Jakkoliv se může zdát kárné provinění soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Sylvy Mašínové, kterou kárně žaluje sám předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal, jako nepochybné, při bližším pohledu na argumenty obou stran takový pohled dostává trhliny. Jisté je jen to, že kárný senát soudce Karla Šimky bude opět řešit „procesní lahůdky“.
Podstata kárné žaloby předsedy NS spočívá v tom, že soudkyně Mašínová nenavrhla své vyloučení pro podjatost a při rozhodování ve věci samé pak měla postupovat podjatě a ve prospěch žalobců. Mašínová řešila v roce 2016 žalobu na ochranu osobnosti fotbalových činovníků Romana Berbra a Dagmar Damkové na Tomáše Kovaříka. Ten měl žalobce spojit v médiích s problematickým rozhodováním některých rozhodčích v českém fotbalu.
Šámal na základě podkladů od policie dovozuje velmi blízký vztah mezi někdejším předsedou Fotbalové asociace ČR (FA ČR) Miroslavem Peltou a soudkyní Mašínovou. Sám Pelta pak měl být podle Šámalova tvrzení s oběma žalobci taktéž v úzkém vztahu, a navíc jim měl být v rámci FA ČR „funkčně nadřízen“ a měl i podle svého veřejného vyjádření mít zájem na úspěchu žalobců před soudem. Tento Peltův zájem na výsledku měla potvrdit i sama Mašínová, když ve svém rozhodnutí uvedla, že Pelta není nezaujatým svědkem.
Šámal dostal od policie – která vede vyšetřování případu tzv. korupce ve fotbale, kde je obviněný jak Pelta, tak další osoby, včetně bývalé náměstkyně ministryně školství – výslechové protokoly Pelty, Mašínové a její známé. Z nich údajně vyplývá, že Pelta Mašínové opatřoval vstupenky na tenisová utkání, dále lístky na několik utkání fotbalového klubu Sparta Praha, včetně zajištění dopravy a ubytování na tyto zápasy a také permanentky do lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně. „Tento způsob ‚obdarovávání‘ nelze považovat za zcela běžnou společenskou zdvořilost stejně jako jejich přijímání, obzvláště u osoby, která je v postavení soudce, neboť je tím ohrožena jeho nestrannost, což se nakonec projevilo i v nestandardním a zaujatém rozhodování sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9“, dovozuje předseda Šámal možné kárné provinění z policejních dokumentů. Otázkou samozřejmě je, zda takové chování, úlitby a dary nejsou ovšem u osob velmi blízkých, což v té době Mašínová s Peltou byli, normální. A obhajoba Mašinové na to také poukazuje.
Ale zpět k obsahu kárné žaloby. Policie totiž Šámalovi – a podle všeho i všem dalším kárným žalobcům, tedy předsedkyni obvodního soudu, Městského soudu v Praze, předsedovi Vrchního soudu v Praze a ministrovi spravedlnosti – poskytla i záznamy o telekomunikačním provozu mezi Mašínovou a Peltou. Propojení Mašínové a Pelty tak předseda Šámal v kárné žalobě díky policejním poznatkům ilustruje i na frekvenci telefonátů, které měly proběhnout mezi Peltou a Mašínovou v samotný den konání soudu, a to jak před, tak po konání jednání. „V rámci akce ‚Svazák II‘ bylo následně zjištěno, že Mgr. Mašínová udržovala od roku 2001 osobní, důvěrný vztah s Miroslavem Peltou, který jí v minulosti nejméně předával VIP vstupenky (…)“, stojí doslova v Šámalově kárné žalobě, bohatě inspirované policejními protokoly. Šámal uvádí, že policie zaznamenala v „předmětné době“ (v žalobě ovšem blíže nespecifikované) 161 telefonátů a SMS mezi Mašínovou a Peltou.
Mohlo by vás zajímat
Zatímco Mašínová při podání vysvětlení policii svůj vztah s Peltou bagatelizovala, Pelta jej potvrdil, včetně poskytování vstupenek na zápasy v zahraničí. Na základě policejních podkladů dále Šámal v kárné žalobě barvitě popisuje, jaké vstupenky Pelta Mašínové zajišťoval, včetně dalších benefitů, např. dotace pro sportovní klub, v němž měli působit Mašínové rodinní příslušníci. „Od listopadu 2011 do června 2017 byl Miroslav Pelta současně předsedou FA ČR, v jehož výkonném předsednictvu působili v období jeho předsednictví i pan Berbr a paní Damková. Nacházeli se tak v podřízeném postavení vůči Miroslavu Peltovi. (…) Osobní vztah mezi Mgr. Mašínovou a Miroslavem Peltou, s přihlédnutím k jeho vztahům k oběma žalobcům, poskytování různých benefitů (vstupenky na sportovní utkání, zájezdy,…) vzbuzuje vážné pochyby o její nepodjatosti v předmětném soudním sporu, neboť rozhodovala o velmi blízkých spolupracovnících pana Pelty“, uvádí v kárné žalobě předseda Šámal.
