Nejvyšší správní soud (NSS) se ve středu ani napodruhé nezačne zabývat kárnou žalobou na pražského soudce Kamila Kydalku. Důvodem odročení na neurčito je Kydalkova námitka podjatosti podaná vůči předsedovi senátu Jakubovi Camrdovi. Uvedla to mluvčí NSS Sylva Dostálová. Kárný senát měl žalobu projednat už na konci února, tehdy se Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Camrda odmítá, že by byl ve věci podjatý.
Kárnou žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem je to, jakým způsobem soudce kritizoval pro Seznam Zprávy amnestijní rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause.
Kydalka České justici sdělil, že předsedovi kárného senátu nestačila jeho neschopenka jako omluva z nařízeného jednání a požadoval potvrzení od lékaře, že se k soudu nemůže dostavit. Dostal prý ale šibeniční termín, do kterého nebylo možné jeho požadavky splnit. „Lhůta dvou hodin byla nereálná a šikanující. Dále jsem v námitce podjatosti uvedl, že mi vadí, že nebylo přihlíženo k tomu, na jaké dny mám nařízeno jednání ve svých věcech na Městském soudu v Praze. Dále namítám, že JUDr. Camrda dříve pracoval jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti, tudíž není záruka, že celou věc projedná objektivně,“ sdělil pražský soudce. Tomu také vadí to, že Camrda mu již dříve sdělil, že mandát jeho kárného senátu brzy vyprší a proto je třeba jeho věc projednat. „Dělá to na mě dojem, že moje věc má být skončena za každou cenu,“ dodal Kydalka.
V souladu s § 8 odst. 5 soudního řádu správního ve spojení s § 10 zákona č. 7/2002 Sb. o uplatněné námitce podjatosti rozhodne jiný senát Nejvyššího správního soudu. Předseda kárného senátu Jakub Camrda, i vzhledem k tomu, že námitka podjatosti směřuje vůči jeho osobě, se necítí oprávněn sdělovat, resp. ze včerejšího podání kárně obviněného soudce interpretovat, v čem mají tvrzené důvody jeho podjatosti spočívat.
Camrda se podjatý necítí, soudce nezná
„V každém případě rozhodnutí jiného senátu NSS o námitce podjatosti by mělo být po svém vydání zveřejněno, byť v anonymizované podobě, na webových stránkách NSS, a z toho rozhodnutí by měly být tvrzené důvody, jak je uchopil senát rozhodující o dané námitce, patrné. Pro účely tohoto rozhodnutí poskytne JUDr. Jakub Camrda jako předseda kárného senátu v souladu se zmiňovanými zákonným ustanoveními vyjádření v tom smyslu, že se necítí ve věci jakkoli podjatý, nemá žádný osobní vztah ke kárně obviněnému soudci, resp. vůbec ho osobně nezná, nemá ani žádný osobní poměr k dané věci, k zástupci kárně obviněného ani ke kárnému navrhovateli a nedomnívá se, že by důvody, které kárně obviněný uvádí, zakládaly jakékoli pochybnosti o jeho nepodjatosti,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Kydalka v médiích o Klausově amnestii hovořil opakovaně, kárné žalobě kvůli tomu čelí až nyní. „Amnestie byla špatná, to mi nikdo nevymluví,“ řekl reportérům pořadu Zvláštní vyšetřování. Podle Kydalky měl aboliční článek amnestijního rozhodnutí pomoci konkrétním lidem. Mimo kamery údajně Kydalka sdělil reportérce Sabině Slonkové domněnku, kdo si abolici – tedy zastavení vleklých trestních stíhání – objednal a kolik peněz zaplatil. Šlo prý o 300 milionů korun, důkazy ale podle zveřejněné reportáže nezazněly. Z reportáže vyplynulo, že mělo jít o podnikatele Pavla Tykače.
Problémem není, že Kydalka prohlásil Klausovu amnestii za špatnou. Kárné provinění však podle Vávry naplňuje zpochybnění procesu jejího vzniku a také úvahy o tom, že za ni bylo zaplaceno. „Soudce tedy nepochybně nesmí bezdůvodně, bez důkazů, zpochybnit proces vzniku amnestie, jakožto jednoho z pramenů práva v demokratickém právním státě,“ stojí v návrhu. Z něj také vyplývá, že návrh na zahájení kárného řízení inicioval právě Tykač.
Klausova amnestie z 1. ledna 2013 se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20.000 lidí. Zastaveno bylo stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.
Kydalka už v minulosti stanul před kárným senátem kvůli tomu, jakým způsobem vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát jej v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud.
Podle ústavních soudců Kydalka skutečně porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců. Představitelé justice si musejí uchovávat odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, zdůraznil Ústavní soud. Kydalka se kvůli své kauze již obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
(epa, čtk)
