Předloňská kontroverzní reorganizace elitních policejních sborů a případ údajného ovlivňování trestního řízení, takzvaná kauza Vidkun, se po čase mediálního klidu opět vrací do hry. Informace, pramenící z obou dějů, totiž mohou mít podle zjištění České justice zásadní vliv na setrvání šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína. Toho před pár dny při osobním jednání vyzval k rezignaci premiér Andrej Babiš.
Poté, co ředitel GIBS Michal Murín v médiích oznámil, že na něj premiér Andrej Babiš vyvíjel nátlak, aby odstoupil nebo se objeví skandál, se napětí dále stupňuje.
Murína dnes vyslechli členové bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Poslanci ani Murín nechtěli dnešní jednání blíže komentovat. Považují to za předčasné, jelikož ještě neznají argumenty všech stran sporu.
Murín požádal o slyšení před výborem minulý týden. Poslancům chtěl předat informace, které se týkají kritiky jeho osoby ze strany Babiše. Jednání výboru bylo neveřejné a účastnilo se ho 15 z 18 členů. Murín před nimi mluvil zhruba dvě hodiny.
V GIBS také probíhá kontrola z ministerstva financí, která na inspekci zavítala krátce po vypjatém rozhovoru Babiše s Murínem. Hloubkový audit má být podle informací České justice naplánován na pět týdnů a je velmi zevrubný – kontroloři sahají i do velmi citlivých informací GIBS.
Hloubkovou kontrolu, jak sám přiznal, nařídil šéfce financí Aleně Schillerové sám premiér v demisi. Proti tomu se ohradil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Tvrdí, že Babiš nebyl oprávněn takovou prověrku nařídit, nařízení kontroly je podle něj jedině v kompetenci vlády. „Premiér přiznal, že finanční kontrolu v GIBS nařídil ministryni on sám. Ministra může úkolovat jen vláda svým usnesením. Premiér ne. Za druhé, finanční kontrola má být nestranná a nefungovat na politickou objednávku. V tomto případě byla zneužita pro nátlak na ředitele GIBS,“ konstatoval Kalousek.
Premiér Babiš následně prohlásil, že za ztrátou jeho důvěry v Michala Murína stojí také neuskutečněné kárné řízení. To vůči němu iniciovalo před blíže neručenou dobou olomoucké Vrchní státní zastupitelství (VSZ).
Podle několika zdrojů České justice měl pokus o vyvolání kárného řízení souviset s údajným Murínovým kontaktem s autorem kontroverzní policejní reorganizace z jara předloňského roku, tehdejším náměstkem Policejního prezidenta Zdeňkem Laubem. „Na odposleších se měly objevit jisté informace spojující Laubeho s Murínem. Státní zástupci z Olomouce chtěli kvůli údajně závadovému kontaktu s Murínem zahájit kárné řízení. Ale tehdejší premiér Bohuslav Sobotka to vyhodnotil tak, že v tom podnětu nejsou obsaženy racionální informace, které by ho k zahájení kárného řízení opravňovaly,“ příblížil České justici jeden ze zdrojů z bezpečnostní komunity, které jsme kontaktovali. Laube krátce po reorganizaci policie odešel pracovat na inspekci České pošty jako ředitel.
Premiér Babiš nyní veřejně vytýká svému předchůdci Bohuslavu Sobotkovi, že kárné řízení vůči Murínovi z popudu VSZ nezahájil. „Na Úřad vlády skutečně došel materiál ze státního zastupitelství. Materiál jsem vyhodnotil, podle mého názoru na základě tohoto materiálu ale nebylo možné zahájit kázeňské řízení,“ řekl k Babišovým výpadům Českému rozhlasu Sobotka.
K obsahu návrhu na kárné řízení se už ale konkrétně nevyjádřil. „Pokud by se ale státní zástupci z Olomouce domnívali, že pan Murín spáchal jakoukoli trestnou činnost, tak by přece postupovali v rámci trestního řízení. To není věc předsedy vlády, to byla věc státních zástupců. A vzhledem k tomu, že státní zástupci dospěli k názoru, že pan Murín nespáchal trestnou činnost, a viděli v tom možnost kázeňského řízení, tak to postoupili Úřadu vlády,“ pokračoval Sobotka. Podle něj šlo o věc, která byla v plně kompetenci předsedy vlády a za svým rozhodnutím si stojí. „Neviděl jsem v tom žádný důvod, proč by mělo být zahájeno kázeňské řízení s panem Murínem, a proto jsem rozhodl o tom, že zahajovat nebudu,“ uzavřel Sobotka. Toho si bezpečnostní výbor podle svého předsedy Radka Kotena (SPD) pozvali poslanci na další jednání.
