V zemích Evropské unie neexistuje prolomení advokátní mlčenlivosti ve vztahu ke správci daně. Vyplývá to ze srovnávací analýzy České advokátní komory (ČAK) vybraných zahraničních úprav Transpozice směrnice DAC, týkající se přístupu daňových orgánů k informacím.
Analýzu, kterou Česká justice získala, si Komora na základě vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové, která prohlásila, že se jedná o běžnou úpravu v členských státech EU. Z ní vyplývá, že tomu tak není. Advokáti v souvislosti s tím čelili snaze o prolomení mlčenlivosti v pozměňovacím návrhu Pirátů. Návrh odmítla sněmovna, a v současnosti novelu projednává Senát.
O údaje podle zákona proti praní špinavých peněz by podle ústavně právního výboru Senátu úřady měly žádat jen přes Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel. Senátní hospodářský výbor doporučil novelu schválit beze změn. Horní komora spor rozhodne za týden.
Před prolamováním advokátní mlčenlivosti ČAK varovala i na tiskové konferenci v uplynulém týdnu. „Česká advokátní komora vnímá trend směřující k omezení povinnosti mlčenlivosti, jíž je advokát povinován klientovi, jako velmi nebezpečný, v demokratické společnosti nežádoucí, ale bohužel čím dál tím častější. Posledním příkladem snahy o prolomení advokátní mlčenlivosti byla novelizace daňového řádu. Tato bitva o základní atribut vztahu advokát – klient, který vždy chrání klienta, sice dopadla vítězně, ale válka o něj rozhodně nekončí. I do budoucna jsme připraveni bránit prolomení mlčenlivosti tuzemskými orgány, a to nejen daňovými,“ uvedl předseda ČAK Vladimír Jirousek.
Jak vybrané členské státy EU upravují kontroverzní směrnici?
Německo
Směrnice byla transponována do zákona proti praní špinavých peněz, nikoliv do daňového řádu. Advokát nemá oznamovací povinnost ve vztahu k daňovým úřadům. Advokáti sice musí oznamovat přímo příslušnému orgánu (tuto povinnost mají také advokáti v ČR od roku 2005), nejde však o právo kontroly, ale povinnost oznamovací. Příslušný orgán není orgánem daňovým, ale jedná se o centrální nezávislý orgán.
Rakousko
Předmětná směrnice byla v Rakousku transponována do federálního zákona o zřízení rejstříku skutečných vlastníků společností a jiných právnických osob. Podle tohoto federálního zákona nemá advokát oznamovací povinnost ve vztahu k daňovým úřadům.
Anglie a Wales
Směrnice je transponovaná prostřednictvím nařízení 45 a 47 předpisu upravujícím boj proti praní peněz z roku 2017. Advokáti nepředávají informace přímo daňovým orgánům, pokud se to týká záležitostí ohledně boje proti praní peněz – jakékoliv předložení či další informace dle nařízení 47 pro účely finančního úřadu se děje prostřednictvím regulačního orgánu pro advokáty – solicitory (Solicitors Regulation Authority).
Je třeba zdůraznit, že byl zákonem zaveden prahový test, v rámci kterého důvěrná komunikace mezi advokátem a klientem může být sledována pouze za výjimečných a závažných okolností a v případech že existuje hrozba újmy na životě, zdraví a v případech ohrožení národní bezpečnosti.
Francie
Ve Francii existují specifické podmínky, které stanoví, že advokáti nepodléhají ustanovení při výkonu činnosti týkající se transakcí, pokud se tato činnost váže k soudnímu řízení, ať již jsou informace, které mají k dispozici, obdrženy či získány před tímto řízením, v jeho průběhu nebo po tomto řízení, včetně pokynů týkajících se způsobu zahájení takovéhoto řízení či zamezení takovémuto řízení, jakož ani když udělují právní konzultace, pokud tyto nejsou poskytovány za účelem praní peněz nebo financování terorismu či s vědomím, že klient o ně žádá za účelem praní peněz nebo financování terorismu.
Článek 17 odst. 4 směrnice stanoví, že 4. „poskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k vyzrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu, anebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku“.
Dušan Šrámek
