Člen ústavně právního výboru Marek Výborný (KDU-ČSL) není zastáncem přílišných aktivistických zásahů do Ústavy, protože tento základní zákon státu je podle něj třeba spíše chránit a chovat se konzervativně. „Domnívám se, že i v otázkách termínů by měla zůstat Ústava svým způsobem „nekonkrétní“. A je úkolem politiků, aby respektovali a ctili ústavní zásady a to, co se občas označuje jako „duch Ústavy“,“ uvedl v rozhovoru pro Českou justici. Promluvil i o novele insolvenčního zákona a další legislativě.
Jste předsedou podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení. Jak se díváte na výboj legislativy v posledních letech, a co by se mělo ještě v této oblasti změnit? Jsou dnes nastaveny práva věřitelů a dlužníků optimálně?
Téma insolvencí je velkým problémem, který se nedotýká zdaleka jen právních souvislostí. Jedná se o problém celospolečenský. Svědčí o tom více jak 860 000 občanů, kteří čelí exekuci. Je to často výsledek dluhových pastí, do kterých se dostali i v důsledku činnosti firem s lichvářskými praktikami, ale je to také důsledek osobní naivity a nezodpovědnosti lidí samotných. Stát tedy v této otázce musí řešit jak právní prostředí a cesty, jak u většího počtu dlužníků dosáhnout za určitých podmínek na oddlužení, tak i prevenci formou vzdělávání a osvěty, aby občané zodpovědně nakládali se svými finančními možnostmi. Chybí nám finanční gramotnost a osobní zodpovědnost. A samozřejmě je třeba striktně potírat jakékoli sklony k lichvářským praktikám některých firem. Nutné je ale také pamatovat na práva věřitelů, na straně kterých jsou v mnoha případech i obce a města, státní organizace či poctiví podnikatelé. Z našeho pohledu novela předkládaná ministrem Pelikánem situaci neřeší a může některé problémy naopak ještě prohloubit. Podvýbor by měl hledat a diskutovat rozumná kompromisní řešení.
Ústavně právní výbor projednal novelu daňového řádu, která je podle advokátů snahou prolamovat mlčenlivost. Co tomuto návrhu říkáte?
Ano, je zde zjevné nebezpečí, že s návrhem nutné transpozice evropské směrnice DAC5 dojde nad rámec požadavků směrnice k úpravě povinností jednotlivých soukromoprávních subjektů. Návrh zakotvuje povinnost poskytovat údaje, se kterými přijdou vybrané subjekty do kontaktu při své činnosti. Zjevně zde je ohrožen princip mlčenlivosti nejen u advokátů, ale i notářů, exekutorů a dalších profesních uskupení. Sdílím jejich obavy, a i v kontextu Listiny základních práv a svobod jsem na to poukázal ve své zpravodajské zprávě při projednávání v Ústavně právním výboru PS.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán prohlásil, že předloží nový zákon o státním zastupitelství, pokud na něm bude všeobecná shoda. Má stávající návrh vaši podporu?
Prohlášení pana ministra beru za politickou proklamaci. Nejsem si jist, zda v současné době je reálné prosadit v Parlamentu zákon o státním zastupitelství. A v jeho navrhované podobě, kdy zde není konsensus ani v právnické obci, je vhodnější ho vůbec nepředkládat. Bohužel personální nezávislost státního zastupitelství je dnes velmi sporná a obecně by se měly hledat cesty, jak ji posílit.
Měla by v rámci justice vzniknout nějaká forma soudcovské samosprávy? A jaká by měla být pravidla pro výběr soudců a předsedů jednotlivých soudů?
Ano, jsem pro posílení nezávislosti soudnictví a k tomu jistě může pomoci i zavedení soudcovské samosprávy. A pokud jde o pravidla pro jmenování soudců, tak podporuji hlavně to, aby byla maximálně transparentní, což dnes ne úplně platí. A pravděpodobně by bylo vhodné také jejich sjednocení v rámci soudní soustavy ČR.
