Hromadné žaloby nemají být včleněny do občanského civilního procesu, ale mají být upraveny zvláštním zákonem jako například exekuce. V konečné podobě věcného záměru to navrhuje ministerstvo spravedlnosti navzdory námitkám, že tento speciální zákon a jeho důsledky dopadnou špatně. Proti návrhu jsou advokáti, ale i ministerstvo financí.
Upravit hromadné žaloby ve stávajícím občanském řízení soudním a nebo je upravit v rámci nového civilního řádu soudního zavrhuje v konečné verzi věcného záměru ministerstvo spravedlnosti. U navrhovatele jasně vítězí varianta přijmout pro hromadné žaloby speciální samostatný zákon: „Nevýhody předchozích dvou variant do značné míry umožňuje odstranit zakotvení hromadných žalob do samostatného zákona. V takovém případě odpadá problém s řešením, zda přijmout úpravu dočasnou do občanského řádu soudního, anebo vyčkávat na přijetí civilního řádu soudního,“ zdůvodňuje své rozhodnutí ministerstvo spravedlnosti ve zprávě RIA čítající 187 stran.
Bude bohatá debata, nebude se novelizovat
Podle zprávy RIA právě jen verze speciálního zákona vyvolá veřejnou debatu: „Zároveň tím nebude diskuze o hromadných žalobách ochuzena, neboť bude-li zákon předkládán samostatně, lze očekávat větší pozornost ze strany odborné veřejnosti. Konečně bude umožněno, aby problematika, která je do značné míry samostatná, zasahuje do různých fází řízení, do různých zákonů atd., byla řešena koherentně v jednom zákoně a nebyla roztříštěná podle toho, čeho se zrovna vybraná otázka týká,“ uvádí k tomu ministerstvo, které proto rozhodlo, že jde o nejvhodnější variantu.
Podle výroků ministerstva spravedlnosti ve zprávě RIA je varianta samostatného zákona nejvhodnější proto, že umožňuje na jednom místě a komplexně upravit všechny otázky kolektivního řízení se všemi jeho specifiky. „Nebude tak nutné novelizovat více předpisů, zejména pokud jde o otázku nalézacího a vykonávacího/exekučního řízení. Tato varianta zároveň nabízí možnost již od začátku paralelně pracovat na samostatném zákoně v koordinaci s pracemi na rekodifikaci civilního procesu, aniž by však byly oba předpisy co do data přijetí na sebe navázány. Je tak dána větší flexibilita pro předkladatele a zároveň se tím i podtrhává důležitost otázky hromadných žalob, které si zasluhují samostatnou diskuzi. Zároveň se předchází nežádoucí prodlevě při řešení faktických problému, které stojí v pozadí úsilí o zavedení hromadných žalob,“ dodává k tomu ministerstvo spravedlnosti.
Irena Válová