Soudcovská unie se ostře vymezila proti nové instrukci Ministerstva spravedlnosti. Návrh šéfa resortu Roberta Pelikána (ANO) obsahuje zakotvení možnosti opakovaného jmenování soudních funkcionářů. To ale v minulosti zapověděl Ústavní soud. „S návrhem není spojeno odůvodnění, není tedy zřejmá motivace Ministerstva spravedlnosti k této změně,“ zlobí se zástupci profesní komory soudců. Resort uvádí, že jde o dočasné opatření, které později nahradí novelizace zákona o soudech a soudcích a neodporuje zmíněnému nálezu.
V justici opakovaně zaznívají hlasy, které zpochybňují zákaz opakování mandátu soudních funkcionářů. Je to přitom již osm let od nálezu Ústavního soudu (ÚS), který opakovaný výkon funkcí zakázal kvůli riziku „personální korupce“ a přílišnému propojení soudní a výkonné moci.
Ministerstvo spravedlnosti nyní připravilo instrukci, která jmenování funkcionářů upravuje. Resort se zaměřil na situace kdy se stane, že do výběrového řízení se přihlásí pouze jeden uchazeč, a to stávající funkcionář. Podle instrukce se pak musí výběrové řízení opakovat. U opakovaného výběrového řízení již ale předseda soudu může ministrovi navrhnout na jmenování i kandidáta, který funkci současně vykonává. „Na jmenování nebo na opakované jmenování (§ 1 odst. 2) soudce do funkce předsedy okresního soudu a na opakované jmenování soudce do funkce místopředsedy okresního, krajského a vrchního soudu navrhuje příslušný předseda soudu ministrovi dva kandidáty v pořadí, jaké určil na základě výsledků jím vyhlášeného nebo opakovaně vyhlášeného výběrového řízení (§ 2 až 9a), umožňuje-li to počet jeho uchazečů a výsledky, které ve výběrovém řízení dosáhli,“ uvádí instrukce.
Návrhu podle Soudcovské unie nepředcházela žádná diskuse o tom, jak se zákaz opakovaného jmenování v soudnictví projevuje. „Ani případné ojedinělé praktické problémy nemohou být důvodem k nedodržování nálezu Ústavního soudu, navíc však jsou známé i jeho bezpochyby pozitivní výsledky na soudech, které ho bezvýhradně dodržují. Změna instrukce je dále avizována v situaci, kdy ministr spravedlnosti, který návrh předkládá, veřejně oznámil odchod z funkce. Činí tedy velmi sporný a kontroverzní krok na samém konci svého působení, s vědomím, že nebude mít příležitost sledovat ani korigovat jeho důsledky,“ uvedli zástupci profesní komory v prohlášení.
„Problém podle názoru Ústavního soudu spočívá v samotné možnosti opětovného jmenování, která může vést soudní funkcionáře k tomu, aby postupovali způsobem vytvářejícím předpoklady pro jejich opětovné jmenování, resp. aby jejich jednotlivé kroky, včetně způsobu rozhodování (funkcionáři soudů jsou především soudci), byly vnějším světem takto nahlíženy a posuzovány. V podmínkách neexistence soustavy brzd a vyvážení k exekutivě s jejími výlučnými rozhodovacími pravomocemi v personální oblasti tuto možnost nelze vyloučit. Proto na ni v řízení o abstraktní kontrole napadených norem musí vzít Ústavní soud zřetel, neboť zákonná úprava nesmí vytvářet podmínky pro vznik personální korupce, která by ohrožovala ústavně přikázanou nezávislost a nestrannost soudců. Možné protiústavní stavy je třeba v tak závažné oblasti předem eliminovat.“ – z nálezu Ústavního soudu ze 6. října 2010.
Soudcovská unie v minulosti několikrát na zákaz opakování mandátu upozorňovala a vyzvala k důslednému dodržování nálezu ÚS ohledně nepřípustnosti opakovaného jmenování soudních funkcionářů. „Uvnitř soudnictví je známý závěr analýzy Ministerstva spravedlnosti, podle kterého je opakované jmenování nepřípustné, byť by bylo odůvodněno výjimečnými podmínkami daného soudu. Za tohoto stavu je každé rozhodnutí ministerstva o opakovaném jmenování přijímáno jako rozporuplné, zpochybňující jak nález ÚS, tak i vlastní stanovisko Ministerstva spravedlnosti. Taková rozhodnutí vyvolávají pochybnosti o motivaci porušování vlastních i vnějších pravidel, což narušuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudních funkcionářů a v důsledku i jimi řízených soudů. Již pochybnost o ohrožení důvěry v nezávislost a nestrannost soudů a soudní moci je negativním a nepřípustným stavem,“ dodávají soudci.
Ministerstvo spravedlnosti odmítá, že by nerespektovalo nález Ústavního soudu. Instrukce o jmenování soudních funkcionářů podle resortu v podstatě kopíruje stávající praxi. „Ta spočívá v tom, že pouze ve výjimečných případech za situace, kdy chod soudu nelze ani po opakovaně vyhlášených výběrových řízeních zajistit jinak, a není žádná indicie, která by nasvědčovala či vzbuzovala byť jen pochybnost o Nálezem zmiňované personální korupci, by bylo přistoupeno k opakovanému jmenování. Jedná se o postup pro přechodné období do doby přijetí příslušné novelizace zákona o soudech a soudcích, na které ministerstvo pracuje,“ reagovala Lucie Machálková z tiskového odboru.
Odpůrci nálezu Ústavního soudu poukazují na to, že zejména na okresních soudech je problém najít dostatek kvalitních kandidátů, kteří by zároveň měli zájem se stát funkcionářem.
Nejde ale jen o okresy. Když rok a půl chyběl na Vrchním soudě v Praze řádně jmenovaný místopředseda pro obchodní úsek, předseda soudu Jaroslav Bureš kličkou na místo dosadil toho dosavadního, Stanislava Bernarda. Nejdříve totiž vyhlásil výběrové řízení, do kterého se ale nikdo nepřihlásil. Bureš pak Bernarda ad hoc pověřoval konkrétními úkoly státní právy soudu. Nakonec v poměrně bezvýchodné situaci bez místopředsedy získal kladné stanovisko Soudcovské rady k navržení Bernarda k opětovnému jmenování. Ministr spravedlnosti Pelikán poté Bernarda oficiálně po „pauze“ jmenoval. Někteří zástupci justice proto dlouhodobě volají po tom, aby došlo ke změně zákona o soudech a soudcích.
Podle dřívějšího vyjádření prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové ale není problém vygenerovat z řad soudců schopné funkcionáře, a tedy v zákonných sedmiletých intervalech přeobsazovat místa předsedů a místopředsedů. Hledání vhodných adeptů je podle ní úkolem vedení soudů a soudcovských rad. Proti opakování jmenování funkcionářů se v minulosti vyslovil také například předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Návrh instrukce si můžete stáhnout zde:
Instrukce_o_postupu_při_navrhování_a_jmenování_funkcionářů_soudu
(epa)