Nebyl to první konflikt
Premiérem ve sporu o vedení GIBS použité výše zmíněné informace o nerealizovaném kárném řízení proti Murínovi nejsou prvním tvrdým střetem mezi žalobci a inspekcí. Situace se mezi nimi značně vyhrotila už vloni v lednu.
Tehdy Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zveřejnilo výsledky dohledové prověrky, která se týkala případu úzce souvisejícího s už zmíněnou kauzou Vidkun.
Šlo o veřejně známý „brutální únik informací od Policejního prezidenta“ z vyšetřování olomoucké IT firmy. S touto informací vystoupil v České televizi krátce po oznámení reorganizace předloni na jaře šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiří Komárek. Za svůj neověřený mediální výstup byl Komárek na sklonku roku nepravomocně odsouzen k ročnímu podmíněnému trestu.
Jak se po Komárkově výstupu s „brutálním únikem informací“ ukázalo, při vyšetřování byly v monitorované telefonní komunikaci prohozeni odesilatel a příjemce sms zprávy. Zodpovědni za toto pochybení byli příslušník GIBS Milan Vaculík a žalobkyně olomouckého VSZ Jarmila Ošlejšková. Podivný případnásledně přezkoumávalo NSZ.
A právě proti závěrečné zprávě k dohledové prověrce této kauzy se vedení GIBS tvrdě ohradilo. „Ve zprávě je několikrát zmíněno pochybení příslušníka GIBS a až následné pochybení dozorující státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Je třeba uvést, že státní zástupkyně si k prověření podnětu možného úniku informací z trestního řízení sama vybrala konkrétního příslušníka GIBS. Zároveň byl z její strany vydán striktní pokyn, že se s obsahem spisu bude seznamovat pouze tento vybraný příslušník, který bude jako jediný vykonávat úkony trestního řízení,“ ohradilo se vedení inspekce proti konstatování NSZ.
Podle GIBS šlo o zcela nestandartní postup, který byl ale ze strany vedení inspekce respektován. Po celou dobu na prověřování pracoval na případu inspektor Milan Vaculík. „A to výhradně podle pokynů dozorující státní zástupkyně VSZ v Olomouci, kterou také výlučně informoval,“ upozornila inspekce. K obsahu komunikace a rozsahu prováděných úkonů neměl nikdo jiný z GIBS přístup. Případ Vaculík uzavřel v březnu 2016. „V dubnu 2016 byl VSZ v Olomouci pokyn o neposkytování informací zrušen a dozorová státní zástupkyně písemně poděkovala řediteli GIBS za poskytnutou součinnost i profesionální práci zpracovatele. Tento dopis nás přiměl k přesvědčení, že kauza byla řádně a správně prověřena,“ uvedla inspekce.
Paradoxní na celé věci přitom je, že fatálně chybující inspektor Vaculík se následně stal šéfem olomoucké expozitury GIBS.
V aktuálním případu tlaku na Murínovo odvolání to bylo právě brněnské NSZ, které se proti Murínovi ohradilo. Respektive přímo nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Ze strany GIBS docházelo k různým pochybením, která byla státním zastupitelstvím vytýkána a následně projednávána. Mohu pouze konstatovat, že některá pochybení měla dlouhodobější charakter,“ řekl bez dalších podrobností serveru Aktuálně.cz po vypuknutí kauzy Murín Zeman.
Michal Murín jakékoli pochybení odmítá a vyjádřil se i k „nestandardním způsobem“ vyřízeném návrhu na kárné řízení. K tomu, které Andrej Babiš zmiňoval při interpelacích v Poslanecké sněmovně. „Mezi ředitelem GIBS a předsedou vlády došlo k písemné komunikaci, ve které se ke svému jednání vyjádřil s tím, že se žádného protiprávního jednání nedopustil. Ředitel GIBS nebyl nikdy kázeňsky trestán a nebylo s ním ani žádné kázeňské řízení do dnešního dne zahájeno. Zprostředkovaně zná jen část obsahu informací z VSZ Olomouc, které měly být zaslány na Úřad vlády ČR a jsou obsahem zmiňované písemné komunikace,“ uvedl mluvčí GIBS Ivo Mitáček. K případu údajné závažné kauzy řešené na VSZ Praha, kterou Babiš při svém vystoupení taktéž zmínil, Mitáček oznámil, že je v režimu utajení. „Ředitel Murín nebyl zbaven mlčenlivosti, proto se nemůže nijak bránit. Pokud dojde ke zbavení mlčenlivosti, tak se vyjádří,“ uzavřel mluvčí GIBS.
Jan Hrbáček
