Elektronickou dálniční známku svázanou s konkrétní registrační značkou plánuje od roku 2020 Ministerstvo dopravy ČR. Kromě toho navrhuje zvýšení horního limitu pro dálniční poplatek na 2000 korun. Vytvoří tím prostor vládě pro případné zdražení kupónu. Zavedení systému na kontrolu zaplaceného poplatku je odhadováno na 110 milionů korun, roční údržba pak na 160-240 milionů. Nyní se platí 280 milionů ročně.
Nejen (staro)nový provozovatel mýtného systému pro kamiony by měl začít pracovat pro stát od roku 2020. Od tohoto data by také řidiči osobních vozidel mohli platit elektronické mýtné. Alespoň to navrhuje Ministerstvo dopravy ČR, které připravilo změnu Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.). Náklady na zavedení potřebné technologie na kontrolu zaplacených poplatků odhaduje na 110 milionů korun, ročně by pak provoz systému měl stát přijít na 160-240 milionů korun. Podle zprávy ministerstva dopravy jsou nynější náklady s „papírovými“ kupony cca 280 milionů korun ročně. Stát by tak mohl ušetřit několik desítek milionů korun ročně.
„Předložený návrh obsahuje novou úpravu úhrady časového poplatku ve vazbě na státní poznávací značku vozidla. Úhradu bude možné provádět i bezhotovostně, prostřednictvím internetu či mobilních aplikací. Provedení úhrady bude zaznamenáno v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění, tj. informačním systému, který bude provozovat Státní fond dopravní infrastruktury,“ uvádí se v materiálu z dílny ministerstva dopravy. Podle něj budou do této evidence zaznamenávána rovněž osvobození vozidel od zpoplatnění, a to na základě oznámení provozovatelů takových vozidel adresovaných Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Pro ZTP až tři vozidla osvobozená od poplatku
Podle návrhu ministerstva budou moct držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P nahlásit až tři vozy, kterými jezdí, nebo jsou jimi přepravováni. Osvobození od placení dálničního poplatku bude však platit je ne chvíli, kdy držitel průkazu bude prokazatelně ve vozidle.
Ekologická auta platit nebudou, vozy na stlačený plyn polovic
Součástí návrhu je i rozšíření okruhu vozidel osvobozených od zpoplatnění, a to o vozidla používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík nebo tato paliva v kombinaci s jiným palivem, avšak za podmínky, že emise CO2 nepřesahují v kombinovaném provozu hodnotu 50g/km. Vozidla na stlačený plyn (CNG) budou platit poloviční částku oproti běžným automobilům. Osvobození elektrických či vodíkových aut by mohlo podle ministerstva dopravy způsobit propad příjmu z využívání dálnic o 25,5 milionu korun ročně. Tedy pokud se potvrdí stávající odhady, že by v roce 2020 mohl vzrůst počet těchto vozidel na ze stávajících 1.300 na 17.000. Při stávajícím počtu těchto automobilů by propad v příjmech nebyl tak markantní.
Podle ministerstva dopravy neodpovídá současný systém distribuce a kontroly dálničních kuponů současným technologickým možnostem. „Problematickým aspektem současné právní úpravy je zejména omezená možnost kontroly úhrady časového poplatku, úniky z příjmů ze zpoplatnění způsobené paděláním dálničních kuponů, zvýšená zátěž na veřejné rozpočty a životní prostřední v souvislosti s výrobou, distribucí a likvidací papírových kuponů, a rovněž nadbytečná zátěž spojená s prováděním úhrady časového poplatku,“ uvádí ve zprávě úředníci ministerstva.
Rozdělení časových úseků zůstane jako nyní, tedy 10 a 30 dnů a celoroční. Poplatek bude možno uhradit bezhotovostně, prostřednictvím internetu či mobilních aplikací. „Kontrola úhrady časového poplatku bude prováděna zejména prostřednictvím videodetekce, při níž bude s využitím kamerového systému, který bude rozpoznávat státní poznávací značky vozidel, ověřováno, zda má vozidlo uhrazený časový poplatek. Zachována však zůstane i kontrola prováděná přímo v provozu, při níž bude možné mimo jiné kontrolovat i to, zda jsou naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,“ uvádí se v materiálu.
Návrh nově formuluje i skutkové podstaty přestupků, a to ve vazbě na nové povinnosti řidičů a provozovatelů vozidel. Kromě standardního projednávání přestupků v řízení o přestupku bude možné uložení pokuty příkazem na místě či vyřízení přestupku úhradou určené částky. Kompetence k provádění kontroly a řešení přestupků zůstanou i nadále v rukou policistů a celníků.
Stamilionové náklady
Ministerstvo ve svém materiálu vypočítává i náklady na zavedení celého systému. „S přechodem na nový způsob úhrady časového poplatku a jejího prokazování a kontroly budou spojeny jednorázové investiční náklady, zejm. na pořízení informačního systému, ve kterém budou evidovány informace o uhrazených časových poplatcích, o osvobození vozidel a o vozidlech, která použijí zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku, dále na vybudování internetového portálu a mobilních aplikací, na vzájemnou integraci příslušných informačních systémů a rovněž osazení kontrolních zařízení přímo na pozemních komunikacích. Tyto jednorázové investiční náklady jsou odhadovány ve výši cca 110 mil. Kč s tím, že mohou být podle zvoleného typu pořizovacího modelu rozpuštěny v nákladech provozních,“ píše se v ministerském materiálu.
Provozní náklady pak ministerstvo odhaduje na cca 160 – 240 milionů ročně. „Oproti současnému stavu, kdy si výroba a distribuce dálničních kupónů každoročně vyžádá výdaje ve výši cca 280 mil. Kč, by mělo dojít každý rok k úspoře finančních prostředků ve výši cca 40 – 120 mil. Kč. Tyto náklady budou hrazeny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury,“ uvádí se dokumentu.
Ministerstvo také navrhuje zvýšit limit pro cenu ročního dálničního poplatku ze stávajících 1.500 korun na 2.000. Vytvoří tak prostor pro vládu, pokud ta by se rozhodla zvýšit cenu ročního poplatku. Podle ředitele odboru komunikace ministerstva dopravy Jakuba Stadlera se však pro rok 2019 o zvýšení ceny ročního kuponu neplánuje.
Jiří Reichl
