Změnu v praktickém fungování civilního kolegia Nejvyššího soudu (NS) může přinést nedávný nález ústavních soudců. Plyne z něj, že pokud NS rozhodne rozsudkem, a nikoliv jen usnesením, má verdikt veřejně vyhlásit, včetně obeslání účastníků řízení a informování o termínu. Podmínku dlouhodobě splňuje trestní kolegium NS, zatímco občanskoprávní a obchodní kolegium dosud rozhodovalo neveřejně a doručovalo rozsudky v písemné formě.
Podle mluvčího NS Petra Tomíčka se dosavadní praxe civilního kolegia opírala o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. NS ale shodou okolností už loni inicioval jednání o změně právní úpravy s cílem umožnit veřejné vyhlašování rozsudků formou uveřejnění na elektronické úřední desce. Nález Ústavního soudu podle Tomíčka celý proces urychlí.
„NS aktuálně analyzuje, jak rychle a jakou formou je schopen požadavky nálezu splnit,“ uvedl Tomíček. Připomněl, že NS má k dispozici jedinou jednací síň pro případná veřejná vyhlašování, přičemž civilní kolegium má ročně přes 700 rozsudků.
Drtivou většinu podnětů NS odmítá usnesením bez věcného projednání a veřejné vyhlašování není nutné, na tom se nic nemění ani do budoucna. Ústavní soudci ale ve vztahu k civilnímu kolegiu jasně řekli, že pokud NS dovolání zamítne rozsudkem, anebo pokud mění či zrušuje rozsudek odvolacího soudu, musí podle pravidel řádně vedeného soudního řízení verdikt vyhlásit veřejně.
„K tomu je povinen obeslat účastníky řízení a vhodným způsobem o tom vyrozumět veřejnost,“ stojí v právní větě z nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa. Pozdější zpřístupnění rozsudku na webu podle Ústavního soudu není plnohodnotnou náhradou veřejného vyhlášení.
„Jednak tento způsob postrádá prvek bezprostřednosti, a často i aktuálnosti, navíc (řádné) vyhlášení rozsudku má určité právní účinky. Z těchto důvodů je třeba, aby účastníci řízení, stejně jako veřejnost, byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni právě s ohledem na procesní důsledky vyhlášení rozhodnutí, které s tím občanský soudní řád spojuje,“ pokračuje nález, který vyvolal pozornost v právnických kruzích.
Advokát Zdeněk Koudelka naznačil, že nález může dopadnout i na praxi Nejvyššího správního soudu. „Ten sice vyhlašuje rozsudky zveřejněním výroku na úřední desce, ale bez toho, aby o tom uvědomil účastníky a bez odůvodnění,“ napsal ústavní právník, akademik a advokát Zdeněk Koudelka.
Stanovisko Zdeňka Koudelky Česká justice již dříve publikovala. Podle právního názoru Zdeňka Koudelky část Nejvyššího soudu jednala zjevně protiústavně, protože povinnost vyhlásit rozsudek veřejně plyne přímo z ústavy a je bezvýjimečná.
(čtk, ire)
