Ke zvyšování platů administrativních pracovníků soudu dochází postupně, vše je však závislé na částce, která je na ně vyčleněna z rozpočtu, vyplývá z reakce, kterou zaslalo Ministerstvo práce a sociálních věcí prezidentce Soudcovské unie Daniele Zemanové. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se také se zástupci pracovníků soudu osobně sešel. Z vyjádření jeho resortu také vyplývá, že rozpočet na mzdy v justici tíží mimo jiné rostoucí platy soudců.
Soudy jsou čím dál méně schopné si udržet kvalitní administrativní pracovníky soudu. Konkurencí již je nejen soukromý, ale i veřejný sektor, protože například pracovníci v rámci služebního zákona mají tabulkové platy řádově vyšší. I předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal nedávno litoval, že administrativní pracovníci justice nespadají pod zákon o státní službě. „Vidíme cestu ve vytvoření zákona o státní službě v justici anebo bych alespoň uvítal novelu současného zákona o státní službě, která by pod tento zákon zahrnula administrativní pracovníky justice,“ řekl předseda Nejvyššího soudu.
V opačném případě bude podle Šámala stále složitější získávat pro soudy nejen kvalitní zapisovatelky, ale také techniky informačních technologií anebo asistenty soudců.
Nařízení vlády z ledna letošníhon roku mělo umožnit přesun vyšších soudních úředníků až do 13. platové třídy. V praxi však předsedové soudů postupují různě a namítají, že nemají v rozpočtu prostředky na to, aby všichni vyšší soudní úředníci byli v této platové třídě bez ohledu na vzdělání. „Ministerstvo spravedlnosti se snaží o to, aby všichni zaměstnanci soudů dostávali férovou mzdu. Právě novelizace katalogu prací účinná od ledna letošního roku tyto snahy odráží. Finanční prostředky ovšem nejsou neomezené,“ uvedla Tereza Svobodová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Rozpočtovou kapitolu podle ní také tíží značné výdaje na platy samotných soudců. „Například na základě rozhodnutí Ústavního soudu a následné změny ve způsobu výpočtu platu soudců od roku 2015 vynakládáme zvýšené výdaje na jejich mzdy. Mezi lety 2014 a 2015 šlo o skokové navýšení, v průměru o 17,64 % a v absolutních číslech o 595 699 886 korun. Od té doby jsou pro nás tyto výdaje trvale zvýšené,“ dodává zástupkyně tiskového odboru.
I ministerstvo práce, které legislativně upravuje platy státních zaměstnanců, ve svém vyjádření upozorňuje, že rozpočet není nafukovací a v listopadu lońského roku došlo k plošnému navýšení o 10 procent. „Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je podle § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro mzdy a jiné odměny za práci, je při úpravě platových poměrů zaměstnanců rozpočtové sféry vázáno výdajovými možnostmi výše uvedených finančních zdrojů. Ačkoliv vláda o otázkách odměňování průběžně jedná a vede dialog i se sociálními partnery, konkrétní rozhodnutí je vždy závislé na objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, který bude v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok vyčleněn na odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru. Možným řešením by bylo vyčlenění vyššího objemu prostředků určených na platy (mimotarifní složky platu) administrativních pracovníků soudů v rámci příslušné rozpočtové kapitoly spravované Ministerstvem spravedlnosti,“ uvedla za resort Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení.
Resort také připomíná, že do 11. platové třídy jsou zařazeny práce, jejichž předmětem je provádění samostatné rozhodovací činnosti při výkonu soudnictví v rozsahu vymezeném zákonem, do 12. platové třídy je zařazena samostatná rozhodovací činnost namísto zákonného soudce ve všech oborech práva podle zvláštního zákona a do 13. platové třídy samostatná rozhodovací činnost namísto zákonného soudce podle zvláštního zákona v odborně nejnáročnějších věcech na základě rozvrhu práce, například rozhodování o nařizování výkonu trestu a ochranného léčení, o zastavení exekuce, o zajištění majetku nebo o odmítnutí insolvenčního návrhu.
Předsedové soudů se však brání, že změna katalogu byla formulována nešťastně v tom smyslu, že podle nařízení by všichni vyšší soudní úředníci měli být ve 13. platové třídě. Ministerstvo práce kvůli tomu slibuje novou metodiku. „Pestože by nemělo docházet k situaci, že zaměstnanci za stejnou práci neobdrží stejnou odměnu, v praxi se projevují problémy zejména se zařazováním vyšších soudních úředníků do 12., případně 13. platové třídy. Ministerstvo spravedlnosti proto připravuje vydání metodického doporučení, které by mělo předsedům soudů pomoci se zařazováním zaměstnanců do platových tříd,“ dodává Hanousek Eckhardová.
Soudcovská unie na svém posledním sněmu upozornila na to, že nízké platy soudního personálu mohou znamenat i bezpečnostní rizika, protože motivaci přijmout takto špatně placenou práci mohou mít například lidé, kteří chtějí mít přístup k informacím.
Eva Paseková
