Od září loňského roku mají soudci podle zákona o střetu zájmů povinnost podávat majetková přiznání. Ta jsou však neveřejná a spravuje je Nejvyšší soud (NS). Podle zjištění České justice většina soudců povinnost splnila. „Soudce, kteří nepodali mimořádné (vstupní) oznámení, Nejvyšší soud kontaktoval a podrobněji informoval o jejich zákonné povinnosti. Tito soudci se domnívali, že oznamovací povinnost se na ně nevztahuje. Všichni tito soudci nakonec přislíbili, že „oznámení“ v nejkratší možné době na Nejvyšší soud odešlou,“ uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.
Z celkového počtu 3 061 soudců k 1. 9. 2017 se zákonná povinnost podat vstupní oznámení vztahovala na 3 050 soudců. Oznamovací povinnost nevznikla u 11 soudců, kteří byli dočasně zproštěni výkonu funkce.
Na začátku dubna již bylo podáno 3 042 těchto oznámení, 6 soudců přiznání nepodalo. Šlo 3 soudce ve výkonu funkce a 3 soudce, kteří již svou soudcovskou činnost ukončili. Dva soudci zemřeli před lhůtou pro podání oznámení, která končila na konci listopadu loňského roku.
Za období od 1. 9. do 31. 12. 2017 vznikla zákonná povinnost podat výstupní oznámení v souvislosti s ukončením výkonu funkce u 44 soudců. Zatím přiznání nedodal jeden soudce, který ale podle mluvčího Nejvyššího soudu přislíbil, že jej dodá.
Za období od 1. 1. do 28. 2. 2018 vznikla zákonná povinnost podat výstupní oznámení v souvislosti s ukončením výkonu funkce u 7 soudců. Chyboval opět jeden soudce, který rovněž nepodal mimořádné oznámení. U zbývajících 6 soudců lhůta pro podání běží. Oznamovací povinnost zanikla úmrtím u jednoho soudce.
Za první čtvrtletí roku 2018 vznikla zákonná povinnost podat vstupní oznámení v souvislosti se zahájením výkonu funkce u 25 soudců. „Ke dni 3. 4. 2018 byla všechna tato vstupní oznámení podána v zákonné lhůtě,“ řekl Petr Tomíček České justici.
Všichni soudci, jejichž jména byla zapsána do Centrálního registru oznámení, jenž sestavuje Ministerstvo spravedlnosti, jsou povinni podávat oznámení na Nejvyšší soud periodicky ve lhůtách daných § 12 zákona o střetu zájmů.
Oznámení se zasílají Nejvyššímu soudu pouze v písemné podobě na formuláři, jehož strukturu a formát stanovilo Ministerstvo spravedlnosti. Soudci si tuto výjimku vyjednali, politici nebo státní zástupci oznámení podávají v elektronické podobě.
Nejvyšší soud oznámení uchová až po dobu pěti let ode dne skončení výkonu funkce soudce. Oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců jsou neveřejná, nelze se proto domáhat informací z nich ani pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nejvyšší soud zřídil pro zpracování této agendy nové oddělení střetu zájmů. Na oddělení pracují dvě zaměstnankyně.
(epa)
