Případ obviněného soudce Ivana Elischera vyvolává řadu otázek. Jednou z nich je, jakým způsobem se dostaly do soudcovy kanceláře prostorové odposlechy. Soudcova kancelář byla „napíchnutá“ řadu měsíců. Předseda Vrchního soudu Jaroslav Bureš o nich nevěděl a nemá ani tušení, kdo je povolil. K věci odmítá cokoliv sdělit polcie i státní zastupitelství. Bureš dnes uvedl, že z usnesení o zahájení trestního stíhání soudce Elischera vyplývá, že šlo o selhání jednotlivce, nikoliv systému.
Otázka, zda byly odposlechy povoleny soudem, přitom zajímá nejen soudce Vrchního soudu v Praze. Předseda Jaroslav Bureš České justici řekl, že o nasazení odposlechů nevěděl. „Který soud a zda-li povolil prostorové odposlechy nevím a ani se to nedozvím. Nikdo nemá povinnost mě o tom informovat, jakkoliv bych považoval za nejméně žádoucí, aby o tom předseda věděl. Má to obrovský vliv na chod soudu,“ uvedl.
Pochopitelně tak neví, jak se nahrávací zařízení do budovy fyzicky dostalo – dokáže si to prý pouze představit se znalostí fungování budovy soudu. „Odposlechy jsou dnes nedílnou součástí trestního řízení, ale jejich používání přináší různá úskalí,“ řekl Bureš.
Mohlo se totiž například stát, že v kanceláři odposlochávaného soudce se o rozhodnutí radil zcela jiný senát, než ten Elischerův. „Policie vám řekne, že samozřejmě takové informace vyřadí a nemůže je použít, ale jsou někde venku,“ dodal. Informace získané odposlechy jsou podle něj dnes nepochyně neodmyslitelnou součástí trestního řízení, ale mají svá úskalí. „Předpokládám, že byly regulérně povoleny, to si nedovoluji zpochybnit. Nemyslím si, že by si někdo v takové kauze dovolil porušit jakýmkoliv způsobem zákon,“ řekl Bureš.
Z jeho slov na dnešní tiskové konferenci vyplynulo, že celkově není příliš spokojený s tím, jak ho orgány činné v trestním řízením o celé věci (ne) informují. I o usnesení o zahájen í trestního stíhání si musel Bureš napsat přímo městskému státnímu zástupci Martinu Erazímovi, jinak by jej nezískal.
Situace zatím spíš nasvědčuje tomu, že odposlechy povolil pouze státní zástupce. „K případu se v této fázi řízení nevyjadřujeme,“ sdělila České justici mluvčí dozorujícího státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. A tradičně mlčí i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Náš útvar k této trestní věci neposkytuje žádné informace. Se svými dotazy se obracujte na Mětstské státní zastupitelství v Praze, které trestní řízení dozoruje,“ uvedl pouze mluvčí Jaroslav Ibehej.
Ohledně nasazení odposlechů v budově Vrchního soudu v Praze se přitom již delší dobu spekuluje i mezi zdejšími soudci. Podle informací České justice policie o nasazení odposlechů na VS v Praze žádala v minulém roce opakovaně u soudů na Moravě, avšak neúspěšně. Zda se jednalo o tento případ a zda nebyla posléze úspěšná jinde, je nyní otázkou, na kterou by bylo vhodné znát odpověď. Stejně tak, zda byly odposlechy nasazeny přímo do kanceláře soudce, anebo policie techniku umístila například do veřejí dveří, což je oblíbený způsob obcházení povinnosti vyžádat si k nasazení odposlechu svolení soudu.
Individuální selhání
Poté, co si nastudoval obvinění, pobvažuje Bureš obvinění Elischera za velmi závažná. Rozhodovací činnost jeho senátu nechá prověřit v rámci svých pravomocí. „To, jak a proč rozhodli ostatní členové senát, zjišťovat nemůžu,“ uvedl Bureš s tím, že by tak narušil nezávislost soudců. Jak jednotliví členové senátu hlasovali, je tajné a porady členů senátu jsou vázány mlčenlivostí.
Dodal, že senát rozhoduje při poradách, takže je rozsudek výsledkem dlouhé, složité a náročné diskuse. „Nemám vůbec žádné důvody předpokládat, že kolega Elischer, jak vy říkáte ukecával kolegy ve smyslu, aby rozhodli proti svému přesvědčení. To tak vůbec nemusí být,“ řekl Bureš.
Zajímavé je, že státní zástupci nepodali dovolání proti žádnému z podezřelých rozsudků, o jejichž ovlivnění se píše v obvinění, a nebyly tak přezkoumány Nejvyšším soudem. „Když jsem si ta rozhodnutí četl, tak jsem tam nenalezl jedinou nepřesvědčivou větu, která by mě vedla k otázce, proč tak ten soud rozhodl,“ prohlásil Bureš.
Kauzu Elischera považuje za individuální selhání. „Sytémově tomu zabránit nelze. takzvaný systém měl spočívat v tom, že doktor Elischer měl poskytovat informace z rejstříku soudu, kam má přístup každý soudce. Já musím soudcům vytvořit podmínky, aby mohli nahlížet do jiných rozsudků a čerpat z nich informace už proto, že jsme povinen dbát na to, aby rozhodnutí v podobných věcech byla jednotná,“ reagoval Bureš na dotaz České justice, zda bude přijímat další opatření, aby se zabránilo podobnému případu jako u soudce Elischera.
Ministrovi spravedlnosti Robertovi Pelikánovi (ANO) ale navrhne, aby soudce dočasně zprostil funkce.Pelikán už ale včera avizoval, že tak velmi pravděpodobně učiní.
Dodal, že soudci z pražského vrchního soudu stále nemohou uvěřit tomu, z čeho byl Elischer obviněn. „Cítí i pocit rozhořčení. Především nám vadí, jaké světlo to vrhá na náš vrchní soud, to si ani nedovedete představit,“ řekl Bureš novinářům ve druhé největší soudní síni budovy. Ve stejné soudil Elischerův senát a padly policií vyšetřované rozsudky.
Soudce byl zadržen v úterý. Policie ho obvinila z přijímání úplatků a ovlivňování trestních řízení ve prospěch obžalovaných, za což mu hrozí až 12 let vězení. Soudce je stíhán vazebně. V kauze bylo obviněno dalších pět lidí, z nichž ve vazbě skončil pouze jeden člověk, který podle policie uplácení soudce organizoval.
Eva Paseková
