Neexistuje právní norma, která by zakazovala vydání kopie záznamu o podání vysvětlení osobě, která je podávala nebo jejímu advokátovi. Jestliže si osoba podávající vysvětlení může pořídit zvukový záznam a dost možná i video záznam, není žádný důvod k odepření kopie o podaném vysvětlení. Unie obhájců zasílá svoji analýzu nejvyššímu zástupce Pavlu Zemanovi a policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému.
Unie obhájců ČR publikovala analýzu práva na kopii úředního záznamu o podání vysvětlení minulý týden. Její součástí je i rozbor oprávnění obhájce pořídit si zvukový záznam tohoto úkonu. „Analýza byla současně zaslána panu Nejvyššímu státnímu zástupci JUDr. Pavlu Zemanovi a policejnímu presidentovi panu genmjr. Tomáši Tuhému. Oba byli požádáni o jejich názor a pokud jej sdělí, bude publikován, případně zapracován do analýzy,“ informuje k analýze tajemník Unie obhájců ČR Petr Svoboda.
Protokol o výslechu svědka, který je titulován podezřelým
Proč je otázka záznamu o podání vysvětlení podstatná? Trestní advokáti vědí, že postavení toho, kdo je pozván k podání vysvětlení, je mnohdy nejasné. Proto zkušení obhájci často nabádají k obezřetnosti už u tohoto úkonu, ke kterému osoba může přijít jako svědek, ale odejít jako podezřelý nebo dokonce obviněný.
Dokládá to i část analýzy Unie obhájců: „Jádro problému je asi v tom, že úřední záznam léty zmutoval do podoby protokolu o výslechu svědka, který také podávající osoba podepisuje. A nepochybně i to, že podávající osoba zhusta vnímá své postavení jako postavení podezřelého a případně je tak i titulována a vnímána ve smyslu § 32 tr. řádu i policejním orgánem, který záznam pořizuje. Takže jde formálně o úřední záznam, leč fakticky o cosi mezi ,klasickým´ úředním záznamem, který pořizuje a podepisuje policista, a protokolem o výslechu. A jak z dalšího vyplyne, osoba podávající vysvětlení může mít zájem na tom, aby to, co při podání vysvětlení uvedla, bylo analyzováno v rámci následné právní služby,“ vysvětluje problém analýza Unie obhájců, která dále rozebírá význam a použitelnost úředního záznamu pro trestní řízení.
Může si obhájce vysvětlení nahrát?
Podle Unie obhájců má však věc ještě další zajímavé aspekty: „Především, nic jistě nebrání právnímu zástupci, aby si pořizoval ručně psaný záznam o výpovědi – podání vysvětlení svého klienta a je jen věcí jeho písařské zručnosti, zda tento záznam bude doslovným přepisem tohoto vysvětlení anebo bude zachycovat jen jeho některé části či body. Z tohoto úhlu pohledu se tedy zdá být spíše šikanou než realizací nějakého racionálního záměru policejního orgánu, pokud odpírá právnímu zástupci kopii úředního záznamu o podání vysvětlení vydat. Logicky se ale nabízí otázka, zda právní zástupce, který si není jist svou schopností doslovně zachytit obsah podání vysvětlení svého klienta, zato si je jist, že mu policejní orgán odmítne vydat stejnopis úředního záznamu o tomto podaném vysvětlení, si může obsah tohoto podání vysvětlení nahrát. Tedy pořídit si zvukový záznam podání vysvětlení,“ nastoluje Unie otázku.
A hned na ni odpovídá: „Na tuto otázku lze odpovědět kladně. A to s poukazem na článek 2 odst. 3 Listiny, podle něhož může každý činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Asi poměrně snadno se lze shodnout na tom, že neexistuje zákon, který by zakazoval pořizování zvukového záznamu o podání vysvětlení dle § 158 odst. 3 tr. řádu.“
Tento právní názor potvrdil mimo jiné Nejvyšší soud už v roce 2010, když hodnotil utajené pořízení nahrávky jednání správního orgánu. Nejvyšší správní soud rovněž dovodil, že lze připustit důkaz provedený kamerovým záznamem pořízeným bez vědomí osoby na něm zachycené. To je podstatné ve vztahu k záznamu jednání osob přítomných ve služební kanceláři Policie ČR vzhledem k jejich osobnostním právům. Podle Unie obhájců by totiž jako problém mohl být vnímán fakt, že by šlo o zvukový záznam hlasu nejen osoby podávající vysvětlení, ale jistě i policisty, který klade otázky. A ten je chráněn, neboť jde o jeho osobnostní projev. Tento argument však byl soudy vyvrácen.
Závěry Unie jsou jasné
Unie obhájců proto činí v analýze dva zásadní závěry. Předně: „Neexistuje právní norma, která by zakazovala vydání kopie úředního záznamu osobě, která podala vysvětlení, tedy i jejímu případnému právnímu zástupci. Naopak, již na základě stávající úpravy lze dovodit, že tento opis může být potřebný pro další právní zastoupení, případně obhajobu, osoby, která vysvětlení podávala a tedy má na tuto kopii nárok.“
A za další: „Podání vysvětlení v rámci trestního řízení jistě není jednáním v rámci řízení správního, ale na druhé straně se od něj neliší do té míry, aby bylo možné jakkoliv dovozovat, že výše uvedené závěry krajského soudu, respektive Nejvyššího správního soudu nelze na situaci, kdy je podáváno vysvětlení, aplikovat. Jinak řečeno, jestliže osoba podávající vysvětlení si zřetelně může pořídit zvukový záznam o tomto jednání, a dokonce zřejmě i skrytě, neboť tím neruší práva kohokoliv jiného, a dost možná by mohla pořizovat i kamerový záznam, není logického důvodu či věcného argumentu zdůvodňujícího odepření kopie úředního záznamu o podaném vysvětlení.“
Irena Válová
