Zkvalitnění posudků si klade za cíl návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech z dílny Ministerstva spravedlnosti. Pro nové uchazeče zavádí vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Většina odborníků se však o návrhu vyjadřuje negativně. Zkušený znalec Lukáš Křístek v rozhovoru pro Českou justici říká, že návrh všem přitěžuje a může znaleckou obec rozložit.
Jak hodnotíte nový zákon o znalcích jako celek? Stejný návrh zákona byl přijat vládou už v minulém období, kdy ho znalecká obec kritizovala.
Pokud bude zákon přijat – a dodržován – v tomto znění, tak se znalecká činnost rozloží.
Paradoxně téměř všem zákon přitěžuje. Znalci mají mít zákonem uloženo mnoho nových formálních povinností. Jejich nedodržení znamená automaticky trest.
Pokud znalec udělá formální chybu, kterou zjistí soud nebo policie či státní zástupce, pak je nucen to bez zbytečného odkladu oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu (§ 36, odst. 1 navrhovaného zákona). Pokud je s posudkem nespokojena jedna strana sporu, tak na takovou formální chybu soudce upozorní. Pokud předseda krajského soudu zjistí, že znalec se formálně provinil (§ 39), pak musí být znalec potrestán. Podle § 39, odst. 3 od uložení správního trestu nelze upustit. Takže automatické trestání. Od potrestání nelze upustit.
Znalci se ovšem mohou poté soudit.
I vinou automatického trestání budou soudy zavaleny správní agendou, jakožto správní úředníci ve věcech znaleckých. Protože některé tresty povedou ke ztrátě oprávnění, následně se věc bude řešit v rámci správního soudnictví. A jiný soudce má oznamovací povinnost, jak jsem řekl před chvíli. Nárůst soudní administrativy a případů bude značná. Pro soudy bude navrhované znění zákona znamenat přítěž pro soudní soustavu. To jsme ale trochu odbočili. Pro advokáty a účastníky řízení v civilu či obžalované v trestním řízení je v navrhovaném zákoně riziko, že si najmou znalce, který nakonec bude u soudu svědčit v jejich neprospěch.
Chcete říct, že znalec půjde proti svému zadavateli u soudu?
Při správné konstelaci mu nic jiného nezbyde, protože i znalec musí dodržovat zákon. Znalec bude mít novou povinnost, zapsat do elektronické on-line evidence, kterou vede ministerstvo, zadané posudky (§ 27, odst. 3). Ministerstvo bude vědět o všech zadaných posudcích všech znalců on line. Předpokládejme, že advokátovi se posudek nehodí pro obhajobu, a nezaloží ho do spisu. To ale nepadá na váhu.
Ministerstvo může nechat do evidence posudků nahlédnout jakémukoli orgánu veřejné moci, tedy i trestním orgánům či soudům (§ 29, odst. 5, poslední věta).
No a dle § 28, odst. 6 „Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.“ A znalec bude obhajovat, protože mu to nařizuje zákon.
Někteří teoretičtí právníci se podivují, že zákon, který má 50 paragrafů, deleguje na ministerstvo spravedlnosti právo sepsat 13 vyhlášek, respektive upravit vyhláškami 13 různých problémů. To je 1 vyhláška na 4 paragrafy zákona.
Ministr spravedlnosti ovšem poukazuje na to, že některé posudky mají nyní nízkou kvalitu, že se dají lidově řečeno koupit. Vy jeho slova popíráte? V některých mediálně známých kauzách jako třeba nehoda Romana Janouška nebo obvinění zdravotní sestry z Rumburka budily posudky přinejmenším pochybnosti. Není tedy na místě podmínky pro znalce opravdu zpřísnit?
Ne, jeho slova nepopírám, má pravdu. Ale navrhovaný způsob řešení je špatný. A k předpokládanému výsledku nepovede. Znalců je zhruba 10 000. Troufám si říct, že více než 95 % z nich jsou velmi slušní a poctiví lidé. V tak velké mase lidí se vždy najde černá ovce, ať už se jedná o znalce, soudce, poslance nebo fotbalové rozhodčí. A kvůli nim se zákony neměnily.
Zpřísňují se postihy za formální prohřešky, které nejsou v příčinné souvislosti s obsahovou kvalitou posudku. V případech, které uvádíte, bylo znalcům vytýkáno, že jejich posudek nebyl pravdivý. Toto může být postihováno již podle současného zákona, ale nikomu se do toho moc nechce. Navíc je daná část zákona napsána tak nešťastně, že je zde možný výklad, že nepravdivý posudek nepůjde podle zákona ve správním řízení postihnout.
