Ústavní soud se začal zabývat poslaneckou stížností proti plošnému sběru a uchovávání dat o elektronické komunikaci. To v současné době ukládá provozovatelům komunikačních sítí, tedy třeba mobilním operátorům, zákon. Na vyžádání pak data musejí předávat policii a dalším institucím. Vláda bude ve středu rozhodovat, zda se do řízení před Ústavním soudem zapojí. Z podkladů pro její jednání vyplývá, že chce kabinet normu před Ústavním soudem bránit.
„Navrhuje se, aby vláda vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení vedeného u Ústavního soudu a zároveň navrhla, aby Ústavní soud předmětný návrh zamítl,“ stojí v předkládací zprávě, kterou má Česká justice k dispozici. Materiál ministry také upozorňuje, že napadený zákon nehovoří o odposleších, ale pouze o lokalizačních a provozních údajích. I jejich shromažďování ale vadí skupině 58 poslanců v čele s Piráty, kteří proti současné praxi podali už před Vánoci ústavní stížnost.
Zjednodušeně řečeno, provozovatelé komunikačních sítí nyní musejí šest měsíců uchovávat a na požádání poskytovat data třeba o tom, na jaká čísla lidé volají a posílají textové zprávy, jak dlouho jejich hovory trvají, z jakého zařízení a na jak dlouho se připojují k internetu či kdy a komu posílají e-maily. Podle poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka je to plošné šmírování. „Věříme, že ústavní soud ten princip zruší,“ uvedl před novináři při podávání stížnosti.
Nepřiměřený zásah do soukromí
Žaloba, jejíž znění má Česká justice také k dispozici, navrhuje zrušení některých paragrafů ze zákona o elektronických komunikacích, ze zákona o Policii ČR, z trestního řádu a celé vyhlášky o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. Podle navrhovatelů jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i s rozsudky Soudního dvora Evropské unie. „Uchovávání a následné plošné a nevýběrové využívání provozních a lokalizačních údajů je s rozvojem elektronických komunikací a zejména využívání datových služeb stále masivnějším zásahem do práva na soukromí i práva na informační sebeurčení,“ píše se v žalobě.
Ústavní soud už přitom jednou zákon o elektronických komunikacích posuzoval. „Došel k závěru, že jde o významný zásah do soukromí zejména proto, že lze data propojovat a vytvářet tak profily jednotlivých osob, z nichž lze zjistit osobnostní charakteristiky osob,“ připomíná současná stížnost verdikt z roku 2011 a dodává, že tehdy soudci výtkám skupiny poslanců vyhověli. Při následné novelizaci zákona ovšem podle současných stěžovatelů „nebyly reflektovány všechny výtky, které Ústavní soud k napadeným ustanovením měl“. Nevyřešeny zůstaly třeba otázka chybějícího soudního přezkumu, možnost nadužívání údajů či jejich zabezpečení.
Nižší kriminalita?
Sběr a půlroční uchovávání dat o elektronické komunikaci má pomáhat v boji s kriminalitou. Vyžádat si je mohou orgány činné v trestním řízení, Policie ČR, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Česká národní banka. Statistiky trestné činnosti ale podle autorů ústavní stížnosti dokládají, že „využívání provozních a lokalizačních údajů nemělo na snížení míry kriminality nebo na zvýšení míry její objasněnosti zásadní vliv“.
Ukazuje to podle nich srovnání let 2011, 2012 a 2013. V roce 2012, kdy v souvislosti se zmiňovaným verdiktem ústavního soudu nebyl sběr dat o komunikaci pro operátory povinný, a počet policejních žádostí o ně tedy skokově klesl přibližně na pětinu, se totiž počet trestných činů ani jejich objasněnost výrazněji nezměnila.
Počty trestných činů, jejich objasněnost ve vztahu k počtu žádostí o provozní a lokalizační údaje v letech 2011 – 2013
| Rok | Počet trestných činů | Počet objasněných TČ | Počet žádostí o údaje dle § 88a TŘ |
| 2011 | 317 177 | 122 238 | 43 976 |
| 2012 | 304 528 | 120 168 | 9 946 |
| 2013 | 325 366 | 129 181 | 54 560 |
Zdroj: Žaloba k ÚS, resp. Policie ČR: Statistiky kriminality za roky 2011-2013, Policie ČR: Analýzy odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za roky 2011-2013
Lucie Nekvasilová
