Nejvyšším evropským žalobcem, řadovým evropským žalobcem a evropskými pověřenými žalobci mohou být podle příslušné evropské směrnice nejen státní zástupci, ale i soudci. Návrh Ministerstva spravedlnosti (MSp) a Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) na změnu příslušných zákonů, ani návrh metodiky výběru kandidátů, s možností výběru soudců ovšem nepočítají a omezují možnost tyto funkce zastávat pouze na státní zástupce.
Nařízení Rady EU (2017/1939 ze dne 12. října 2017), které upravuje působení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v případě výběru evropského žalobce stanovuje v článku 16, v bodě 1, že evropskými žalobci se mohou stát ti, co „jsou aktivními členy státních zastupitelství nebo jiných justičních orgánů v příslušném členském státě, poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají kvalifikaci nezbytnou ve svém členském státě ke jmenování do vysokých funkcí v rámci státního zastupitelství nebo soudů a relevantní praktické zkušenosti s vnitrostátními právními systémy, finančním šetřením a s mezinárodní justiční spoluprací v trestních věcech“.
Obdobně je tomu i v případě evropských pověřených žalobců. V článku 17, v bodu 2 Nařízení stojí, že „evropští pověření žalobci musí být od okamžiku jmenování do funkce evropských pověřených žalobců až do svého odvolání aktivními členy státních zastupitelství nebo soudních orgánů v příslušných členských státech, jež je navrhly. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti a mít potřebnou kvalifikaci a relevantní praktické zkušenosti s vnitrostátním právním systémem“.
V adaptačních normách, které má Česká justice k dispozici, i v normách upravujících výběr kandidátů, se však poznámkou pod čarou vysvětluje, že „v České republice je z povahy funkce evropského žalobce i evropského pověřeného žalobce zřejmé, že půjde pouze o státní zástupce, možnost členství v soudních orgánech míří na členské státy, jež mají ve svých národních právních řádech zakotven institut vyšetřujícího soudce“.
Proti této logice však svědčí to, že v případě kandidátů na evropského nejvyššího žalobce, kde již nelze výběr kandidátů omezit vnitrostátní normou, neboť se vyhlašuje centrálně ve věstníku EU, se počítá i s možností účasti českého kandidáta, který vykonává funkci soudce.
Z doprovodné úpravy výběru kandidátů na evropského žalobce i evropského pověřeného žalobce (u něhož by omezení výběru kandidátů pouze ze státních dávalo největší logiku), kterou má schvalovat vláda, vyplývá snaha výběr co nejvíce limitovat a svěřit jej do rukou špiček českého státního zastupitelství.
Kandidáty na evropské pověřené žalobce, kteří budou vykonávat svoji činnost na území ČR a budou minimálně dva, tak bude navrhovat pouze nejvyšší státní zástupce. Jejich výběr provede na základě Nařízení kolegium EPPO, které je složeno z dvaceti evropských žalobců a nejvyššího evropského žalobce.
Výběr tří kandidátů na evropského žalobce za ČR bude podle návrhu, který má Česká justice k dispozici, svěřen výběrové komisi složené z ministra spravedlnosti, nejvyššího státního zástupce, obou vrchních státních zástupců a jednoho člena, kterého nominuje ministr. Ten bude návrhem komise vázán. Konečný výběr pak provede Rada EU na návrh komise, která bude složená z uznávaných evropských justičních osobností.
Podobu evropského veřejného žalobce kritizovali minulý rok na Karlovarských právnických dnech jak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, tak vedoucí vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta dokonce prohlásila, že nechce být evropským žalobcem.
Petr Dimun
