Schengen zůstává jen politicky vyzdvihovaným aspektem evropské integrace, v praxi však má kvůli migraci a terorismu stále více podobu Schengenu s kontrolami. Česká republika přesto v plnění smlouvy pokračuje. Vyplývá to z poslední Zprávy o plnění Národního schengenského plánu za rok 2017, aktualizován byl v březnu tohoto roku.
Návratu k Schengenu brání nepříznivé veřejné mínění obyvatel členských zemí EU a proto jsou hraniční kontroly v rozporu s pravidly Schengenu stále prodlužovány. „Schengenská spolupráce se v letech 2015 až 2017 dostala do složité situace, když poprvé v historii musel být použit mechanismus na záchranu Schengenu. Migrační vlna ve spojení s teroristickými útoky vytvořila ze Schengenu zásadní politické téma, jehož vnímání veřejností je nadále nepříznivé pro normalizaci schengenské spolupráce,“ uvádí hned v úvodu zpráva.
Hraniční kontroly se stávají součástí policejní taktiky
Normalizace poměrů zemí schengenské dohody se proto z politických důvodů odkládá: „Návrat ke standardnímu fungování Schengenu bez kontrol se proto stále odkládá a dočasně znovu zavedené kontroly jsou opakovaně prodlužovány, nyní již spíše z politických důvodů, obtížně slučitelných se schengenskými pravidly.“
Navíc podle Zprávy vzniklá situace působí rozkol mezi státy: „Postupně vzniká názorová polarizace mezi státy, které nelibě nesou přetrvávající kontroly na svých vnitřních hranicích, a státy, které si ukončení kontrol nemohou z politických důvodů dovolit, navíc nelze pominout skutečnost, že se postupem času kontroly na vnitřních hranicích stávají součástí policejní taktiky. To se mimo jiné také promítá do současně probíhající diskuse o změně schengenských pravidel, která by měla usnadnit další udržování kontrol na vnitřních hranicích,“ rozvádí důvody dále česká Zpráva o stavu Schengenu.
Ze Schengenu zůstalo je politické prohlášení
Podle dalších tezí, je příčinou migrace a neschopnost států zaujmout k tomuto jevu společný postoj. „Obecně však příčiny stimulující migraci v zemích původu přetrvávají, a situace tak do budoucna zůstává nestabilní. Členské státy doposud nedokázaly najít shodu v oblasti solidarity při řízení migračních vln, zejména v otázce relokace osob,“ uvádí se mezi důvody, proč státy dávají přednost hraničním kontrolám.
Dalším problémem je podle Zprávy vlekoucí se otázka plného zapojení Bulharska a Rumunska do schengenské spolupráce vedla k další fragmentaci Schengenu na izolovaná opatření aplikovatelná bez vazby na zrušení kontrol a prodlužuje období provádění schengenského acquis bez schengenského hodnocení. „Schengen tak zůstává politicky vyzdvihovaným aspektem evropské integrace, v praxi má však stále více podobu ,Schengenu s kontrolami´,“ popisuje česká Zpráva pravý stav věci.
Policejní kontroly mezi Dánskem a Německém trvají
To dokládá servis ministerstva zahraničních věcí (MZV), který na webu ministerstva informuje občany o podmínkách cestování mimo Českou republiku. Podle webu pokračují dočasné namátkové policejní kontroly na dánsko-německých hranicích v Jutsku a v přístavech Gedser, Rødby a Rønne z dubna 2016. „Rozhodnutím dánské vlády byly kontroly opakovaně prodlouženy až do 12. května 2018. Doporučujeme českým občanům počítat při plánování cesty s možným zdržením a zkontrolovat si před cestou platnost cestovních dokladů,“ informuje zahraničí české občany, které rovněž varuje před přestřelkami v konkrétních čtvrtích Kodaně.
