Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková informovala vládu o zahájení řízení sp. zn. Pl. ÚS 14/18 a o návrhu druhého senátu Ústavního soudu na zrušení ustanovení § 243b  ve slovech „§ 43“ a ustanovení § 241b odst. 3 první věty občanského soudního řádu. Podle soudců jsou tyto části v rozporu s Listinou a Úmluvou. Jejich zrušení by pro Nejvyšší soud znamenalo další zatížení. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) s návrhem soudců nesouhlasí.

Druhý senát Ústavního soudu tvoří Vojtěch Šimíček, Jiří Zemánek a Ludvík David. Ti navrhují zrušení ustanovení občanského soudního řádu (OSŘ), které stanoví i speciální postup při odstraňování nedostatků dovolání (§ 241b odst. 3 OSŘ), respektive stanoví, že se v řízení o dovolání neuplatní obecné ustanovení § 43 OSŘ o postupu při opravě nebo doplnění podání. Speciální postup je dosud stanoven vzhledem k charakteru dovolacího řízení, které se svou povahou významně liší od řízení před soudy prvního a druhého stupně.

Podle soudců Ústavního soudu jsou tyto části OSŘ v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny (podle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu) a s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který uvedené právo též garantuje.

Uplatnění dovolacích důvodů je nyní možné jen v lhůtě dovolací doby. Jakmile uplyne lhůta k podání dovolání, již není možné dovolací důvod rozšiřovat, protože Nejvyšší soud je vázán jak dovolacími důvody, tak rozsahem dovolání.
Odvolací soud je také omezován určitými hranicemi, ale mimořádnost u dovolání spočívá mimo jiné v tom, že rozsah napadení odovlacího soudu jsou limitovány. Tím, co účastník uplatní, je dovolací soud vázán. Pokud by se části kodexu zrušily, mohly by se zřejmě dovolací důvody uplatňovat kdykoliv. Druhý senát tak míří k tomu, že by se věci přezkoumávaly u Nejvyššího soudu více a šířeji. Pravděpodobně by tak došlo k většímu zatížení soudu.

Zajištění personálních kapacit by pak bylo politikou otázkou. Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo do řízení před ústavním soudem vstoupit, ale se zrušením předmětných částí civilního procesního kodexu nesouhlasí.

Mohlo by vás zajímat

Zástupci Nejvyššího soudu se zatím podle mluvčího Petra Tomíčka k celé věci nechtějí vyjadřovat a své stanovisko nejdříve sdělí Ústavnímu soudu.

Co přesně chtějí soudci změnit?

[mn_protected]

Dopis JUDr. Šimáčkové vládě si stáhněte zde.

OSŘ:

241b (3) Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

243b

Pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení § 43, 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí.

§ 43

(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

[/mn_protected]

Eva Paseková