Jaké další změny Vám v navrhované úpravě vadí?
Asi vlivem lobbingu se dostala do návrhu prováděcí vyhlášky velká nelogičnost. V návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu je uvedeno „zvláštní ustanovení o oceňování podniku: podnik musí oceňovat vždy alespoň tři znalci společně nebo znalecký ústav; znalecká kancelář musí takovýto posudek podávat vždy pomocí alespoň tří znalců.“
Pomineme chybné názvosloví. Dnes nemáme podniky, ale máme závody. V případě znaleckého zkoumání vraždy shodou okolností navrhovaný zákon o znalcích upravuje i trestní řád, kde navrhuje, aby se počet lékařů provádějících soudní pitvu snížil ze dvou na jednoho.
Za vraždu může být člověk odsouzen na doživotí. A pro pitvu postačí jeden znalec. Ještě v rumburské kauze to byli povinně dva znalci. Pro ocenění závodu budou potřeba tři znalci, přičemž jde jen o peníze. Jsou peníze více než život nebo svoboda? Jaké hodnoty vyznává stát?
Mohlo by vás zajímat
Ale ministerstvo zde upozorňuje, že jde jen o to, že dva znalci nebudou obligatorní a v případě složitosti případu je možné druhého soudního lékaře přibrat. Stát navíc významně ušetří.
V případě pitvy bude jeden znalec, maximálně dva znalci. V těch nejtěžších případech v rámci trestního práva jsou obligatorně přizváni dva znalci. Pokud se manželé rozvedou, tak zubařskou praxi či železářství na náměstí budou oceňovat tři znalci obligatorně. Má se šetřit na počtu znalců, kteří provádí pitvu, když všude kolem sebe vidíme, jak vláda rozdává?
Ještě zmíním některé další chyby. Chybná je již definice znalecké činnosti v § 1, odst. 1. Divím se, že se zde neozvali státní zástupci. Není také logické, abyste byl zbaven znaleckého oprávnění, i když jste nedostal trest zákazu činnosti. Postačí, že dostanete pokutu 100 000 Kč a více (§ 14, odst. 1, písm. a) ve spojení s § 5, odst. 1, písm.e).
Odhad dopadu nového zákona na znalce se dá jen těžce určit, protože nám chybí informace za minulost. Důvodová zpráva dnes – v roce 2018 – uvádí poslední údaje například o počtech znalců za rok 2014. Přičemž již musí být známy údaje za rok 2016.
Co tedy v návrhu chybí? Co trápí znaleckou obec nejvíce?
Dnes je to jednoznačně odměňování. Sazby platí od 1. 1. 2003. Zákon i prováděcí vyhláška mají nabýt účinnosti 1. 1. 2020. Takže sazby budou platit minimálně 17 let nezměněny. Znalci nejsou žádná jednotná lobby, proto si nic neprobovali, a proto se odměna nezvýšila. Dnes je v rozpětí 100 – 350 Kč za 1 hodinu. To vypadá pěkně, ale jen vypadá. Nejsou to peníze, které znalci zůstanou. Z toho znalec platí pronájem a vybavení kanceláře, počítač, tiskárnu. Musí si z toho našetřit na dovolenou, kupuje literaturu. Nemá jistotu stálého příjmu.
Nedávno proběhla tiskem zpráva, že nástupní plat pokladní v Lidlu bude 23 333 Kč hrubého. Protože mu proplácí zaměstnavatel i dovolenou, tak náklad na prodavače je na 1 hodinu minimálně 200 Kč. A to prodavač nemusí ze svého platit výdaje, které jsem uvedl výše. Práce pro soudy lukrativní není.
Resort spravedlnosti ale v návrhu slíbil zvýšení odměny. Nově by znalci měli dostávat od 300 do 550 korun. To je málo?
Ano, je to málo. Znalci ví, jak neochotně 15 let po poslední úpravě znalečného soudci přiznávají 350 Kč za 1 hodinu. A argumenty budou, že tento posudek není extrémně náročný, takže sazba 550 Kč se na něj nevztahuje. Když proti znalci stojí advokát, který je v soudní síni jako doma, pak obhajoba posudku je velmi náročná činnost. V trestních věcech mnohdy na posudku závisí, zdali člověk bude zbaven svobody. Ministerstvo se rozhodlo, že po 17 letech zvýší odměnu, zákon a vyhláška mají platit od roku 2020. Ale rozhodlo se diskriminovat. Někteří znalci jsou si rovnější, to se prolíná celým zákonem. Odměna se má zvýšit ze současných 100 – 350 Kč za hodinu pro znalce a znalecké kanceláře (soukromoprávní znalecký ústav) na 300-550Kč za hodinu. A veřejnoprávní na 500 – 750 Kč za hodinu.