Podjatou se necítila
Na jiném místě kárné žaloby pak údajný zájem Pelty na rozhodnutí soudu rozvádí Šámal podrobněji. „S ohledem na osobní a funkční provázanost žalobců a svědka (Pelta, pozn. red.) existuje důvodné podezření, že kromě žalobců i svědek měl zájem, aby předmětný spor dopadl příznivě pro žalující stranu bez ohledu na skutečnost, na které procesní straně sporu objektivně právo stojí. Pro žalobce nepříznivý výsledek sporu totiž mohl mít nepřímý vliv i na celkový obraz FA ČR před veřejností, neboť tato sportovní asociace byla v médiích dlouhodobě vykreslována jako živná půda korupce. Současně byl tento spor velmi mediálně sledován. Jelikož Roman Berbr a Dagmar Damková vedli ještě další spory na ochranu osobnosti, jejichž skutková podstata byla obdobná, mohl úspěch u Obvodního soudu pro Prahu 9 posloužit i jako argumentační podklad pro tyto spory“, konstruuje možný zájem Pelty na výsledku sporu předseda Šámal.
Z toho Šámal dovozuje, že Mašínová jako soudkyně porušila svoji oznamovací povinnost ohledně podjatosti a pokud tak neučinila a ve věci konala, dopustila se i podle judikatury kárných senátů kárného provinění.
S tím ovšem polemizuje obhajoba Mašínové, která se podjatou ve věci necítila. Tvrdí, že ona sama s žádnou ze stran sporu nikdy nepřišla do bližšího styku. Taktéž popírá, že by Miroslav Pelta měl zájem na výsledku sporu. Nevylučuje ovšem, že měl zájem o výsledek sporu. Jednoduše řečeno, že pouze vyzvídal. „Kárně obviněná nemá za to, že informovat třetí osobu o výsledku řízení by mělo být posouzeno jako nevhodné chování. Podle kárného navrhovatele před jednáním mezi osmou a devátou hodinou ranní mezi kárně obviněnou a M. P. proběhly tři telefonáty a v době mezi 14.57 a 15.21 pět kontaktů.
Na obsah hovorů si kárně obviněná podle svého tvrzení nevzpomíná, ale z toho, že před jednáním šlo o tři telefonáty, dovozuje, že pokud se M. P. snad snažil její rozhodnutí ovlivnit, nejspíš jej odmítla. Informace po skončeném jednání (skončilo v 13.52) už podle kárně obviněné na obsah rozhodnutí nemohly mít vliv. Četnost telefonátů svědčí spíš pro to, že M. P. předával svůj telefon dalším fotbalovým činovníkům, aby se dozvěděli výsledek přímo, protože neznámé číslo by kárně obviněná nezvedla. Chce však poukázat na to, že i občanské soudní řízení je veřejné, a kdyby M. P. měl časové možnosti, mohl se zúčastnit. Případný prohřešek tedy není toho typu, aby jím byla zpochybněna činnost kárně obviněné jako celek a bylo ji nutno odvolávat, byť dočasně, z funkce“, uvádí se v námitkách Mašínové proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasnému zproštění funkce soudkyně.
Sám Pelta nebyl účastníkem řízení a hlavně, žaloba nesouhlasí s tím, že Berbr s Damkovou byli jeho podřízenými, jak tvrdí Šámal, ale byli pouze členy stejného orgánu FAČR. Obhajoba dále poukazuje i na to, že Pelta se k Berbrovi veřejně vyjadřoval kriticky a Berbr byl i jeho protikandidátem na šéfa FA ČR.
Také právní zástupkyně žalovaného, která se pohybuje ve ‚fotbalovém světě‘ a o poměru Mašínové k Peltovi tak pravděpodobně věděla, v řízení podjatost Mašínové nenamítala.
