Před uzavřením do manželství nikdy nebyla v dluzích ani v exekuci, neměla problémy se zákony nebo soudy. Všechno se změnilo po odchodu manžela, kdy zjistila, že rodina dlužila na nájmu, elektřině i úvěrech. A tak, sama na mateřské dovolené a se dvěma dětmi, musela začít splácet. Se svým životním příběhem a zkušenostmi z procesu oddlužení se zástupkyně dlužníků podělila na semináři „Odstraníme dluhové pasti?“. Ten v Senátu uspořádala 1. místopředsedkyně Miluše Horská ve spolupráci s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem a Charitou České republiky.
„Předlužení není jen problém přicházející z minulosti. Tam opravdu vznikal akcelerovaněji a častěji, ovšem to, že jsme v této oblasti už přijali řadu opatření, neznamená, že v současnosti dluhové pasti občany neohrožují,“ upozornil ministr spravedlnosti Robert Pelikán při prezentaci návrhu novely insolvenčního zákona, která má výrazně upravit proces oddlužení.
„Jen v loňském roce soudy odbavily přes 300 tisíc elektronických platebních příkazů. Z toho téměř 150 tisíc soud zrušil, protože se je nepodařilo doručit dlužníkům. Můžeme si být jisti, že ty případy skončí exekucí. Za dva tři roky tyto lidi možná najdeme v dluhové pasti. Jde tedy o trvalý problém, který potřebuje trvalé řešení,“ pokračoval ministr Pelikán.
Otázka úpravy oddlužení podle něho zdaleka není jen věcí situace mezi dlužníky a věřiteli z doby, než člověk spadl do dluhové pasti. Jde naopak o řešení celospolečenského problému, který ohrožuje i ostatní občany. Ti se totiž mohou stát nedobrovolnými věřiteli. „Píší mi například poškození při dopravní nehodě, kterou způsobil takto předlužený člověk. Je jasné, že ti lidé od dotyčného nikdy neuvidí žádnou náhradu škody,“ podotkl ministr spravedlnosti.
Už nyní je jasné, že jeho návrh na úpravu procesu oddlužení, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna, čekají změny. Na semináři v Senátu to řekl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení.
Ústavně právní výbor sněmovny také bude projednávat poslanecký návrh Patrika Nachera a Táni Malé (oba ANO), který mimo jiné snižuje maximální dobu oddlužení na pět let. Tyto úvahy vítá i Robert Pelikán. „Sedm nebo pět let života – když to porovnáme s trestním zákoníkem, tak na takovou dobu posíláme do vězení pachatele velmi závažných trestných činů. A oddlužení rozhodně není a nebude procházka růžovým sadem. Naopak přicházím se zpřísněním – oproti dnešní praxi bude dlužník povinen odevzdat veškerý svůj zbytný majetek, což nyní nemusí,“ řekl ministr spravedlnosti.
S pozměňovacím návrhem poslanců ANO nesouhlasí další člen sněmovního podvýboru Dominik Feri (TOP 09). Návrh je podle jeho slov „hezky převlečená nula“. „My dlouhodobě zastáváme stanovisko, že by se rozhodně nemělo jednat o takzvanou nulu, to znamená, že by dlužník nemusel splatit ani část pohledávek nezajištěných věřitelů,“ uvedl už dříve. Hrozí podle něj například přetížených soudů, které budou postupovat velmi formalisticky.
Podle poslance Marka Výborného bude společně s novelou insolvenčního zákona potřeba upravit i další právní předpisy. „Například vládní nařízení o výpočtu nezabavitelné částky, aby ta částka nebyla fixní, ale motivační. Nyní čekáme na stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvedl Výborný, který také vyzdvihl důležitost prevence předlužení.
Prostor na vyjádření k problematice oddlužení na semináři dále dostali prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil, sociální pracovníci, dluhoví poradci nebo zástupci Agentury pro sociální začleňování. Pozvání přijal také místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad, který na předloženém vládním návrhu ocenil například určení výživného coby přednostní pohledávky. Shoda na přínosu a potřebě změny procesu oddlužení v diskuzi převažovala. Otázkou tak byly spíše parametry novely.
Poslanecký podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení pravidelně jedná s ministrem spravedlnosti i zástupci ministerstva. Do konce května je na jednotlivých poslaneckých klubech, aby, pokud chtějí, předložili pozměňovací návrhy, o kterých se bude jednat. O návrhu zákona se následně bude debatovat na ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny a poté hlasovat ve druhém čtení.
(red)
