Podmínky pro oddlužení lidí v dluhové pasti se možná zmírní. Sněmovnanavzdory kritice z řad ODS v dnešním úvodním kole podpořila vládní novelu insolvenčního zákona, podle níž by do procesu oddlužení mohli vstoupit dlužníci v podstatě bez ohledu na výši svých závazků. Lidé by museli splatit tolik, kolik by byli schopni. Předloha přečkala návrh ODS na vrácení vládě k dopracování a zamířila k posouzení do ústavně právního a sociálního výboru. V nich zřejmě dozná změn.
Předloha neznamená dluhovou amnestii, zdůraznil ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Zmírnění podmínek pro insolvence by podle něj dalo druhou šanci lidem, kteří spadli do dluhové pasti a ani při vynaložení veškerého úsilí nejsou schopni zastavit nárůst svých dluhů, natož je splatit. „Dnes jsou odsouzeni de facto k ekonomické smrti,“ uvedl ministr.
Novela předpokládá, že proces oddlužení by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů. Hranice by nebyla stanovena. „Dle mého přesvědčení představuje Ministerstvem spravedlnosti předložená „oddlužovací novela“ systémové řešení, které je potřebné nejen z pohledu dlužníků, ale i věřitelů. Je tomu tak proto, jelikož tato novela umožní řešení úpadku statisícům lidí, kteří jej za současného právního stavu de facto řešit nemohou. Cestou pro ně totiž není a nemůže být exekuční řízení, ve kterém jsou pro ně dluhy mnohdy nesplatitelné, neboť exekuční srážky nestačí ani na pokrytí neustále narůstajících úroků a smluvních pokut. Těmto dlužníkům pak nezbývá nic jiného než pobyt v ekonomické šedé zóně, tedy práce načerno, ze které nemají nic ani věřitelé, ani společnost (resp. sociální, zdravotní a daňovým systém),“ sdělil České justici insolvenční správce Oldřich Řeháček z Administrace insolvencí City Tower.
Proti normě naopak vystupují zástupci České asociace věřitelů (ČAV). Zákon podle nich není adekvátním řešením předluženosti části českých obyvatel a ve svém důsledku může naopak přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování na úkor věřitelů, kteří by nově ztratili jistotu jakéhokoli minimálního uspokojení. „Za vhodnější řešení ČAV považuje zachování současného stavu, kdy dlužník musí během 5 let splatit alespoň 30 procent svých dluhů, do těch by ovšem nově mohly být počítány například pouze původní jistiny. Zahrnuty by naopak nebyly úroky, poplatky či smluvní sankce, které mohly v některých případech až mnohonásobně přesáhnout výši původního dluhu, a byly tak hlavní příčinou uvíznutí některých dlužníků v dluhové pasti. Vedle toho by byl dlužník povinen uhradit ještě náklady věřitele spojené se soudním řízením,“ uvedla mluvčí ČAV Alžběta Běličová.
Dluhy se mají platit
„Dluhy se mají platit,“ zdůraznil v argumentaci proti vládnímu návrhu Ivan Adamec (ODS). Problém lidí v dluhové pasti podle něj existuje, novela jej chce řešit za cizí peníze. „Návrh je nespravedlivý vůči lidem, kteří své dluhy splácejí,“ řekl Adamcův stranický kolega Jan Bauer. Chybí mu rozbory, zda je předloha v souladu s právními a ústavními pravidly, jaké budou její náklady a zda nepovede k masivnímu zneužívání na úkor věřitelů.
„Jakékoli plošné oddlužování je hazard,“ přidala se ke kritikům Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Poslanec Dominik Feri (TOP 09) podotkl, že pokud by novela nedoznala při dalším projednávání změn, v závěrečném schvalování by pro ni nehlasoval. Podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by hrozila paralýza insolvečních soudů. Na splácení pohledávek by dohlížely podle ní jen formálně a oddlužily by každého. Válková míní, že zákon by se mohl vztahovat jen na pohledávky, které vznikly před jeho účinností.
Poslanci z některých dalších klubů změkčení podmínek insolvencí v debatě v podstatě podpořili, avizovali ale řadu pozměňovacích návrhů. „Míříme správným směrem. Lidé se musí v přijatelné době z dluhové pasti dostat,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura. Podle Piráta Lukáše Koláříka se šance na splácení dluhů vstupem do insolvence zvyšuje. „Věřím, že výsledkem debaty v Poslanecké sněmovně bude zákon, který vrátí předluženým lidem důstojnost a dá jim šanci na nový začátek,“ řekl zpravodaj normy Jan Chvojka (ČSSD).
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Předloha předpokládá, že dlužník bude oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent, třeba i nic. Nutná by byla pravidelná měsíční platba insolvenčnímu správci.
Novela ale na druhou stranu zavede nová omezení pro povolení oddlužení. Insolvenční soud by mohl žádost zamítnout například v případě, že dlužník by nebyl schopen splácet v plné výši pohledávky věřitelů na výživném.
Stejnou předlohu dostala Sněmovna od tehdejší vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL už v minulém volební období. Dolní komora ji tehdy nestihla projednat.
(čtk, epa)