Vztah s Peltou Mašínová nezatajovala, ale ani se o něm nešířila a v době, kdy rozhodovala o předmětném sporu, již navíc pominul. „Kárně obviněná však přátelský vztah k M. P. nijak neskrývala. Objevovala se po jeho boku na tribunách, chodili spolu na obědy nebo i večeře. Sama byla aktivní sportovkyní, byla českou reprezentantkou v házené, sportu se věnuje aktivně dodnes a svou dceru rovněž vede ke sportu“, stojí ve shrnutí námitek Mašínové k dočasnému zproštění funkce soudkyně.
Přátelský poměr
Dávat proto do souvislosti okolnost, že před několika lety obviněná přijímala vstupenky na fotbalová utkání a implicitně tak dovozovat, že právě tím byla ovlivnitelná, popírá principy, na nichž stojí zavinění, byť i nedbalostní, a porušení povinnosti soudce, argumentuje Mašínové obhajoba. „Tyto výhody vyplývaly z přátelského poměru s M. P., který tímto způsobem možná zneužíval svých možností předsedy, nicméně nikoli kvůli tomu, aby ovlivňoval výkon funkce obviněné. Ostatně podle kárně obviněné stěží mohl předpokládat, že v budoucnu napadne nějaká žaloba právě na Obvodní soud pro Prahu 9, když příslušnost soudu se řídí bydlištěm žalovaného“, cituje rozhodnutí kárného senátu o dočasném zproštění funkce soudkyně námitky Mašínové.
Samostatnou kapitolou je pak využití policejních materiálů pro účely kárné žaloby. Kárná žaloba se totiž opírá o úřední záznamy a další úkony podle trestního řádu, ty však lze využít před soudem pouze se souhlasem státního zástupce a obžalovaného. A takový souhlas nebyl dán, kárná žaloba se proto podle obhajoby Mašínové o ně nemůže opírat.
V tomto směru kárná žaloba předjímá výsledek dokazování a její odůvodnění překračuje mantinely vytýčené trestním řádem i ústavním soudem, argumentuje obhajoba Mašínové a odkazuje se na příslušnou judikaturu kárných senátů. Včetně senátu soudce Šimky.
Dalším kárný proviněním mělo být podle předsedy Šámala i to, jak Mašínová vedla samotné jednání u soudu, kdy nepřipustila svědky a důkazy žalované strany. „Soud I. stupně svévolně odmítl provést prakticky veškeré důkazy označené žalovaným a nevyslechl žádného z žalovaným označených svědků, přitom tento postup odůvodnil argumentem, že tito svědkové jsou z různých důvodů nevěrohodní, či že je jejich svědectví z různých důvodů nepoužitelné. Tímto jednáním došlo k závažnému porušení předpisů, neboť je vyloučeno, aby soud hodnotil jakýkoli důkaz jako nevěrohodný a nepoužitelný ještě předtím, než jej provede. Nepřipuštěním výslechu žádného z mnoha svědků navrhovaných žalovaných pro jejich údajnou nevěrohodnost je važným porušením práva žalovaného na spravedlivý proces, neboť podle judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu závěr o věrohodnosti svědka může soud učinit jen poté, kdy tohoto svědka vyslechne a posoudí, jaký má vztah k účastníkům, k věci, zda vypovídá přesvědčivě atd.“, cupuje práci Mašínové Šámal. V žalobě se odvolává i na rozhodnutí odvolacího soudu, který Mašínové rozhodnutí o žalobě Berbra s Damkovou zrušil s tím, že provedené dokazování je nepoužitelné, navíc odůvodnění obsahuje údaje, které před soudem nezazněly a přikázal věc rozhodnout jinému soudci.
I zde obhajoba Mašínové se závěry kárného žalobce polemizuje, byť připouští pochybení. Důkazní návrh výslechem svědků zamítla soudkyně Mašínová oběma stranám a byť k pochybení mohlo dojít, jistě ne zlou vůlí, což opět odporuje zásadám pro kárné provinění soudce, argumentuje obhajoba.
Kárnou žalobu předsedy NS Pavla Šámala na soudkyni Sylvu Mašínovou, v níž navrhuje, aby kárný senát Mašínovou zprosti funkce soudce, projedná kárný senát NSS 30. května. Na stejný den i čas je stanoveno projednání kárné žaloby, kterou ve stejné věci na Mašínovou podala i předsedkyně OS pro Prahu 9 Michaela Wenzlová.
Petr Dimun
