K ratifikaci tzv. Istanbulské úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách vyzval Evropský parlament všechny členské země unie, které tak dosud neučinily. To je případ i České republiky, která dokument podepsala jako jedna z posledních zemí EU v květnu 2016. Úmluva Rady Evropy vstoupila v platnost už v roce 2014, ratifikovalo ji ale zatím jen 17 členů unie. Pro ČR je podle některých kritiků zbytečná, zaznívají i názory, že vnáší novou genderovou ideologii.

Za nejlepší dostupný nástroj pro boj proti násilí na ženách označila Istanbulskou úmluvu většina řečníků, kteří na toto téma vystoupili při nynějším zasedání pléna Evropského parlamentu. Debaty se účastnil také eurokomisař pro digitální trh Andrus Ansip, který uvedl, že základním cílem úmluvy je podpora obětí násilí a žádný skrytý záměr v dokumentu obsažen není.

Část poslanců ale vyjádřila přesvědčení, že text je ovlivněn „ideologickými nánosy“, které jdou proti tradičnímu pojetí rodiny. V době přijetí úmluvy českou vládou se v tomto duchu vyslovili také tehdejší členové kabinetu za KDU/ČSL Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka. Před třemi týdny pak ratifikaci odmítl slovenský premiér Robert Fico, podle něhož jde smlouva proti definici manželství jako svazku muže a ženy a „zbytečně zpochybňuje přirozené rozdíly mezi muži a ženami“.

Europoslankyně zvolená za KDU/ČSL a členka výboru EP pro práva žen a rovnost pohlaví Michaela Šojdrová tak daleko nešla, nicméně vidí určité riziko, že by úmluva mohla být zneužita k šíření „genderové ideologie“, se kterou sama nesouhlasí. O stanovisku lidovců k Úmluvě již Česká justice informovala.

„Istanbulská smlouva požaduje (definovat) trestné činy: mrzačení ženských pohlavních orgánů, vynucené sňatky, potrat, sterilizace, stalking…. Je tam řada trestných činů, které už ale Česká republika má ve svém trestním právu,“ vysvětlila poslankyně, proč považuje ratifikaci v případě ČR za zbytečnou. Podstatu úmluvy podle ní v Česku naplňuje zákon o domácím násilí či práce vládních i nevládních organizací.

Mohlo by vás zajímat

Jako důležitou naopak vidí ratifikaci evropská poslankyně zvolená za ČSSD Olga Sehnalová. „I když Česká republika si vede v plnění bodů navrhovaných v Úmluvě obstojně a řada navrhovaných bodů je již obsažena v našem právním řádu, stále u nás například chybí dostatečná podpora pro oběti znásilnění a dostatek specializovaných center, která by poskytovala obětem bezplatnou pomoc,“ sdělila.

Obě české europoslankyně vyjádřily znepokojení nad zjištěním Evropské komise, že každá třetí žena v EU zažila od svých 15 let fyzické nebo sexuální násilí. „Stále přitom zůstává potrestáno pouze malé procento pachatelů, protože oběti se často nemohou nebo nechtějí obrátit na policii,“ poznamenala Sehnalová.

Rada Evropy – organizace nezávislá na EU usilující o podporu demokracie a ochranu lidských práv ve svých 47 členských státech – přijala Istanbulskou úmluvu v roce 2011 s cílem zavést nulovou toleranci vůči násilí na ženách po celé Evropě. Například v Polsku provázel její ratifikaci v roce 2015 tvrdý odpor tehdejší pravicové opozice a církve, která prohlašovala, že mezinárodněprávní akt je založen na „genderové, extremistické a neomarxistické ideologii“.

Kromě České republiky dosud neratifikovalo Istanbulskou úmluvu dalších deset členských zemí EU včetně Maďarska, Chorvatska nebo Lucemburska. Původní plán české vlády po jejím přijetí v roce 2016 byl takový, že dokument bude parlamentu předložen k ratifikaci do poloviny letošního roku.

(čtk, epa)