Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková informovala vládu o zahájení řízení sp. zn. Pl. ÚS 14/18 a o návrhu druhého senátu Ústavního soudu na zrušení ustanovení § 243b ve slovech „§ 43“ a ustanovení § 241b odst. 3 první věty občanského soudního řádu. Podle soudců jsou tyto části v rozporu s Listinou a Úmluvou. Jejich zrušení by pro Nejvyšší soud znamenalo další zatížení. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) s návrhem soudců nesouhlasí.
Druhý senát Ústavního soudu tvoří Vojtěch Šimíček, Jiří Zemánek a Ludvík David. Ti navrhují zrušení ustanovení občanského soudního řádu (OSŘ), které stanoví i speciální postup při odstraňování nedostatků dovolání (§ 241b odst. 3 OSŘ), respektive stanoví, že se v řízení o dovolání neuplatní obecné ustanovení § 43 OSŘ o postupu při opravě nebo doplnění podání. Speciální postup je dosud stanoven vzhledem k charakteru dovolacího řízení, které se svou povahou významně liší od řízení před soudy prvního a druhého stupně.
Podle soudců Ústavního soudu jsou tyto části OSŘ v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny (podle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu) a s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který uvedené právo též garantuje.
Uplatnění dovolacích důvodů je nyní možné jen v lhůtě dovolací doby. Jakmile uplyne lhůta k podání dovolání, již není možné dovolací důvod rozšiřovat, protože Nejvyšší soud je vázán jak dovolacími důvody, tak rozsahem dovolání.
Odvolací soud je také omezován určitými hranicemi, ale mimořádnost u dovolání spočívá mimo jiné v tom, že rozsah napadení odovlacího soudu jsou limitovány. Tím, co účastník uplatní, je dovolací soud vázán. Pokud by se části kodexu zrušily, mohly by se zřejmě dovolací důvody uplatňovat kdykoliv. Druhý senát tak míří k tomu, že by se věci přezkoumávaly u Nejvyššího soudu více a šířeji. Pravděpodobně by tak došlo k většímu zatížení soudu.
Zajištění personálních kapacit by pak bylo politikou otázkou. Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo do řízení před ústavním soudem vstoupit, ale se zrušením předmětných částí civilního procesního kodexu nesouhlasí.
Zástupci Nejvyššího soudu se zatím podle mluvčího Petra Tomíčka k celé věci nechtějí vyjadřovat a své stanovisko nejdříve sdělí Ústavnímu soudu.
Co přesně chtějí soudci změnit?
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU. Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Přístupný je pro předplatitele.
Eva Paseková