Také Švédsko a Norsko kontrolují hranice
Podobná situace podle webu trvá v Norsku: „Z rozhodnutí norské vlády v souvislosti s migrační krizí byly koncem listopadu 2015 zavedeny dočasné hraniční kontroly pro vstup na území Norska. Naposledy byly kontroly prodlouženy od 11. listopadu 2017 na dalších šest měsíců. Kontrole cestovních dokladů mohou být podrobeny osoby vstupující na území Norska mezinárodní trajektovou linkou z Dánska, Německa nebo Švédska. Návštěvníkům z ČR se proto doporučuje mít u sebe platný cestovní pas ČR nebo občanský průkaz ČR,“ varuje Česká republika své občany.
Recipročně totéž oznamuje Švédsko. „Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje na možné hraniční kontroly na vstupu do Švédska. Občané ČR by měli počítat s možnými hraničními kontrolami při cestě do Švédska přes Öresundský most nebo při vstupu do země trajekty z Německa a Dánska. Kontroly se provádějí namátkově a jsou zaměřeny na kontrolu osobních dokladů i vozidel.“
Chorvatsko, Maďarsko a Slovinsko mají hranice
Ani na jih Evropy nelze cestovat bez hraničních policejních kontrol: „Ministerstvo zahraničních věcí ČR upozorňuje české turisty, kteří budou cestovat do Chorvatska přes Slovinsko nebo Maďarsko, že v důsledku změny Schengenského hraničního kodexu tyto státy s platností od 7. 4. 2017 zavedly na vnější schengenské hranici systematické kontroly bez výjimek. Na hraničních přechodech mají být důsledně kontrolováni všichni, včetně občanů EU, a to na vstupu i výstupu z EU,“ oznamuje českým občanům ministerstvo, které současně varuje před používáním přechodů malého pohraničního styku: „Od těch jsou turisté vraceni,“ vysvětluje ministerstvo zahraničí.
Vnitro: Německo kontroluje hranice s Rakouskem
Informaci o Německu a Rakousku dává občanům pro změnu české ministerstvo vnitra: „Německo a Rakousko: Německo informovalo o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na svých hranicích s Rakouskem. Režim na hranicích mezi Českou republikou a Německem zůstává beze změn a hranice lze překračovat kdekoli. Je ovšem nutné počítat s možností četnějších kontrol ze strany německých orgánů. Na hlavních silničních a železničních tazích mezi Rakouskem a Německem nejsou vyloučena zdržení a doporučujeme s nimi počítat při plánování Vaší cesty,“ upozorňuje vnitro.
Prodloužení kontrol na lokálních přechodech oznámila i Francie a Belgie a ohledně Brennerského přechodu mezi Itálií a Rakouskem vypuká pravidelně spor, kdykoli se zvýší počet přecházejících přistěhovalců z Afriky a Asie. Dalším neuralgickým bodem je hranice Itálie a Francie, Švýcarska a Francie a na druhé straně cesta z Francie do Velké Británie.
Na fakt, že v Evropě jsou ve skutečnosti znovu zaváděny hranice upozorňuje web Evropská rada pro zahraniční vztahy, která publikuje i mapu občas nebo stále kontrolovaných hranic evropských států pod názvem Budoucnost Schengenu.
Česká republika buduje lepší Schengen
Česká republika naopak Schengen dodržuje, vyplývá ze Zprávy: „Migrační situace v ČR zůstává nadále klidná a tlak na vnější hranice je dlouhodobě minimální. Intenzita policejních opatření v blízkosti státních hranic je udržována na minimální úrovni. Z schengenského hodnocení vnitřních hranic ČR s Německem, které se uskutečnilo na jaře 2017, nevyplynula pro ČR žádná doporučení. Byla zahájena příprava na schengenské hodnocení ČR v roce 2019.“
Naopak ČR přes riziko další vlny přistěhovalců buduje lepší Schengen: „ČR se dále prioritně soustředí na posilování reakční schopnosti pro zvládnutí potenciálních migračních vln a na případné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Pokračují práce na úpravách smluv o spolupráci se sousedními státy pro lepší fungování společného prostoru bez kontrol,“ uvádí se ve Zprávě.
Zpráva o plnění Národního schengenského plánu k 31. prosinci 2017 (Čtvrtá zpráva o plnění) časově zahrnuje období od 1. ledna do 31. prosince 2017. Do textu byly rovněž doplněny vybrané informace o aktuálním plnění plánu v období do března 2018.
Irena Válová
