Když rozhodoval nedávno kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v Brně případ soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 (OS) Heleny Králové, ukázalo se, jak specifická situace na trestním úseku u tohoto soudu vládne. Trestní soudci zde v první instanci totiž přicházejí do styku mnohem častěji s komplikovanými případy sofistikované hospodářské trestné činnosti, než na jiných obvodních či okresních soudech. Jak zjistila Česká justice, s podobnými „specifiky“ se potýkají i jiné pražské obvodní soudy. A to nejen v trestní, ale i v civilní agendě.

V obvodu OS pro Prahu 1 sídlí většina centrálních úřadů a ministerstev, řeší tedy větší nápad případů se specifickou trestnou činností tzv. bílých límečků a úředních osob, což zmínil v odůvodnění rozhodnutí v prvním z případů Heleny Králové i NSS.
Tento soud se však podle informací České justice potýká i se zvýšeným nápadem případů s cizím prvkem, tedy primárně napadení a okradení turistů, kde jsou svědky, poškození či pachatelé cizinci a je tak nutné zajistit tlumočení do více jazyků.

V některých měsících dokonce tento nápad přesahuje i více jak polovinu všech případů, což logicky klade vyšší nároky na administrativu, překladatele a prodlužuje to i délku a náročnost celého řízení.
Vyšší administrativní náročnost pak mají obvodní soudy také s případy, v nichž figurují narkomani a bezdomovci, jichž je v Praze oproti ostatním krajům vyšší procento. Vyšší míru složitosti pak vykazují samozřejmě i případy, které řeší soudci trestního úseku Městského soudu jak v první, tak v odvolací instanci, kde se uvádí, že jen průměrný rozsah spisu je čtyřikrát větší oproti například spisům, jež řeší soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V oblasti civilních sporů dochází k „vynucené specializaci“ hned u několika OS. Například OS pro Prahu 2 řeší agendu žalob o nárocích podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. souvisejících s nepřiměřenou délkou soudního řízení.
V jeho obvodu totiž sídlí Ministerstvo spravedlnosti. Na tato řízení jsou přitom kladeny zvláštní nároky vyplývající z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu, mezi kterými figurují požadavky na jejich rychlost (max. 2 roky do pravomocného skončení věci) či požadavky na komplikované srovnávání posuzovaných řízení s jinými obdobnými případy, to vše při nutnosti studia často velmi obsáhlých spisových materiálů, které se k posuzovaným řízením vztahují.

V obvodu OS pro Prahu 2 dále sídlí také Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí, a soudci tohoto soudu tak řeší i další žaloby podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Podíl těchto řízení činil u tohoto soudu v roce 2015 celkem 27,6 % ročního nápadu, v roce 2016 to bylo 33,2 % a v roce 2017 se jednalo o 32,06 % ročního nápadu. S rozhodováním této agendy spojena i zvýšená četnost využívání řádných i mimořádných opravných prostředků: počet odvolání podaných v roce 2015 činil celkem 50,3 % celkového ročního počtu napadlých žalob, v roce 2016 to bylo 54,05% a v roce 20117 pak 45,13%. V případě dovolání tento podíl odpovídal v roce 2015 10,7 %, v roce 2016 11,43% a v roce 2017 10,92 % celkového ročního počtu napadlých žalob u tohoto soudu.

Mohlo by vás zajímat

S touto agendou žalob na stát se „potýkají“ i další pražské soudy. Civilní soudci OS pro Prahu 1, v jehož obvodu sídlí mj. Ministerstvo pro místní rozvoj, tak řeší náhrady škod způsobených ve stavebním řízení, žaloby na Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství či Ministerstvo financí, kde se jedná o náhrady škod způsobených v daňových řízeních. U OS pro Prahu 7, v jehož obvodu sídlí Ministerstvo vnitra, se řeší zase náhrady škod a újmy způsobených policejními orgány, OS pro Prahu 10 má zase zvýšený nápad žalob spojených s tím, že v jeho obvodu sídlí Ministerstvo životního prostředí, což představuje studium rozsáhlých správních spisů.

Samostatnou kapitolou jsou pak spory o nárocích vyplývajících ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které jsou uplatňovány proti pojišťovnám. Ke koncentraci takových řízení dochází u OS pro Prahu 1, v jehož obvodu sídlí Česká pojišťovna, dále u OS pro Prahu 2 (Generali Pojišťovna), u OS pro Prahu 5 (Česká kancelář pojistitelů) a zejména pak u OS pro Prahu 8 (Kooperativa pojišťovna, Allianz pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna).
Soudci upozorňují jednak na vysoký počet takových sporů, a především pak na vysokou náročnost: v jejich rámci poškození zpravidla uplatňují vůči pojišťovnám celou řadu samostatných nároků, jsou spojeny s komplikovaným dokazováním, které je pravidelně provázeno nutností vyslýchání velkého počtu svědků a zadávání náročných znaleckých posudků z oborů doprava, ekonomika a zdravotnictví.

Praha je také sídlem velkých obchodních společností, což do Prahy koncentruje převážnou část obchodněprávních sporů, které byly pro svou složitost až do 31. 12. 2013 rozhodovány v prvém stupni krajskými soudy. Jedná se převážně o spory velkých stavebních firem sídlících na území hl. m. Prahy ze smluv o dílo či o náhradu škody (Strabag, Hochtief CZ, Skanska, Metrostav, Eurovia CS, DEKTRADE a další), v nichž je třeba vypracovávat velmi složité znalecké posudky (např. spory o liniové stavby vedené s Ředitelstvím silnic a dálnic).
Pražští soudci dále zmiňují i další specifika, spojená například se sídlem zastupitelských úřadů či řízení s cizích prvkem, popřípadě se sídly mediálních společností.

Petr Dimun