Jste spoluautorem novely zákona o střetu zájmů, který reaguje na povinnosti dané místním zastupitelům. V čem by měla změna spočívat?
Problémem není transparentnost veřejného sektoru. Problémem je disproporce, která zde vzniká v situaci, kdy zákon klade stejné nároky na starostu obce o 150 obyvatelích a na ministry, poslance či hejtmany. Druhým závažným problémem je charakter celého registru, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, a který je dnes veřejně přístupný bez jakéhokoli omezení. Domnívám se, že oba problémy by se měly řešit. Ten druhý je jistě složitější a vyžádá si delší diskusi i se zástupci Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a samotnými komunálními politiky. A protože se výrazně blíží termín komunálních voleb, chci svojí novelou, která z povinností vůči majetkovým a příjmovým přiznáním vyjímá neuvolněné členy samospráv, alespoň přispět k tomu, abychom nepřišli o zkušené komunální politiky, kteří nyní vážně zvažují, že nebudou s ohledem na tento zákon kandidovat. Vážně hrozí rozvrat komunální sféry, což by znamenalo mimo jiné nárůst nucených správ Ministerstva vnitra a tím i zbytečné výdaje ze státního rozpočtu.
Zastupitelů se týká i jejich časté trestní stíhání, přičemž mnoho z nich končí osvobozujícími rozsudy. Už se rýsuje nějaké návrh, jak tuto situaci řešit
Mandátový a imunitní výbor si prostřednictvím výboru ústavně právního vyžádal stanovisko a hlavně analytickou statistiku od Ministerstva spravedlnosti a to zvláště k aplikaci § 221 Trestního zákoníku „Porušení povinností při správě cizího majetku z nedbalosti“. Ten graf jsem viděl a je pro mě alarmující zvláště do doby let 2013 – 2015. Nejsem si jist, že je nutná přímo novelizace, pravděpodobně by stačilo, aby se sjednotila praxe státního zastupitelství a vyšetřovatelů a méně podléhala v minulosti některými politiky a skupinami vyvolávané až protikorupční hysterii. Ano, nedbalostní charakter je zde jistě diskutabilní.
Jste pro změny Ústavy? Kupříkladu s ohledem na různé interpretace týkající se vzniku vlády, pověření či jmenování premiéra, uzákonění nějakých lhůt, aby nedocházelo k dlouhodobému fungování vlády bez důvěry?
Nejsem zastáncem přílišných aktivistických zásahů do Ústavy. Tento základní zákon státu je třeba spíše chránit a chovat se konzervativně. Domnívám se, že i v otázkách termínů by měla zůstat Ústava svým způsobem „nekonkrétní“. A je úkolem politiků, aby respektovali a ctili ústavní zásady a to, co se občas označuje jako „duch Ústavy“.
Komunista Zdeněk Ondráček se stal šéfem komise pro kontrolu GIBS. Co to znamená?
Je ostudné, že 29 let po pádu komunismu bude stát v čele komise kontrolující bezpečnostnmí složky člověk, který byl součástí totalitní represe, nikdy se od ní nedistancoval, s nulovou sebereflexí. Bohužel ukázalo se, že zobchodovat hlasy pro zvolení poslance Ondráčka za podporu vznikající vlády má přednost.
Obě vyšetřovací poslanecké komise, jak k policejní reorganizaci, tak k policejním únikům přijaly řadu doporučujících usnesení, které se týkaly řady legislativních opatření, směřujících směrem ministerstvu vnitra a spravedlnosti. Měla by se podle vás v tomto období měnit v tomto směru legislativa?
Ještě minulý ústavně právní výbor měl ministra spravedlnosti na slyšení v této záležitosti. Více se již celou problematikou nezabýval. Já zde očekávám iniciativu spíše ze strany vlády a ministra vnitra resp. spravedlnosti. Nakonec to byli právě ministři za hnutí ANO, kteří tehdy nešetřili kritikou. Uvidíme, s čím přijdou.
Dušan Šrámek
