Sněmovna dnes propustila do závěrečného čtení vládní novelu daňového řádu, která má umožnit správcům daní přístup k širšímu okruhu údajů určeným pro výběr daní. Novela na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Novela čelí kritice za to, že jde nad rámec evropské směrnice a některé údaje chce využívat i pro tuzemskou správu daní. Někteří poslanci chtějí navrhované nástroje omezit.
Údaje poskytované již nyní podle zákona proti praní špinavých peněz Finančnímu analytickému úřadu by měly povinné subjekty nově poskytovat i finanční správě v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Týká se to bank, záložen, poskytovatelů platebních služeb, advokátů nebo daňových poradců. Část povinných subjektů by údaje měla poskytovat nad rámec evropské směrnice i pro tuzemskou správu daní. Jde hlavně o banky.
Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (za ANO) se to ale netýká třeba advokátní komory nebo komory daňových poradců nebo třeba exekutorské komory. Jejich údaje budou sloužit jen k mezinárodní spolupráci při správě daní. Ministryně v reakci na kritiku hlavně pravicových poslanců argumentuje tím, že podle evropské směrnice by měl nárok na údaje potřebné pro vybírání daní třeba německý úřad, ale český už nikoli.
Poslanec Pirátů Jakub Michálek však předložil návrh, aby i advokáti, notáři, exekutoři nebo daňoví poradci museli poskytovat údaje i české finanční správě. Půjde však jen o případy daňových úniků nad půl milionu korun, což je částka, kterou trestní zákoník označuje za značnou škodu. Navíc by se informace vyměňovaly mezi vedením příslušné profesní komory a Generálním finančním ředitelstvím, jak navrhl ústavně právní výbor. „Vrací tu úpravu tam, kde jsme my kdysi na začátku legislativního procesu začali a vlastně jsme ustoupili v zájmu implementace evropské směrnice,“ řekla ministryně Schillerová.
Čtěte také: Právní výbor chtěl zúžit přístup správců daní k dalším údajům, Benda s návrhem neuspěl
Mohlo by vás zajímat
Ústavně právní výbor doporučil mimo jiné z návrhu vypustit tu část, která ukládá bankám nebo záložnám povinnosti poskytovat správcům daně informace k identifikaci zařízení, kterými klienti obsluhují sjednané služby. Jde třeba o IP adresy nebo telefonní čísla. Výbor také na návrh Heleny Válkové (ANO) doporučil, aby se nové povinnosti nevztahovaly na dobu před účinností zákona a aby na ministerstvu financí vzniklo kontaktní místo, které by o informace žádalo. Komunikovalo by výhradně s profesními komorami.
Poslanec ODS Marek Benda s předsedou klubu TOP 09 Miroslavem Kalouskem předložili pozměňovací návrhy, které počítají s tím, že některé údaje by šlo získávat jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní. Místo daňového řádu chtějí, aby se změny promítly jen do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. „Snažíme se tím pozměňovacím návrhem tu novelu přizpůsobit pouze přímé implementaci, aby tam nebylo nic nad rámec povinné implementace novely proti praní špinavých peněz a boji s terorismem,“ řekl Kalousek.
