Případnou pokutu za zveřejnění informací z policejních odposlechů tehdejšího premiéra Petra Nečase musí znovu zvážit předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Ivana Janů. Kauzu jí vrátil Nejvyšší správní soud (NSS). Původně společnost Mafra dostala pokutu 240.000 korun. Odposlechy zachytily rozhovory Nečase a jeho někdejší spolupracovnice, nyní manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové).
Podle NSS je nutné důkladně poměřovat veřejný zájem na jedné straně, a ochranu soukromí na druhé straně, a poté znovu zvážit výši sankce. Nové rozhodnutí by měl nyní podle výroku NSS vynést správní orgán druhého stupně, což je právě předsedkyně úřadu.
Úřad původně vycházel z názoru, že veškeré zveřejněné informace zasáhly do soukromí aktérů rozhovorů. Nepovažoval přitom za důležité jejich postavení ve veřejném životě. Stejný názor zaujal i Městský soud v Praze. NSS jejich závěry sdílí pouze zčásti, řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
NSS vychází z toho, že informace z policejních odposlechů nejsou primárně určené ke zveřejnění. Jejich publikování je výjimečně možné jen za podmínek stanovených trestním řádem, který umožňuje zveřejnění například za situace, kdy veřejný zájem převyšuje zájem na ochraně soukromí.
V daném případě to podle NSS znamená, že úřad měl vzít v úvahu postavení aktérů rozhovorů i dalších dotčených osob ve veřejném životě. U politiků a významných státních úředníků je totiž zájem na zveřejnění výraznější než u ostatních lidí. I politici však mají právo na ochranu soukromí, a proto bylo zapotřebí konkrétně posoudit obsah všech zveřejněných informací, a poté určit, u kterých informací převažuje veřejný zájem, a u kterých naopak zájem na ochraně soukromí.
Přepisy policejních odposlechů uveřejnila Mladá fronta Dnes, kterou Mafra vydává. Obsahovaly mimo jiné i důvěrná oslovení. Ochránci dat následně varovali před zveřejňováním informací soukromého charakteru, které pocházejí z odposlechů pořízených v trestním řízení. Tehdy uváděli, že se v podobných případech nelze odvolávat na veřejný zájem nebo se obhajovat tvrzením, že politik nemá nárok na ochranu soukromí.
Premiér Nečas v červnu 2013 odstoupil z čela ODS a rezignoval na funkci předsedy vlády. Důvodem byl skandál jeho blízké spolupracovnice a pozdější manželky. Nečasová je od té doby aktérkou několika trestních kauz. Žalobci ji vinili například z úniku informací z BIS, zneužití Vojenského zpravodajství a krácení daně.
(čtk)
