Odejmout ministrovi spravedlnosti oprávnění odvolávat z funkce vedoucí státní zástupce vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství navrhuje skupina poslanců za TOP09. Stejně jako u nejvyššího státního zástupce by měli pevně dané funkční období a byli by odvolatelní pouze na základě kárného řízení. Návrh rozšiřuje řadu kárných žalobců o veřejného ochránce práv, ale transparentní vznik funkcionářů neřeší. Česká justice se na návrh podívala podrobně.

Návrh skupiny poslanců mění postavení vedoucích státních zástupců, které přibližuje k postavení soudních funkcionářů, aniž by ovšem jakkoli měnil charakter a obsah práce státního zástupce, který je v současnosti prokurátorem i veřejným žalobcem v monokratické soustavě úřadu, jež je součástí moci výkonné.

Podle poslanců TOP09 by napříště vedoucí státní zástupce měli být bez předchozího kárného řízení neodvolatelní po dobu pevného funkčního období, které má u nejvyššího státního zástupce činit deset let a u zbylých vedoucích státních zástup sedm let.

Ministr spravedlnosti dnes může kteréhokoli vedoucího státního zástupce –  s výjimkou nejvyššího – odvolat,  pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce, a to na návrh nadřízeného vedoucího státního zástupce. „Pouze k odvolání z funkce vedoucího státního zástupce z důvodu porušení povinnosti při výkonu státní správy státního zastupitelství může ministr spravedlnosti přistoupit i bez návrhu příslušného nadřízeného vedoucího státního zástupce,“ shrnují stávající úpravu  poslanci v návrhu.

Nově by funkcionáře státního zastupitelství mohl odvolat pouze soud. „Změnou odstavce 4 se navrhuje odejmout ministru spravedlnosti toto oprávnění odvolávat z funkce vedoucí státní zástupce vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství. Tím dochází ke sjednocení právní úpravy, a to tak, že důvody pro odvolání vrchního, krajského a okresního státního zástupce z vedoucí funkce budou shodné s důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce, přičemž odvolat je z vedoucí funkce bude možné ve všech případech pouze na základě rozhodnutí nezávislého kárného senátu, který rozhodne o uložení kárného opatření odvolání z vedoucí funkce,“ vysvětlují změnu poslanci v odůvodnění návrhu.

Mohlo by vás zajímat

Zvláštní čin kárná odpovědnost vedoucího

Z tohoto důvodu poslanci mění i další zákon, a to zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, který upravuje kárné řízení. Poslanci navrhují zavést zvláštní provinění vedoucího státního zástupce. Kromě kárné odpovědnosti státního zástupce má existovat také kárná odpovědnost vedoucího státního zástupce. Navíc se podle TOP09 má rozšířit řada kárných žalobců, kteří mohou navrhnout odvolání funkcionáře státního zastupitelství.

Do zákona má být doplněn tento odstavec:

„(6) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat

  1. a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci,
  1. b) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci pro kárné provinění v oblasti správy státního zastupitelství,
  1. c) vedoucí státní zástupce proti vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství nižšího stupně ve svém obvodu.“

Poslanci tuto úpravu sami nazývají absurdní, avšak nutnou z důvodu právní jistoty: „Navrhované zavedení nového druhu kárného provinění vedoucího státního zástupce je nutno promítnout do jednotlivých ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Především musí být ustanovení zákona č. 7/2002 Sb. výslovně vztažena i na projednávání těchto kárných provinění, a to provedením úpravy v jeho § 1 a § 2 písm. a). V případě, že by tak nebylo učiněno u kárných řízení o kárných proviněních vedoucích státních zástupců, mohl by se do úvahy dostat i právní výklad, že pokud takovou změnu do zákona zákonodárce nezapracoval, rozhodl se řízení o kárném provinění vedoucích státních zástupců tomuto zákonu nepodřídit. Byť by se taková argumentace mohla zdát absurdní, z důvodu právní jistoty se navrhuje, aby tato ustanovení byla příslušným způsobem doplněna i pro kárná řízení o kárném provinění vedoucích státních zástupců. V návaznosti je třeba příslušně upravit (obdobně, jako u funkcionářů soudů) i ustanovení § 12 odst. 3, § 14, 15, § 22, § 23 a § 24,“ uvádí se doslova v odůvodnění návrhu.

