DBK Partners je významnou advokátní kanceláří, jejíž tým tvoří zkušení právníci různého zaměření a specializací. Kancelář se proslavila zejména prací pro energetický gigant ČEZ. Právě kvůli této spolupráci nyní partner kanceláře Ondřej David čelí nařčení ze střetu zájmů. česká justice se ho také ptala na to, co je největší problém správního práva.

Jaké jsou vaše podnikatelské aktivity mimo advokacii?
Mimo DBK Partners jde hlavně o oblast nákupu a správy nemovitostí a obecně investiční byznys, hlavně v rámci skupiny ICP. Dříve jsem se hodně věnoval oblasti odkupu zajištěních pohledávek nebo řízení distressed assets, tedy koupě předlužených firem, ozdravění a následný prodej.

Mediálně známý jste zejména kvůli spolupráci s ČEZ. V čem advokátní kancelář DBK Partners ČEZ zastupuje?
Hodně se psalo o mediálně atraktivních tématech, jako bylo třeba vytvoření největšího fondu kvalifikovaných investorů pro investice do nových technologií. Nebo procesní organizace tendru na prodej bytových domů na sídlišti Písnice.
Nejvíc ale děláme správní a obchodní právo, zvenčí možná trochu mediálně nezajímavé věci. I u těch věcí popsaných výše se nedá říct, že ČEZ zastupujeme. Spíš máme organizační nebo právně-poradenskou roli.

Deník MF Dnes v článku z 26. dubna 2017 naznačoval, že byste mohl být ve střetu zájmů, protože máte investici ve firmě, kterou spoluvlastní bratr generálního ředitele Daniela Beneše Marek. Nevidíte to spojení jako problém?
Marek Beneš spolu s Petrem Cubrem vlastnili technologii na rozklad odpadků bez spalování, technologii PTR. Ale neměli peníze ani na stavbu prototypu. Když tehdy hledali investora, obcházeli docela dlouho všechny možné investiční skupiny a nabídli to i nám v ICP. A i když to je daleko od toho, čím se zabývá náš klient, tak stejně jako úplně první věc jsme si ověřili u Compliance ČEZ, že tam střet zájmů pro ně není a teprve pak jsme do toho vstoupili. Postavil se prototyp, ten se teď nabízí v zahraničí. S ČEZ ta firma nic nedělá a nikdy nedělala. Technologie používané ČEZ a touhle firmou se úplně míjejí.

Jak je to tedy s vlastnictvím podílu v Hedviga Group? Máte ho ještě?
V Hedviga Group nemám podíl už asi půl roku, a to jsem novinářům z MF Dnes psal. Ale do titulku stejně dali, že ho mám. Podíl jsem prodal, protože dál už je to byznys pro jiný typ investora, než jsme my. Hlavně proto, že se za ty roky změnilo naše zaměření. Teď cílíme prioritně na nemovitostní byznys. HEDVIGA může být skvělá pro investora, který se chce věnovat speciálně těmhle technologickým věcem. Článek se snaží účelově vytvořit dojem, že dělám cosi nekalého, asi proto, aby mohl očernit další lidi, klienty. Ale zároveň ten článek neříká, co to má tedy být, ta nekalost. Pak je ale prakticky nemožné se bránit. To prostě není fér.

Mohlo by vás zajímat

MF Dnes také upozornila na to, že dříve jste zastupoval přímo Daniela Beneše.
Píše, že „David dělá pro ČEZ a zároveň je rodinný právník Daniela Beneše“. My jsme pro něj odpracovali jako firma, nikoli já jako osoba. A za poslední dva roky asi 20 hodin a fakturovali zhruba 50 tisíc. A to jsem i MF Dnes se souhlasem klienta otevřeně napsal. Takhle by se dalo pokračovat dlouho.

Věnujete se správnímu soudnictví, co říkáte na průměrnou délku správního řízení v tuzemské justici, která se stále zvyšuje?
Rychlost, tedy lépe řečeno pomalost, rozhodování je velká bolest naší justice. Občas zaslechnu, že potřebujeme víc soudců. Já si upřímně myslím, že soudců máme vcelku akorát. Co by podle mne pomohlo, je, aby se třeba vyšší instance nebály rovnou udělat rozhodnutí, klidně i odlišné od prvoinstančního. Místo toho se případy obvykle vracejí s výhradami.
Další věcí jsou správní řízení jako taková, kde je problém přeregulovanosti. Tam to vidíte třeba na stavebnictví v Praze. Obrovské množství předpisů a povolení všeho druhu, strašlivá komplikovanost. Někdy dokonce nastává situace, že kdyby se opravdu dodržovaly důsledně všechny předpisy, paralyzovalo by to celé město. Teď mám na mysli třeba důslednou aplikaci hlukových limitů. Tam si myslím, že jediná rozumná cesta je tahle řízení výrazně zjednodušit a zrychlit. I za cenu toho, že někdo bude nespokojen.

Vy jste i dlouho učil na Právnické fakultě Západočeské univerzity. Jak jsou dnes studenti připraveni na praxi?
Mám trochu obavu, že průměrná kvalita vysokoškolských studentů, a tudíž i absolventů, má v čase sestupnou tendenci. Na jedné straně příležitosti cestovat a studovat v zahraničí umožňují nadaným studentům se dramaticky od průměru a zbytku odlišit, ale těch opravdu špičkových a kvalitních není tolik, kolik by Česká republika potřebovala.
Nemám zkušenost z pedagogické praxe na středních a základních školách. Ale dle mé osobní zkušenosti i jako rodiče si myslím, že bychom měli více ctít tradiční vzdělávání, které u nás vždy bylo na vysoké úrovni. A za zcela zásadní považuji podporu rozvíjení kritického myšlení, kterého se naší společnosti dramaticky nedostává.
Zároveň k oněm vysokým školám dodávám, že bych nebyl proti nějaké formě spoluúčasti a stipendií, která by zvýšila osobní odpovědnost.

Nevyřadilo by to pak sociálně slabší studenty?
Určitě by to muselo být pouze v kombinaci se systémem stipendií. Máte pravdu, že chudší nebo nějak znevýhodnění lidé s talentem musí ve společnosti dostat šanci a pomoc. Jinak se ochuzuje ta společnost i oni. My už dlouho spolupracujeme s projektem Dejte šanci dětem, který se věnuje dětem z dětských domovů, tak tohle můžu potvrdit z první ruky. Spousta z nich je velice šikovných.

JUDr. Ondřej David

Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Titul Ph.D získal po pětiletém pobytu a studiu v Mnichově. V roce 2012 se spojil s kolegy Burzanovským, Knoblochovou a Davidovou ve sdružení a z něj vznikla advokátní kancelář DBK Partners. Ta se specializuje hlavně na obchodní, správní a daňové právo. Vyniká v transakčním právu, kde se dvakrát za sebou stala právnickou firmou roku.  DBK Partners je také silná v oblasti nemovitostí a fondů. Ondřej David se zaměřuje na právo životního prostředí.

(epa)