Správní řád zřejmě brzy dozná změn. Současná úprava totiž opomíjí bližší úpravu systémové podjatosti. Přitom její namítání má velký vliv na praxi správních orgánů a vede často k časově neúnosným obstrukcím. Úředníci často nedokáží zhodnotit, zda v určitém případě došlo či nedošlo k překročení kritické míry systémového rizika podjatosti a nevědí, v jakých případech mají námitce systémové podjatosti vyhovět.
Iniciativu ke změně správního řádu vyvinuli mimo jiné pardubičtí zastupitelé, nyní vláda předkládá svůj návrh ve více možných variantách řešení problému.
Namítání systémové podjatosti je oblíbený způsob, jak kverulovat proti rozhodnutí úřadu a proces rozhodování například o povolení stavby dočasně paralyzovat. Namítat podjatost totiž lze vůči každé osobě, která se na rozhodnutí úřadu podílela, resp. měla na rozhodnutí vliv.
Podle stávající judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) se tzv. systémovou podjatostí rozumí situace, kdy musí být z rozhodování určité věci vyloučeny všechny úřední osoby příslušného správního orgánu, včetně osoby stojící v čele úřadu, protože je překročena kritická míra systémového rizika podjatosti – tedy z důvodu, že v důsledku jejich zaměstnaneckého poměru k subjektu veřejné správy, který má k projednávané věci vztah, existuje reálné riziko, že by jejich postoj k věci mohl být ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky.