 

Návrh připomíná Pospíšila, Baxu, Rampulu, Křivance

Obsah návrhu v tomto směru připomíná funkční období Jiřího Pospíšila (dříve ODS, nyní TOP09), který z pozice ministra spravedlnosti svým rozhodnutím odvolával vedoucí státní zástupce i bez návrhu a dokonce bez vědomí jejich nadřízených státních zástupců, jako tomu bylo v případě krajského státního zástupce KSZ v Ústí nad Labem Jiřího Křivance.

Vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu pak opakovaně odvolával na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana například kvůli pracovnímu setkání státních zástupců mimo pracoviště. Pospíšilově návrhu vyhověl až Nejvyšší správní soud.
Byl to předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který „řešil“ rozdíl mezi státním zástupcem a vedoucím státním zástupcem a Vlastimilu Rampulovi přiřkl například vinu za průtahy v případu „Gripeny“, ve kterém vykonával dozor státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Případ „Gripeny“ ovšem nakonec neúspěšně ukončila nová vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, a to ze stejných důvodů, proč se nedařilo dovést případ k vyjasnění za Vlastimila Rampuly. Kauzu Česká justice ve třech dílech podrobně analyzovala s použitím zahraničních zdrojů, které před tím nikdy nebyly v ČR zveřejněny. Ukázalo se, že ČR nemohla mít a neměla na případ s mezinárodním přesahem vliv.

K tomu ostatně dospěla i Bradáčová v roce 2014, když Gripeny zastavovala poté, co dospěla k závěru, že v zahraničí není žádný zájem věc objasnit a informace v zemích, kterými případ procházel, jsou České republice odpírány. To ovšem bylo známo už v roce 2010, kdy za to byl Vlastmil Rampula odvolán z funkce.

Vyšetřování bylo torpédováno politickými dohodami, které šly mimo ČR, i ve Velké Británii, uvedla již dříve Česká justice.

Průtahy v trestním řízení má řešit ombudsmanka

Poslanci topky také navrhují rozšířit řadu kárných žalobců o instituci veřejného ochránce práv. „Rozšiřuje se oprávnění veřejného ochránce práv podat návrh na zahájení kárného řízení vůči kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci pro kárné provinění v oblasti správy státního zastupitelství. Podle § 1 odst. 7 zákona o Veřejném ochránci práv se působnost ochránce nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů,“ uvádí skupina poslanců z TOP09 v návrhu.

Veřejný ochránce práv může nyní podat kárnou žalobu na soudní funkcionáře z jediného důvodu, a tím je státní správa soudu. Jenže pod touto kategorií veřejný ochránce práv nešetří, zda náhodou soud nekoupil více papíru do kopírky, nýbrž prověřuje průtahy v řízení nebo způsoby zadávání posudků.
Veřejná ochránkyně práv si kvůli tomu například stěžovala, že soudy jí odpírají přístup k osobním spisům vedoucích soudců.

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček pak zpracovával problém znaleckých posudků a průtahů v řízení. Veřejná ochránkyně práv podala kárnou žalobu na vedení Krajského soudu v Ostravě.

Podle návrhu poslanců TOP09 by napříště veřejná ochránkyně práv mohla podávat kárné žaloby na vedoucí státní zástupce v souvislosti s průtahy v trestním řízení včetně případů typově podobných zmíněným Gripenům.
Možnost odvolat vedoucího státního zástupce prostřednictvím kárné žaloby veřejné ochránkyně práv kvůli průtahům by si jistě nenechali ujít advokáti, kteří dnes mají pouze možnost na průtahy si stěžovat právě u vedoucího státního zástupce v rámci vnitřního dozoru a dohledu na příslušném státním zastupitelství.

Kabinetní justici poslanci přijímají

Návrh skupiny poslanců TOP09 se naopak vůbec nezabývá vznikem funkce vedoucího státního zástupce respektive mnohokráte deklarovaným návrhem, aby vedoucí státní zástupci museli procházet veřejným výběrovým řízením a funkcionáři nevznikali  v „kabinetní justici“.
Kritička netransparentnosti vrchní státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze Bradáčová naopak vyvolala pochybnosti o transparentnosti, způsobu a důvodech výběru vedoucích státních zástupců, které navrhuje do funkcí, včetně aktuálního obsazení vedoucího státního zástupce KSZ v Ústí nad Labem.
Krajským státním zástupcem KSZ v Ústí nad Labem byl nakonec bez výběrového jmenován Radim Kadlček, aniž by bylo veřejnosti byť jen naznačeno, proč.

Irena Válová