Soudce Okresního soudu v Děčíně měl neoprávněně vstupovat do systému ISAS a pořizovat si kopie pro soukromé účely. Čelil kvůli tomu kárné žalobě. Nejvyšší správní soud (NSS) však řízení zastavil. „Kárné řízení bylo zastaveno z důvodu promlčení,“ uvedla na dotaz České justice mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem soudu Veronika Suchoňová.
Podle vyjádření Suchoňové soudce čelil kárné žalobě kvůli podezření na zneužívání informačního systému ISAS pro soukromé účely, kdy sledoval kauzy svých rodinných příslušníků, aniž by to souviselo s výkonem jeho rozhodovací činnosti.
Z informací České justice vyplývá, že se jednalo o předsedu senátu Radomila Bajera. Kárnou žalobu na něj podal předseda ústeckého krajského soudu Luboš Dörfl. „Jako soudce v období nejméně od 1. 7. 2015 do 25. 4. 2016 v budově Okresního soudu v Děčíně, případně cestou vzdáleného přístupu, vstupoval do soudního počítačového systému ISAS, v němž následně neoprávněně, protože bez souvislostí s jím vyřizovanou agendou, vyhledával informace a pořizoval si kopie dokumentů ve věcech, v nichž u Okresního soudu v Děčíně, potažmo u jiných soudů v ČR, jsou vedena řízení s osobami, které jsou pro jmenovaného zájmové, a to v úmyslu získat informace a dokumenty užít pro své soukromé účely, případně je užít v neprospěch jiných osob, s nimiž má dlouhodobé osobní spory,“ uvádí se v rozhodnutí NSS. Podle popisu mělo jít o soudcovu manželku a její příbuzné, kteří na něj podali civilní žalobu kvůli majetkovým neshodám.
Operativní cesta policie
Dörfl se coby kárný žalobce věcí začal zabývat v listopadu 2016 na na základě podnětu Národní centrály proti organizovanému zločinu – expozitury v Ústí nad Labem. Policie o nezákonných vstupech do ISAS zjistila operativní cestou. Předseda krajského soudu u Bajera poté nechal udělat udělat kontrolu v počítači a předsedkyni OS Děčín Zdeňku Hoškovou pověřil důkladným prověřením celé situace.
Mohlo by vás zajímat
Kárnou žalobu pak Dörfl na Bajera podal v květnu 2017. NSS ale odmítá jeho stanovisko, že subjektivní lhůta na podání kárné žaloby, která činní šest měsíců, se počítá ode dne, kdy věděl o konkrétních skutečnostech, kterými se měl Bajer provinit. „Tento okamžik nastává již tehdy, kdy má kárný navrhovatel k dispozici indicie, z nichž lze na existenci kárného provinění zatím pouze jen usuzovat,“ kontruje soud.
Pokud by se na straně kárného navrhovatele podle NSS vyžadovala jistota o existenci kárného provinění, vedlo by to v praxi často k tomu, že by návrh na zahájení kárného řízení nemohl být vůbec podán, protože kárný navrhovatel nemá k dispozici dostatečné nástroje pro zjišťování skutkového stavu věci – to je až úkolem samotného kárného řízení. „Vychází-li tedy kárný navrhovatel (jako tomu je v nyní projednávané věci) z určitého oznámení či podnětu, postačí, že vykazují nezbytnou míru určitosti a věrohodnosti, která zabezpečuje, že řízení nebude zahájeno na základě informací zcela neověřených, zhola nejasných či zjevně nevěrohodných; není současně nutné, aby takové informace pocházely z konkrétního („privilegovaného“) zdroje,“ uvádí v rozhodnutí NSS.
V říjnu 2017 tak senát Radovana Havelce celou věc bez ústního projednání zastavil.
Údaje o spisech
ISAS je počítačový informační systém pro okresní soudy obsahující zejména údaje o jednotlivých spisech, účastnících řízení a jejich adresách, soudních jednáních a vydaných rozhodnutích, jakož i dokumenty vztahující se k jednotlivým řízením. Nahradil mimo jiné dřívější papírové soudní rejstříky.
Neoprávněné vstupy do systému ISAS jsou pro justici problémem, o kterém se příliš nemluví. U kárného senátu Nejvyššího správního senátu se k nim vyjádřil při projednávání kárného provinění soudce Miroslava Čapka předseda Okresního soudu v Teplicích Jan Tichý. „Je to nešvar, který se děje nejen u okresního soudu v Teplicích, ale děje se prakticky u všech soudů a vedení na to nějakým způsobem reaguje, pokud se to zjistí“, uvedl před kárným senátem Tichý.
Zajímavé je, že u kárného senátu se řešilo také to, že do spisu v systému měli tehdy neoprávněně vstupovat i vyšší soudní úřednice. O možných únicích ze systémů přes úředníky mluví i Soudcovská unie, která poukazoval na velmi nízké platové ohodnocení administrativního personálu soudů.
Podle informací České justice od zdrojů z bezpečnostní komunity je stav zabezpečení justičních informačních systémů tristní. A je předmětem zvýšeného zájmu Národního úřadu pro informační a kybernetickou bezpečnost.
Eva Paseková
