Kárnou žalobu na předsedu senátu pražského městského soudu Kamila Kydalku bude dál řešit na Nejvyšším správním soudu (NSS) kárný senát Jakuba Camrdy. Neuspěl s námitkou podjatosti, potvrdila mluvčí NSS Sylva Dostálová. Kydalka také nepochodil se svou stížností u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) kvůli předchozímu kárnému řízení. Soud jeho stížnost označil jako zjevně nepřípustnou.
Kárný senát měl žalobu projednat už na konci února, tehdy se Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Když se Kydalka kvůli zdravotním problémům omluvil podruhé, předsedovi senátu Camrdovi to nestačilo a žádal potvrzení od lékaře, že Kydalka nemůže na jednání dorazit. Podle Kydalky byl termín dodání dokumentu šibeniční – i to uvedl jako jeden z důvodů možné podjatosti ve své námitce. Dále mimo jiné poukázal na to, že Camrda dříve pracoval jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti a mohl by tak být neobjektivní. Sám Camrda uvedl, že se podjatý necítí, což nyní potvrdil i NSS. „Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, č. j. Nao 82/2018 – 237, bylo rozhodnuto o námitce podjatosti uplatněné kárně obviněným soudcem JUDr. Kamilem Kydalkou tak, že předseda kárného senátu JUDr. Jakub Camrda není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kss 6/2017,“ sdělila České justici mluvčí Sylva Dostálová.
Kárnou žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem je to, jakým způsobem soudce kritizoval pro Seznam Zprávy amnestii exprezidenta Václava Klause. Soudci navrhuje snížení platu o 30 procent.
Kydalka už v minulosti stanul před kárným senátem kvůli tomu, jakým způsobem vstoupil do debat kolem komunálních voleb v Mnichovicích u Prahy, kde má chatu. Senát jej v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud. Podle ústavních soudců Kydalka porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců, jak uvedl i kárný senát. U něj neuspěl a proto si stěžoval u Evrospkého soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Soud ale odmítl jeho stížnost jako nepřípustnou. „Podle pravidel soudu samosoudce prohlásí nepřípustnost stížnosti, pokud je nepřípustnost zjevná od počátku. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Zástupce stěžovatele byl o tom informován dopisem,“ reagoval tiskový odbor ESLP na dotaz České justice na to, v jaké fázi se Kydalkův případ ve Štrasburku nachází. Z jakého formálního důvodu soud stížnost odmítl, není jasné. Sám Kydalka nechtěl rozhodnutí komentovat, protože ho o neúspěchu stížnosti jeho advokát dosud neinformoval.
Podmínky přijatelnosti individuální stížnosti u ESLP:
- Musí být vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky. V České republice to znamená zamítnutí stížnosti Ústavním soudem.
- Stížnost musí být podána do šesti měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí.
- Nesmí jít o anonymní stížnost.
- Překážka rei iudicatae – musí jít o věc novou, která nebyla už Soudem projednána, nebo nebyla předložena k projednání jinému mezinárodnímu orgánu.
- Nepřípustné jsou stížnosti zjevně nepodložené, neslučitelné s ustanovením Úmluvy nebo případně i ty, které zneužívají práva na stížnost.
Eva Paseková
