Jeroným Tejc, Petr Mlsna, Helena Válková, Kateřina Valachová, Karel Muzikář, Taťána Malá či Jan Chvojka. To jsou jména, která se nejčastěji zmiňují v souvislosti s vyjednáváním o budoucí vládě a obsazení postu ministra spravedlnosti.
Uvnitř hnutí ANO se nástupce Roberta Pelikána ve vládě hledá už od voleb. Ministrem se Pelikán sice po nich ještě stal, avšak v podstatě jen proto, že nebyl narychlo nikdo jiný po ruce.
Navíc Babiš nepočítal s tím, že jeho první vláda získá důvěru Poslanecké sněmovny a jejím cílem bylo jen odstřihnout ČSSD a KDU-ČSL od moci, ovládnout klíčová místa ve státní správě a získat tak lepší pozici pro další vyjednávání o již „plnotučné“ vládě.
Helena Válková, která byla podle informací České justice oslovena s nabídkou být opět ministryní spravedlnosti, svůj návrat odmítla. „Uvažovala bych o tom pouze v případě omezené, dočasné mise, jako pomoc hnutí ANO“, sdělila České justici Válková, která si na ministerstvu představuje respektovaného odborníka s podporou justičních špiček.
Je-li někoho možné považovat za favorita nástupnictví po Pelikánovi, je to rozhodně Jeroným Tejc. Kladně na něj a jeho případné ministerské angažmá reagovala i Helena Válková, jejíž vliv je mezi poslanci ANO nemalý.
Už v době, kdy Tejc šéfoval Ústavně právnímu výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV), patřil coby vnitrostranický odpůrce Bohuslava Sobotky mezi Babišovy oblíbence. To se projevovalo i tím, že jeho jméno často veřejně zmiňoval jako příklad sociálního demokrata, s nímž může on mluvit a ANO spolupracovat. Při vyjednávání o vládě s ČSSD pak Janu Hamáčkovi s Jiřím Zimolou Tejce dokonce do vlády přímo nabízel.
Proč skončil ministr Pelikán? Čtěte zde: Konec zpovykaného Pražáka
Mohlo by vás zajímat
Tejc vstřícnost oplácel minimálně tím, že hnutí ANO – a především ministrovi Pelikánovi, pro kterého byla každá účast na ÚPV utrpením – pomáhal ve výboru s vládní legislativou. Když se stal Pelikánovým politickým náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, či spíše náměstkem pro politiku, bylo to sice překvapení, ale pro justici příjemné.
Tejc zúročil jak své znalosti z politiky, z parlamentu, tak známosti, které navázal v justici. Nechybí na žádné konferenci, semináři či setkání, kde zastupuje ministerstvo spravedlnosti či ministra osobně, vyjednává o podobě zákonů jak s odbornou veřejností, tak poslanci a senátory. A také ministerská legislativa už nepůsobí tak zmateně a nevyvolává tak ostré reakce v prostředí, jako před jeho příchodem.
Tejcovy dobré, mnohdy až kamarádské vazby v justici však mohou být paradoxně pro něj i handicapem. Do výběru nového ministra spravedlnosti už promluvil a bude chtít promlouvat nadále Hrad. Tedy pokud vyloučíme stále velmi reálnou variantu vzniku tzv. prezidentské vlády, kde ministra určí prezident přímo.
Prezident Miloš Zeman a jeho spolupracovníci mají svůj kritický názor na práci státního zastupitelství, důvěryhodnost jeho představitelů, napjaté vztahy panují dnes i s tzv. brněnskou justiční trojkou (Rychetský, Baxa, Šámal).
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal pozvánku na inauguraci prezidenta Zemana po jeho zvolení do funkce, předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského Zeman zase ve svém projevu nezmínil, když vítal významné ústavní činitele, ačkoliv Rychetský seděl přímo naproti v první řadě.
