Ministři ve středu projednají, zda vláda vstoupí do dvou řízení u Ústavního soudu a s jakým stanoviskem. První řízení se týká návrhu části senátorů na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, které upravuje doplatky na bydlení v oblastech se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Ve druhém řízení se budou ústavní soudci zabývat oprávněním policistů odebírat biologické vzorky.
Sporné ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, které napadla skupina 17 senátorů, umožňuje od loňského června obcím iniciovat vyhlášení oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde pak obyvatelům nevzniká nárok na doplatek na bydlení.
Změna, jež se do vládní novely dostala pozměňovacím návrhem poslance Vladislava Vilímce (ODS), popírá podle senátorů zásady z Listiny základních práv a svobod – konkrétně princip obecné rovnosti či princip zákazu diskriminace. V ustanovení spatřují také bezdůvodný zásah do svobody pohybu a pobytu. Z materiálu vyplývá, že ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) doporučila, aby vláda do řízení u Ústavního soudu vstoupila a aby návrh senátorů podpořila.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) naopak u druhého řízení doporučil, aby vláda po svém vstupu do řízení podpořila zamítnutí návrhu. Kvůli biologickým vzorkům se na ústavní soudce obrátil pražský městský soud. Projednává totiž žalobu muže, kterému policisté odebrali vzorky, ačkoliv byl obviněn z porušení pravidel hospodářské soutěže.
Jak již Česká justice informovala, Městský soud v Praze, konkrétně senát v čele se soudkyní Vierou Horčicovou, totiž Ústavnímu soudu navrhl zrušení dvou ustanovení paragrafu 65 zákona o Policii ČR, které odebírání a uchovávání vzorků konkrétně upravují. Zmíněná ustanovení jsou podle soudců z pohledu Ústavou a Listinou zaručených práv nedostatečná a v návrhu poukazují i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, která jejich návrhu přisvědčuje.
Nynější úprava policii umožňuje za účelem budoucí identifikace odebírat vzorky biologického materiálu komukoliv, kdo byl obviněn ze spáchání úmyslného trestného činu.
Soudci v návrhu poukazují na to, že odebrání a uchovávání vzorků genetického materiálu „může představovat závažný zásah do soukromí dotčených jednotlivců, a to závažnější, než shromažďování jiných osobních údajů podle § 65 odst. 1 zákona o Policii“. Oproti snímání otisků je podle názoru soudců odebrání biologického vzorku, z něhož lze získat profil DNA, taktéž větší zásah do tělesné integrity dotčeného jednotlivce. Z uchovávaného profilu DNA lze také získávat rozsáhlé informace o jeho původci, případně jeho příbuzenských vazbách. U vzorků DNA, namítají soudci, hrozí nebezpečí z důvodu jejich zneužití při jejich ztrátě nebo odcizení a výslovně zmiňují „podstrčení stopy profilu DNA na místě činu“.
(čtk, epa)
