Banky, platební společnost nebo spořitelní a úvěrová družstva budou muset poskytovat finanční správě údaje podle zákona proti praní špinavých peněz, které budou sloužit tuzemské i mezinárodní správě daní. Počítá s tím vládní novela daňového řádu, kterou dnes stvrdila Sněmovna. Senát ji v dubnu zamítl. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali obavy z nabourání soukromí a poukazovali na to, že jde nad rámec přebírané evropské směrnice. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Pro přijetí novely a přehlasování Senátu dnes hlasovalo 123 poslanců z klubů ANO, Pirátů, SPD a KSČM. Proti přijetí hlasovali poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN i část sociálních demokratů.
Novela na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají podle směrnice sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní, ministerstvo šlo ale nad rámec směrnice a navrhlo, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat údaje vyplývající zákona proti praní špinavých peněz jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní.
Česká bankovní asociace míní, že nově by o sdělení údajů mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce či pracovníci celní správy. Navrhovaná povinnost finančních institucí dávat údaje i pro tuzemskou správu daní podle bankovní asociace prolamuje bankovní tajemství. Ministryně financí Alena Schillerová to ale už dříve odmítla.
Ministryně při jednání na plénu Senátu argumentovala tím, že směrnice směřuje univerzálně proti daňovým podvodům a ponechává možnost využití údajů pro národní správy daní na členských státech. Vláda se proto podle ní rozhodla, aby v přístupu k informacím nečinila rozdíl mezi tuzemským a zahraničním správcem daně.
Mohlo by vás zajímat
Sněmovna z návrhu vládní novely vyřadila už dřív povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti by se navíc nevztahovaly na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství by o informace žádalo prostřednictvím příslušné profesní komory.
Novela už při projednávání ve Sněmovně vzbudila pozornost kvůli návrhu Pirátů, kteří požadovali, aby také notáři, advokáti či třeba daňoví poradci museli poskytovat zmíněné údaje i pro tuzemskou správu daní. Sporný návrh Pirátů poslanci v závěrečném hlasování zamítli. Kritizovala ho nejen pravice, která varovala, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, ale i profesní komory.
