat, že debata bude poměrně košatá. To nemůže být překvapením. V tuto chvíli samozřejmě netušíme, co všechno ta debata může přinést, jaké tam mohou vzniknout pozměňovací návrhy, nicméně některé z těch tematických okruhů jsou vcelku jasné. Jedna z věcí, které se budou hodně probírat, bude dopad GDPR a navazující právní úpravy na samosprávu, na malé obce. Určitě se bude hodně řešit i dopad na soukromý sektor. Jaká další témata se ještě objeví, to teprve uvidíme. My to každopádně nebereme tak, že by naše práce končila okamžikem předložení do sněmovny. Je to norma, která je složitá, košatá a my určitě budeme i nadále v tom procesu v parlamentu aktivní tak, aby případné změny do toho zapadly pokud možno organicky.
