V souvislosti se schvalováním nového zákona o znalcích Ministerstvo spravedlnosti připravilo i související novelizaci trestního řádu. Na základě připomínky Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) by se tak měl zrušit institut dvou znalců obligatorně přibíraných k prohlídce a pitvě mrtvoly. Zástupci České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně to považují za nebezpečný návrh ohrožující řádný výkon soudnělékařské služby. S tím ministerstvo nesouhlasí.
Změna příslušného ustanovení trestního řádu proběhla na základě připomínky NSZ k doprovodnému zákonu, který reaguje na novou úpravu soudních znalců a tlumočníků. A to již v minulém volebním období. Návrh doprovodného zákona, který byl rozeslán do připomínkového řízení, navrhoval změnu v tom smyslu, že se specifikovalo znalecké oprávnění znalce provádějícího pitvu. NSZ v připomínkách navrhlo, aby se vypustila povinnost přibírat k pitvě dva soudní znalce. Ministerstvo spravedlnosti tomu vyhovělo. „Návrh NSZ jsme na pracovní úrovni konzultovali se zástupci policie a soudů, návrh doprovodného zákona projednala také trestní komisí Legislativní rady vlády, která v něm neshledala žádné problémy,“ reagoval na dotazy České justice Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.
V tomto volebním období už zákon dostal z meziresortního připomínkového řízení výjimku a lékaři tak neměli možnost podle nich zásadní změnu jakkoliv konzultovat. „V této souvislosti se výbor České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně výslovně zříká jakékoliv zodpovědnosti plynoucí z následků případně nastanuvších při prosazení těchto odborně neopodstatněných a řádně nezdůvodněných návrhů,“ uvádí lékaři v prohlášení.
Institut dvou znalců u soudní pitvy byl zaveden v českých zemích již rakouským trestním řádem ze dne 29. července 1853, kdy dle § 88 „ohledání a otvírání mrtvého těla předse bráti se má dle předpisů zvláštních o tom vydaných od dvou lékařů“ i pozdějším c. k. trestním řádem č. 119/1873 ř.z., v kterém dle § 128 „ohledání a otevření mrtvého těla mají předsevzíti dva lékařové“. Téměř 170 let starý právní institut je stále funkční nejen v České republice, ale např. i na Slovensku (§ 142 odst. 1 tr. poriadku) či v Německu (§ 87 odst. 1 Strafprozessordnung). Stávající praxe odpovídá i Doporučení Výboru ministrů členských států Rady Evropy č. R (99) 3 z roku 1999 o sjednocení pravidel pro soudnělékařskou pitvu (Harmonization of medico-legal autopsy rules. Committee of Ministers. Council of Europe), dle kterého mají soudní pitvy provádět vždy dva lékaři, z nichž alespoň jeden musí být specialistou v oboru soudní lékařství.
Podle lékařů může navrhovaná změna ohrozit průběh trestního řízení. „Bylo by paradoxní situací, kdyby soudní pitvu prováděl pouze jeden lékař, de facto za nižšího personálního, odborného a kontrolního standardu, než jaký charakterizuje pitvu zdravotní. To by bylo stejně absurdní, jako kdyby na základě administrativního rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR měl např. operační zákrok – odstranění ledviny – provádět pouze jeden lékař s odborně nepodloženým odůvodněním že dva chirurgové již nejsou třeba, přičemž jiné technicky jednodušší a medicínsky méně závažné operační zákroky by nadále prováděli dva, popř. i více chirurgů,“ uvedl v prohlášení předseda České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Petr Hejna.
Ministerstvo navrhuje přibírání dvou znalců fakultativně v „obtížných či obdobných“ případech. Obava o riziko zmaření trestního řízení tak není podle resortu opodstatněná. „Prohlídka a pitva mrtvoly by měla být nově vždy prováděna lékařem se specializací na soudní lékařství. Proto není nutné, aby tento úkon prováděli dva znalci. Pokud se bude jednat o zvlášť důležitý výkon, je možné, aby prohlídku a pitvu mrtvoly prováděli i nadále znalci dva (oba z oboru soudního lékařství, případně druhý z jiného lékařského odvětví, které má vztah k příčině úmrtí), to je v souladu s první větou příslušného ustanovení trestního řádu,“ vysvětluje Říman. Podle prohlášení lékařů v případě přibírání pouze jednoho znalce exponenciálně roste riziko ztráty důkazně použitelných výstupů soudní pitvy a to i kvůli tomu, že obtížnost prováděné pitvy nelze odhadovat před jejím začátkem. „Nálezy zjištěné v průběhu pitvy nezřídka výrazně ovlivňují vyznění celého případu a zejména „kontrola pomocí čtyř očí“ zvyšuje diagnostickou objektivitu a spolehlivost prováděné pitvy ,“ varuje Hejna.
Podle ministerstva není námitka, že pitva mrtvoly je úkonem z povahy věci neopakovatelným, příliš opodstatněná a není důvod, aby byli dva znalci přítomni u každého případu. „V praxi nejsou zaznamenány případy, že by již v průběhu pitvy a formulace pitevního nálezu došlo k fatálním chybám či nedostatkům při provedení pitvy. Naopak pokud vyvstanou pochybnosti o správnostech závěrů soudní pitvy, vždy se tak stane až v průběhu řízení před soudem. V těchto případech nemůže ani přítomnost druhého znalce zjištěné závady či nejasnosti odstranit,“ nesouhlasí s argumenty Hejny zástupce ministerstva spravedlnosti.
Resort pak upozorňuje i na ekonomické hledisko. Počty nařízených soudních pitev a s tím související náklady totiž stále stoupají. V roce 2012 bylo nařízeno 2 174 soudních pitev které stály přes 47,5 milionů korun, v roce 2015 soudních pitev 2 415 a vyšly na téměř 57 milionů korun.
Zákon o tlumočnících a překladatelích stanoví přísnější a jasně daná kritéria pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění, zvyšuje také odměny za odvedenou práci. Aktuálně by se měl dostat do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo spravedlnosti ho však ze současné schůze stáhlo, protože k jednomu z doprovodných zákonů přiložilo chybnou důvodovou zprávu.
Eva Paseková