Když minulý týden Rychetský v rozhovoru pro web HlídacíPes.org vyjádřil přání setkat se s prezidentem a jednat o svém případném nástupci v čele Ústavního soudu, vzkázal mu ve čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem TV Barrandov Miloš Zeman, že obsazení této funkce je výhradně v jeho kompetenci a pokud Rychetského přijme, tak ne v Lánech, kde probíhají schůzky důležité, ale na Pražském hradě, kde se konají ty formální.
Dá se tedy usuzovat, že Zeman si žádný kompromis s „justiční trojkou“ nepřeje. A Tejc rozhodně není typ válečníka, který by neochvějně stál za prezidentem, až se například bude řešit právně složitá situace s nástupcem Josefa Baxy v čele Nejvyššího správního soudu.
O Tejcovi se na Hradě také ví, že si s Pavlem Zemanem tykají, pozitivní názor má i na působení Lenky Bradáčové a je tedy otázkou, jak by byl schopen řešit narůstající nespokojenost s pojetím trestní politiky státního zastupitelství.
A tak přestože Tejc nemá u Zemana zabouchnuté dveře, favoritem Pražského hradu na post ministra spravedlnosti má být bývalý ministr pro legislativu, dnes náměstek ministr vnitra Petr Mlsna, jehož jméno nedávno v negativních souvislostech zmínily i Lidové noviny, spadající do svěřenského fondu Andreje Babiše.
Tejcovo jméno však díky jeho univerzální politické podpoře (dobrý vztah má například i s SPD či KSČM, mosty nespálil ani k ČSSD) může zaznít i ve spojení s ministerstvem vnitra, kde by mohl být kompromisem mezi ANO a ČSSD, oním „polovičním ministrem“, kterého zmiňoval Andrej Babiš. Mlsna sice takové pozitivní reakce, jako Tejc v justici nevyvolává, avšak jako vysloveně pohromu jej také nikdo zatím nehodnotí.
V hnutí ANO se v souvislosti s ministerstvem spravedlnosti zmiňují i další jména, například advokáta Karla Muzikáře ml. či poslankyně Taťány Malé.
Advokátní kancelář Weil, Gotshal, Manges (WGM), jejímž je Muzikář představitelem, je velmi aktivní na Ministerstvu financí, kde v podstatě dominuje zakázkám na právní zastupování státu v arbitrážním řízení. Ročně tak WGM získává zakázky v objemu desítek milionů korun a velmi aktivně také inzeruje v tisku, který patří Agrofertu. Muzikář ml. je rozhodně dobrý diplomat a zákulisní hráč, neboť na MF se on a jeho firma dostali za působení Miroslava Kalouska, vůči kterému se Babiš jinak výrazně vymezuje.
Důvěru Andreje Babiše si Muzikář získal i tím, jak ostře se pustil do sporů s jiným advokátem, Radkem Pokorným, jehož Babiš často kritizuje pro jeho spojení s někdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Jihomoravská poslankyně Malá, která ovšem není absolventkou žádné z českých právnických fakult (uvádí, že obor právo vystudovala na Panevropské univerzitě v Bratislavě) a působila jako mediátorka, si zase získala Babišovy sympatie svým aktivním veřejným vystupováním v kauze jeho trestního stíhání v případu údajného dotačního podvodu při výstavbě farmy Čapí hnízdo.
Pokud by post ministra spravedlnosti obsazovala ČSSD, největší šance má poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Tu prosazuje předseda ČSSD Jan Hamáček, a to na úkor zkušeného a v justici respektovaného předsedy poslaneckého klubu Jana Chvojky.
Valachová, která nemá osobní problém ani s Babišem, ani se Zemanem, má pověst dobré právničky a úřednice. Jako náměstkyni si ji na Úřad vlády coby ministr pro legislativu a lidská práva přivedl Jiří Dienstbier. Valachová se pak díky podpoře premiéra Bohuslava Sobotky stala ministryní školství. Ve funkci však musela skončit kvůli vyšetřování případu údajných manipulací s dotacemi pro sport, v tisku známé jako „kauza Pelta“, v němž figuruje její bývalá náměstkyně a přítelkyně. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry ji tento stále živý případ, v němž figurují i lidé z justice, může jako případnou ministryni spravedlnosti ohrožovat.
Petr Dimun
