Ministerstvo spravedlnosti každoročně eviduje kvůli nezákonnému trestnímu stíhání, které zahrnuje i nezákonný pobyt ve vazbě, několik stovek až tisíc žádostí. Vyhoví ale jen menší části žadatelů, milionové částky jsou přitom výjimečné. Nejnověji bude po štátu žádat odškodné soudní znalec Vladimír Smejkal.

Smejkal přišel o znalecké razítko v roce 2014. Vyhozen byl také z Legislativní rady vlády. Obvinění kvůli údajné snaze zmanipulovat zakázku na dodání systému pro vyplácení sociální dávek ale padlo letos v únoru, kdy byl znalec pravomocně zproštěn.

Soud bude 4. dubna také rozhodovat ve věci žádosti zdravotní sestry Věry Marešové, která chce po státu pětimilionové odškodné. Čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v nemocnici v Rumburku. V roce 2016 ji justice zprostila viny, neprokázalo se, že se skutky vůbec staly.

Čtěte také: ÚS k nespravedlivému stíhání: Každé trestní řízení je významným zásahem do života

Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 uvedl Nejvyšší soud (NS) ve sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za vazbu činí 500 až 1500 korun za den. Stanovené rozmezí je orientační. Podobným způsobem se NS vyjádřil k odškodnění za dlouhé trestní řízení, zde však nestanovil částku. NS také stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním.

Mohlo by vás zajímat

Výběr případů vyplaceného vysokého odškodného za nezákonné trestní stíhání či vazbu v posledních letech:

  • Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu mnohamiliardové částky.
  • Verdikt o milionovém odškodném padl i loni v květnu, kdy Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. Dvanáct mužů chtělo ještě dalších 30 milionů, tyto nároky však soud zamítl. Ministerstvo spravedlnosti už před loňským verdiktem údajným členům gangu na odškodnění celkově vyplatilo 4,3 milionu korun.
  • V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal. V roce 2011 pak například pražský městský soud rozhodl, že ministerstvo musí zaplatit spolumajiteli kolínského lihovaru Jaromíru Janatovi 900.000 korun. Odškodné bylo za nezákonnou vazbu, ve které Janata strávil v roce 2006 kvůli podezření v kauze biolíh dva měsíce.
  • Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 nynější eurokomisařce Věře Jourové (ANO). Na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal. Soud jí přiznal 2,7 milionu korun jako náhradu majetkové újmy.
  • Odškodnění v součtu téměř deset milionů korun se dožadovali bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik, tedy v jednom z případů kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. V březnu 2015 se ministerstvo dohodlo na ukončení sporu, exposlanci dostali odškodné v rozmezí 507.000 až 847.000 korun.

(čtk, epa)