Bývalý šéf ostravské expozitury někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiří Komárek je nevinný. Před soudem stanul poprvé vloni na sklonku roku kvůli kauze takzvaného brutálního úniku z vyšetřování od Policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Odešel od něj s roční podmínkou. Odvolací Krajský soud v Praze ho ale dnes, přestože v mediálním výstupu použil překroucené informace, vinným neshledal.
Pokud se dozorující státní zástupce nedovolá k Nejvyššímu soudu, bývalý detektiv Jiří Komárek nebude potrestán za to, že před necelými dvěma lety nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z brutálního úniku informací. Krajský soud v Praze dnes vyhověl Komárkovu odvolání, když zrušil původní verdikt a zprostil ho obžaloby. Rozsudek je pravomocný.
Jiří Komárek vinu od počátku vyšetřování odmítá. Čelil obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby. Hrozilo mu za ni až pět let vězení, případně zákaz činnosti v ozbrojených složkách.
Komárek obvinil Tomáše Tuhého z úniku informací v červnu 2016 v reportáži České televize. Vystoupil v ní v době, kdy vrcholila reorganizace části policie, při které se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) sloučily do Národní centrály proti organizovanému zločinu (dnes NCOZ).
Jiří Komárek patřil k nejhlasitějším kritikům zmiňované reformy. Podle něj bylo cílem reorganizace odstranění nejhlasitějšího bojovníka proti zločinu, tehdejšího ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu. V médiích Komárek vysvětloval, že svým výrokem chtěl docílit toho, aby se o překotné reformě začalo více diskutovat.
Podle dnešního rozhodnutí soudu Komárek svým jednáním naplnil znaky žalovaného přečinu a porušil právo povinnosti mlčenlivosti a nestrannosti. A tím porušil povinnosti, které měl jako policista. Soud také připustil, že zasáhl do osobnostních práv policejního prezidenta. Podle soudu ale zároveň jednal ve veřejném zájmu. „Cílem nebyl žádný osobní prospěch. Sledoval jiný hlavní cíl, a to zvrátit reorganizaci v tom směru, aby nedošlo k ohrožení vyšetřování živých kauz,“ vysvětlovala předsedkyně senátu Lucie Černá. Zdůraznila, že detektiv kvůli situaci vystoupil v médiích, protože už neměl možnost se obrátit na někoho jiného.
Obrácená esemeska
Příběh je ovšem problematický od samého počátku. Jak totiž později vyšlo najevo, Jiří Komárek zacházel s informacemi, ke kterým by za standardní situace vůbec neměl mít přístup. Zprostředkoval mu je žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petr Šereda.
Později se navíc ukázalo, žádný důkaz pro vynášení informací proti policejnímu prezidentovi nikdy neexistoval. I sami žalobci později připustili, Komárek pracoval se zcela převrácenými poznatky. Skutečnost, že při vyšetřování údajného úniku pochybil příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Milan Vaculík a žalobkyně olomouckého VSZ Jarmila Ošlejšková, potvrdilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) ve své dohledové prověrce. Prapůvodně šlo o prověřování možného úniku informací z vyšetřování tzv. kauzy Tesco SW.
„Mám povědomí o tom, že pan Policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ řekl předloni na konci června v České televizi Jiří Komárek. „Při prověřování úniku, kterého se mohl pan policejní prezident dopustit, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů GIBSu o průniky do spisu. Toto bylo zaznamenáno v rámci vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun“, dodal Komárek.
Policejní prezident Tomáš Tuhý měl podle Komárka varovat textovou zprávou před zatčením syna olomouckého podnikatele Josefa Tesaříka, blízkého ČSSD. O jeho firmu Tesco SW se kvůli kontraktům se státem zajímala protikorupční policie. Konkrétní podrobnosti ke Komárkovu prohlášení pak po jeho vystoupení v České televizi zveřejnily Lidové noviny, vlastněné předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, dnes jeho svěřenským fondem. „Můj zdroj jen věděl, že si mají přijít pro tatu. Důvod nevěděl,“ zněla ona inkriminovaná esemeska.
Zanedlouho ovšem vyšlo najevo, že esemeska z telefonu s německou SIM kartou, který Komárek v České televizi přiřknul Tuhému, neodešla, ale naopak na zmiňované účastnické číslo dorazila z mobilu syna podnikatele Davida Tesaříka.
Právě tato textová zpráva byla podle interních informací z vyšetřování už nějaký čas před tím velmi důležitá pro vývoj v kauze Vidkun. Komárkův ÚOOZ se kvůli tomu zajímal o šéfa olomoucké pobočky generální inspekce, kterého zatkla spolu s Ivanem Langerem a čtyřmi obviněnými v tomto případu.
Přestože se vyšetřování v této věci detektivům ÚOOZ i olomouckým žalobcům zcela vymklo z rukou, dohledová prověrka NSZ mu dala punc legitimity. “Celé trestní řízení bylo zahájeno a vedeno důvodně. To znamená, že již od samého počátku prověřování byl dán reálný předmět trestního řízení, tedy existovalo vážné a důvodné podezření, že došlo k neoprávněnému úniku informací z trestního řízení, a z toho důvodu byly policejní orgán (GIBS) a stejně tak i dozorové státní zastupitelství (VSZ v Olomouci) oprávněny a povinny provádět úkony trestního řízení za účelem objasnění a prověření podezření ze spáchání trestného činu,“ uvedl před rokem mluvčí NSZ Petr Malý. V dané věci bylo podle Malého rovněž důvodné a v souladu se zákonem, aby podal vysvětlení policejní prezident Tomáš Tuhý stejně, jako ho podávaly i jiné osoby.
„Přesto bylo ve věci zjištěno pochybení, a to jednak pochybení policejního orgánu GIBS, jednak pochybení dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Pochybení policejního orgánu GIBS spočívalo v tom, že v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nesprávně vymezil předmět trestního řízení z hlediska přesnosti popisu prověřovaných skutkových okolností (směr komunikace mobilních telefonů) a následně adekvátně nereagoval na aktuální skutková zjištění, ačkoliv již měl k dispozici znalecký posudek Kriminalistického ústavu, ze kterého bylo možné dovodit, kdo byl v předmětné komunikaci odesílatel a kdo byl příjemce zpráv,“ zkonstatoval mluvčí NSZ.
Zatím není známo, jak soudkyně Lucie Černá přesně rozhodnutí o Komárkově nevinně a veřejném zájmu odůvodnila. To se dozvíme až z písemného vyhotovení rozsudku. Nicméně to, že pojem „veřejný zájem“ je pojmem velmi gumovým a právně nezřetelným, konstatoval také Nejvyšší správní soud, když projednával kárnou žalobu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana na náměstka VSZ v Olomouci Pavla Komára. I u něj shledal kárný senát pochybení a porušení zákona, ale stejně, jako v případě Komárka, jej nakonec ponechal bez trestu.
Jan Hrbáček
