Unie obhájců České republiky podlala návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem o návrhu Městského soudu v Praze. Ústavní soudci se budou zabývat oprávněním policistů odebírat biologické vzorky. Obhájci mají stejně jako navrhovatelé za to, že současný stav je nezákonný a protiústavní.
Jak již Česká justice informovala, Městský soud v Praze, konkrétně senát v čele se soudkyní Vierou Horčicovou, Ústavnímu soudu navrhl zrušení dvou ustanovení paragrafu 65 zákona o Policii ČR, které odebírání a uchovávání vzorků konkrétně upravují.
Na základě tohoto problematického ustanovení, na které Unie již delší dobu upozorňuje, odebírají orgány činné v trestním řízení vzorky biologického materiálu, za účelem budoucí identifikace, každému, kdo byl obviněn ze spáchání úmyslného trestného činu. Tyto vzorky, ze kterých lze získat profil DNA osoby, pak zůstávají uloženy v databázi. „Jedná se jednoznačně o zásah do základních lidských práv, a to práva na respektování rodinného a soukromého života dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí dle čl. 7 Listiny základních práv a svobod a jejích trestněprávních aspektů při odebírání biologického materiálu,“ uvedla Unie obhájců ve svém stanovisku.
Podle Unie je nepřípustné, aby byl biologický materiál odebírán osobám podezřelým z jakéhokoliv úmyslného trestného činu, bez konkrétnější úpravy druhu a závažnosti trestného činu a bez stanovení doby, po kterou mohou být takto získané osobní údaje zpracovávány. „Stejně tak není stanoven předvídatelný postup v případě, že osoba, které byl biologický materiál odebrán, nebude následně odsouzena,“ napsalo prezidium v prohlášení.
Oproti snímání otisků je podle názoru soudců z Městského soudu v Praze odebrání biologického vzorku, z něhož lze získat profil DNA, taktéž větší zásah do tělesné integrity dotčeného jednotlivce. Z uchovávaného profilu DNA lze také získávat rozsáhlé informace o jeho původci, případně jeho příbuzenských vazbách. U vzorků DNA, namítají soudci, hrozí nebezpečí z důvodu jejich zneužití při jejich ztrátě nebo odcizení a výslovně zmiňují „podstrčení stopy profilu DNA na místě činu“. Vláda už avizovala, že u Ústavního soudu bude proti zrušení dotčeného paragrafu.
(epa)