Diskriminace je v sazbách, a umocňuje se tím, že například vysoká škola neplatí nájem, vybavení kanceláří, platy pedagogů jsou také hrazeny odjinud a všechny ostatní náklady nehradí z uvedených peněz, takže všechny peníze může použít na odměny učitelům.
Dostatečné peníze to nejsou. Od roku 2003 vzrostla průměrná mzda na dvojnásobek, a mzdy odborníků ještě více. Dnes je průměrná mzda 29 000 Kč hrubého. Jaké hodinové sazby mají například instalatéři?
Stále mluvíte o tom, že je zákon diskriminační a upřednostňuje znalecké kanceláře. Z čeho tak usuzujete kromě finanční stránky?
Ano. Navrhovaný zákon je diskriminační hned ve dvou rovinách. Jednak diskriminuje soukromoprávní znalecké ústavy – nově znalecké kanceláře. A favorizuje veřejnoprávní ústavy, které se mají jmenovat stejně – znalecký ústav. Už samotný název „ústav“ zní honosněji než „kancelář“.
Znalecké kanceláře oproti znaleckým ústavům musí plnit řadu dodatečných podmínek, jako například musí v nich být znalci. Ústav žádné znalce mít nemusí. Znalec se musí rozhodnout, zdali bude působit jako znalec nebo člen kanceláře. Ale může působit jako znalec a zároveň jako člen ústavu a to člen kolika ústavů si přeje. Až úsměvné je zdůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy k § 2: „Je potřeba zdůraznit, že pokud znalec působí ve znaleckém ústavu, pak nevykonává znaleckou činnost znalec jako takový, ale ústav, znalec v něm pak figuruje jako jakýkoli jiný zaměstnanec či obdobná osoba, nikoli jako vykonavatel znalecké činnosti.“
Minimální požadovaná praxe u znalce na oceňování je 10 let. Za kancelář musí psát posudek znalec. U ústavu stačí 3 roky výzkumu. V rámci ústavu se bere posudek na vědomí. Kanceláři může být pozastavena činnost, ústavu nikoli. Ústavy jsou pod minimální kontrolou.
Návrh také diskriminuje znalce proti soudcům. Jsou známy případy, kdy soudce byl speciálním trestním senátem Nejvyššího správního soudu uznán vinným, a od potrestání bylo upuštěno. Zákon o soudcích toto umožňuje. Znalci nemají takovou odpovědnost a na druhou stranu takové podmínky k výkonu činnosti. Proto by měli být trestáni mírněji. Opak bude pravdou. U znalců nebude možno od potrestání upustit (§ 39, odst. 3). U soudců se to děje.
Při odborných diskusích také zaznělo, že nový zákon ohrozí minoritní znalecké oblasti. Proč?
Existují znalci, kteří píší posudky z fanatismu, není to jejich zdroj obživy. Napíší třeba 2 posudky za 3 roky. Jsou to znalci z minoritních oborů, například znalec, který posuzuje, proč se parašutistovi neotevřel padák. I tito znalci se budou muset povinně pojistit, i na tyto znalce bude platit přísné trestání. I tito znalci budou muset mít povinně datovou schránku. I těmto znalcům přibyde administrativa a nárůst povinností. Nebudou mít zapotřebí dále se znalectví věnovat. Zůstanou jen největší fanatici. A jenom ti, kterým nebude odebráno znalecké oprávnění z důvodu nečinnosti (§ 35, odst. 4). Pokud znalec nenapíše alespoň 4 posudky za 5 let, je na libovůli úředníka, zdali mu odebere znalecké oprávnění nebo ne.
Toto bude mít dopad do trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení si budou více najímat znalce na slib, jednorázové znalce v případech, kdy pro danou činnost nebude existovat znalec. Advokát si jednorázového znalce najmout nemůže.
JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA (*1971) je absolventem Vysoké školy ekonomické, Prague International Business School a právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je partnerem ve znaleckém ústavu Moore Stephens ZNALEX, s. r. o. zabývajícím se oceňováním, znalcem a autorem knihy Znalectví. Publikuje na odborná témata.
Eva Paseková
