Sněmovna by mohla ve vládní novele trestního zákoníku zpřesnit sporný nový čin maření spravedlnosti, případně jej zcela vypustit. Poslanci to navrhli v dnešním druhém čtení, předloha míří do závěrečného kola. Dolní komora by mohla o její podobě hlasovat ještě na nynější schůzi. V ústavně-právním výboru podporu nenalezla.
Maření spravedlnosti míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Návrh na zmírnění a zpřesnění činu podal zpravodaj Zdeněk Ondráček (KSČM). Pachatelé by mohli využít účinné lítosti. Čin by se navíc výslovně omezil na věcné a listinné důkazy, navíc by musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu.
Úplné vypuštění maření spravedlnosti z předlohy žádá předseda právního výboru Marek Benda (ODS), jeden z jeho nehlasitějších kritiků. Sněmovna ale nepřistoupila na jeho podnět, aby novelu vrátila do výboru k novému projednání. Úpravy v maření spravedlnosti chce také Jan Chvojka (ČSSD).
Rozpory ukázal i nedávný seminář o maření spravedlnosti. Obhájci na něm tvrdili, že nejsou domyšleny praktické důsledky navrhovaného trestného činu, podle státních zástupců by pomohl v hledání spravedlnosti. Soudci se k návrhu stavěli vesměs rezervovaně.
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Mohlo by vás zajímat
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách, z iniciativy Petra Sadovského (ANO) by se mohla prodloužit i promlčení doba těchto činů.
Předloha se věnuje i dalším oblastem. Upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí. Poslanci navrhují upravit také vyhlašování rozsudků Nejvyššího soudu.
