V roce 2017 Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala podezření z protiprávního jednání fyzických a právnických osob v celkem 551 případech. Z uvedeného počtu případů zjistila 451 pachatelů protiprávního jednání. Vyplývá to ze  Zprávy o činnosti  za rok 2017, kterou má Česká justice k dispozici.

Inspekce následně trestně stíhala, nebo sdělila podezření ve zkráceném přípravném řízení 251 fyzickým a právnickým osobám, z toho 135 příslušníkům policie, 30 příslušníkům Vězeňské služby, 22 příslušníkům Celní správy ČR, 13 zaměstnancům Policie ČR, 6 zaměstnancům Vězeňské služby, 45 civilním osobám a jedné právnické osobě.

Ve srovnání s rokem 2016 se jedná o nárůst o čtyři trestně stíhané osoby. Odevzdáno příslušnému orgánu pro podezření ze spáchání přestupku bylo 23 věcí, ke kázeňskému nebo kárnému projednání 159 věcí.
Nejčetnějším druhem zjištěného protiprávního jednání byly trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, zejména trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplácení. Celkem se jednalo o 167 trestných činů. Dále to byly trestné činy proti majetku, jako je krádež, zpronevěra, podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Celkem se jednalo o 83 trestných činů. V pořadí třetí nejčetnější byly trestné činy proti životu a zdraví, tedy ublížení na zdraví, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, celkem 44 trestné činy.

Vede korupčního jednání

V roce 2017 GIBS zdokumentovala celkem 56 trestných činů vykazujících znaky korupčního jednání. K nejčastějším formám korupce i nadále patří předávání informací za úplatu či protislužbu, neoprávněné lustrace v informačních systémech, ovlivňování řízení v nezákonný prospěch, spolupráce na vydírání osob (zejména podnikatelů), nelegální pronášení předmětů do věznice a přijetí úplatku za neřešení dopravního deliktu.

Mohlo by vás zajímat

Analýza se věnuje i problémům s úniky informací. „Bezpečnost státu je dominantní oblastí, na kterou mají úniky informací nejzávažnější dopad a způsobené škody jsou nenahraditelné. Úniky takových informací mohou zmařit řízení vedené těmito orgány, řádné plnění služebních úkolů, nebo vážně ohrozit bezpečnost státu a občanů ČR. Mimo to také snižují důvěru veřejnosti v celý bezpečnostní systém,“ uvádí se v dokumentu.

K únikům informací dochází nejčastěji následujícími způsoby:

– úmyslné poskytnutí informace za účelem získání neoprávněného prospěchu

– poskytnutí informace s cílem někoho poškodit

– snaha být zajímavý pro okolí, příbuzné či známé osoby prezentací zážitků ze služby

– snaha někomu v dobré víře pomoci s řešením nějaké události

– informace poskytnuté nad rámec oficiálních komentářů nebo sdělené neoprávněnou osobou

V oblasti úniků informací v roce 2017 zdokumentovala GIBS celkem 81 trestných činů. Trestní stíhání bylo zahájeno vůči 40 osobám, z toho se jednalo o 26 příslušníků Policie, přičemž nejfrekventovanějším případem je neoprávněná lustrace v policejních nebo jiných evidencích.

Odposlechy

V roce 2017 GIBS ukončila 172 úkonů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle ustanovení § 88 trestního řádu, což je o 48 odposlechů více než v roce 2016. Tyto úkony byly nasazeny celkem v 51 trestním spise, což jsou 3,4 úkony odposlechu na jeden trestní spis. Nejfrekventovanější skutkovou podstatou v rámci 172 úkonů odposlechu bylo zneužití pravomoci úřední osoby (39,2 %). Následuje trestný čin přijetí úplatku s podílem 14,7 % na celkovém počtu úkonů. Třetí nejčetnější skutkovou podstatou byl trestný čin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací vyjádřený 11,8 % z celkového počtu úkonů. V pořadí četnosti dále následuje skutková podstata trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy s 7,8% z celkového počtu 172 úkonů.

Pokud se týká sledování, za loňský rok GIBS ukončila 258 úkonů sledování osob a věcí dle § 158d trestního řádu. Tyto úkony sledování byly nasazeny celkem v 39 trestních spisech.

Nejfrekventovanější skutkovou podstatou v rámci 258 úkonů sledování bylo stejně jako v případě odposlechů zneužití pravomoci úřední osoby (38,6 %). Následuje trestný čin přijetí úplatku s podílem 15,7 % na celkovém počtu úkonů. Třetím nejčetnějším trestným činem byl neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací s podílem 10,8 % z celkového počtu úkonů. Dalším trestným činem je nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy s podílem 6,0 % a trestné činy podplácení a nadržování se stejným podílem 3,6 % z celkového počtu úkonů.

„Z víceletého srovnání vyplývá, že počty nasazovaných úkonů odposlechu a úkonů sledování mají kolísavou tendenci. Vývoj počtu nasazování a využívání těchto úkonů však výrazně nevybočuje z intervalu využívání a nasazování z předchozích let.  Pachatelé trestné činnosti spadající do věcné příslušnosti GIBS se dopouštějí kvalifikovaných zločinů, které mají často prvek stíhání podle mezinárodních smluv,“ vysvětluje zpráva. Jak dále pokračuje, dalším zásadním hlediskem je to, že pachatelé těchto jednání jsou zpravidla velice dobře obeznámeni s metodami a formami policejní práce. Tato skutečnost značně ztěžuje GIBS prošetřování těchto protiprávních jednání. Za účelem odhalování a dokumentování této trestné činnosti GIBS využívá všech zákonných prostředků, včetně úkonů odposlechu a úkonů sledování. „Generální inspekce bezpečnostních sborů využívá úkony odposlechu a úkony sledování na základě zákonných zmocnění, v souladu s právními předpisy, v přiměřené míře, s dostatečnou efektivitou a s minimálním zásahem do lidských práv a důstojnosti osob,“ uzavírá zpráva.

Dušan Šrámek