Zajistíme zlepšení platového ohodnocení administrativního a dalšího odborného aparátu soudů, slibuje návrh programového prohlášení možné vlády hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM. Kvůli nízkým platům administrativy soudu se přitom nedávno na Ministerstvo práce a sociálních věcí obrátila Soudcovská unie. Sami vyšší soudní úředníci se podle informací České justice píší přímo na ministerstvo spravedlnosti. Vadí jim, že každý předseda soudu řadí pracovníky do platových tříd podle svého. Za stejnou práci tak na dvou různých soudech dostávají zaplaceno odlišně.
Hrubé tabulkové platy vyšších soudních úředníků začínají na částkách lehce převyšujících 20 tisíc korun. Aby vysokoškolák dosáhl coby administrativa soudu na českou průměrnou mzdu, musel by mít nad 30 let praxe. „Jako vyšší soudní úředníci rozhodujeme o odměnách advokátů, které se např. na krajských soudech pohybují v řádech statisíců korun. Rozhodujeme tedy o nemalých finančních částkách vydávaných ze státního rozpočtu. Rozhodujeme o nároku odsouzených na přiznání bezplatné obhajoby,“ vypočítává odpovědnost práce jedna z úřednic. Plat je proto podle ní neodpovídající.
Čtěte také: Nedůstojné platy administrativy soudu? Nejhůře jsou na tom zapisovatelky
Prezidentka Daniela Zemanová se na konci dubna dopisem obrátila na ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou. Poukázala na neuspokojivou situaci v odměňování administrativních pracovníků soudů. Profesní komora soudců už na svém posledním sněmu avizovala, že dlouhodobě neuspokojivou situaci chce řešit.
Podle Zemanové mají administrativní pracovníci soudů velmi odborné a zodpovědné zaměstnání, přesto pobírají plat srovnatelný s pokladními v supermarketu. Stížnosti jsou slyšet prakticky ze všech soudů. „Pokud máte nedostatečně obsazenou soudní kancelář, tak to samozřejmě vede i k prodloužení délky řízení,“ uvedla už dříve Zemanová.
Máslo na hlavě má však i samotná justice a to zejména v otázce platů vyšších soudních úředníků. Česká justice má k dispozici dopis, který v dubnu za vyšší soudní úředníky (VSÚ) a asistenty zaslala Hana Svobodová z Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ekonomickému náměstkovi ministra spravedlnosti Tomáši Zábranskému.
Podle zákona 121/2008 Sb. vyšším soudním úředníkem „může být občan České republiky, který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků. Ukončené vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole nebo úspěšně ukončené studium vyšších úředníků státního zastupitelství nahrazuje studium vyšších soudních úředníků“.
Úředníkům vadí, že přestože od začátku letošního roku byla novelizací nařízení vlády z roku 2010 pro vyšší soudní úředníky a asistenty soudců do katalogu prací doplněna 13. platová třída, část soudů této změny vůbec nevyužívá.
Každý předseda soudu, ředitel správy i Ministerstvo spravedlnosti si novinku vyložili zcela odlišně, s čímž přímo souvisí i přeřazování nebo nepřeřazování VSÚ a asistentů do jednotlivých platových tříd. Všechny soudy se shodují pouze v jednom tvrzení, a to že od Ministerstva spravedlnosti neobdržely potřebný finanční obnos pro navýšení platů. „U některých soudů zaznělo, že v případě navýšení platu bude nutné redukovat počet pracovních míst, nebo že navýšení platů VSÚ a asistentů bude na úkor odměn ostatních zaměstnanců,“ líčí úředníci jménem Svobodové v dopise ministerstvu. Někteří vyšší soudní úředníci nadále zůstávají v 11. platové třídě. „S vysokoškolským vzděláním beru 23 tisíc hrubého,“ sdělila jedna z úřednic České justici.
Nové smlouvy mají úředníci na krajských soudech v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem nebo Ostravě, všude ale postupují podle svého uvážení. „U některých soudů byli přeřazeni všichni VSÚ do 12. platové třídy bez dalšího, jinde bylo podmínkou, že se budou vzájemně zastupovat na různých odděleních soudu, u jiných soudů, stejně jako u OS v Olomouci, padlo rozhodnutí, že do 12. platové třídy budou zařazeni pouze VSÚ s vysokoškolským titulem a tito budou zastupovat VSÚ bez titulu na jiných úsecích soudu. A to se stále nebavíme o 13. platové třídě, která je snad u soudů i sprostým slovem,“ napsala další z úřednic České justici.
Ministerstvo spravedlnosti se brání, že potřebné finance soudům poskytlo. Je však na předsedovi soudu, koho do vyšší platové třídy přeřadí. Resort také v novém katalogu prací uvedl, že přeřazení a rozdělování pracovníků by se mělo řídit především dosaženým vzděláním. Vyšší soudní úředník totiž nemusí mít vysokou školu, stačí mu absolvovat justiční akademii.
S takovým řešením však úředníci v dopise nesouhlasí. „Není možné zařazovat vyšší soudní úředníky do platových tříd na základě dosaženého stupně vzdělání a absolutně nelogicky na základě vzdělání mimo obor práva. Domníváme se, že u vyšších soudních úředníků je především praxe mnohem cennější, než vysokoškolský diplom,“ uvádí s tím, že náplň práce jednotlivých pracovníků je stejná bez ohledu na druh vzdělání.
K postoji resortu se vyjádřil i předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal. Postavení a odměňování zaměstnanců soudů může podle něj vyřešit pouze zákon o tzv. justiční státní službě a na něj navazující právní předpis, který by stanovil jejich plat. „Podle mého mínění nemohou být žádné pochybnosti o tom, že platové poměry zaměstnanců ve výkonu jsou zcela nevyhovující a že neumožňují stabilizaci těchto zaměstnanců v takové podobě, která by vedla k dosažení jejich žádoucí odborné úrovně. Nevyhovující platové poměry tu představují zásadní limit ovlivňující kvalitu odborné úrovně zaměstnanců ve výkonu, a tím i celkovou kvalitu výkonu soudnictví,“ uvedll Drápal ve stanovisku pro ministerstvo, které má Česká justice k dispozici.
Ministerstvo spravedlnosti chce vydat metodiku, která by měla předsedům pomoci s přeřazováním jednotlivých pracovníků do vyšších platových tříd. „Zařazení do těch konkrétních platových tříd, ať už se jedná o asistenty nebo vyšší soudní úředníky, se řídí tou náročností té práce, kterou vykonávají. To znamená ten předseda toho daného soudu musí určit, zda jakou konkrétní práci asistent nebo vyšší soudní úředník vykonává podle rozvrhu a dle této práce ji zařadí do příslušné platové třídy. My víme, že existuji nejednotnosti v praxi postupu jednotlivých soudů,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti pro justici Michal Franěk v pořadu Týden v justici v České televizi. Ministerstvo spravedlnosti podle informací české justice v současné době pracuje na rychlé novele justičního katalogu prací, která by měla situaci vyjasnit.
Předsedové krajských soudů navrhují, že novelizované charakteristiky 11. až 13. platové třídy by zejména měly umožnit zařazení:
1) asistentů (a JČ po zkoušce) OS/KS do 13. platové třídy,
2) VSÚ OS/KS do 12. platové třídy
3) 11. platová třída by byla „sběrným“ platovým tarifem pro kategorii „ostatních zaměstnanců nezařazených do platové třídy 12. a 13.“
Administrativní pracovníci soudů však upozorňují, že i po aplikaci nové metodiky budou jejich platy stále podprůměrné.
Eva Paseková
